Eurokódy
Eurokódy (anglicky Eurocodes, zkráceně EC, případně EN EC, ČSN EN 199x apod.) je soustava evropských technických norem, které se zabývají navrhováním a posuzováním stavebních konstrukcí. Pro návrh a posouzení využívají teorii mezních stavů s použitím dílčích součinitelů.[1] Normy byly vytvořeny Evropským výborem pro normalizaci (CEN) pod označením EN 1990 – EN 1999, každá členská země se pak zavázala evropskými normami nahradit dosavadní stavební normy, jisté místní zvyklosti mohly být zachovány v rámci Národních aplikačních příloh.[1]
Heslo Eurokódů zní: „Building the future“ (volně přeloženo Stavíme budoucnosti).[2]
Ačkoliv jsou Eurokódy široce přijímány, některé části jsou kritizovány – zejména Eurokód 7 (geotechnika).[3][4]
V 20. letech 21. století je plánováno vydání 2. generace Eurokódů (2G Eurokódy), které mají obsahovat zpřesnění modelů, postupy pro posuzování existujících konstrukcí, nový Eurokód pro sklo a dřevobeton, zapracování požadavků na robustnost a zapracování požadavků norem ISO (např. působení vln na pobřežní konstrukce).[5] Součástí revize Eurokódů bude zejména:[6]
- EN 1991-1-1 (stálá a užitná zatížení): zpřesnění součnitelů
- EN 1991-1-3 (zatížení sněhem): úpravy součinitelů a návrhových postupů
- EN 1991-1-4 (zatížení větrem): zpřesnění a zjednodušení postupů a upřesnění pokynů, sjednocení hodnot rychlostí větru na hranicích členských států
- EN 1991-1-5 (zatížení teplotou): pokyny pro mostní závěry, sjednocení hodnot maximálních a minimálních teplot na hranicích členských států
- zapracování norem ISO 21650 (zatížení vlnami a vodními proudy) jako EN 1991-1-8 a ISO 12494 (zatížení námrazou) jako 1991-1-9
- periodická revize národních klimatických map (zatížení sněhem, větrem, teplotou) každých 15 let kvůli klimatickým změnám
- obecná harmonizace součinitelů a sjednocení hodnot stanovených v národních přílohách
Účel Eurokódů editovat
Účelem Eurokódů je podle tvůrců:[7]
| „ |
|
“ |
Historie editovat
Myšlenka na sjednocení evropských stavebních norem vznikla již v roce 1975,[1] v roce 1989 byla příprava nových norem převedena z členských států na CEN.[1] Pro zavádění a používání Eurokódů bylo zpracováno doporučení Komise 2003/887/ES ze dne 11. prosince 2003 o zavádění a používání Eurokódů pro stavební konstrukce a nosné stavební výrobky. Pro uplatňování a používání Eurokódů byl zpracován Pokyn L a komentář.[1][7]
V Česku Eurokódy nahradily původní stavařské normy jako např. ČSN 73 1101 či ČSN 73 1201.[8] Nejprve byly v roce 2004 přijaty jako přednormy (ČSN P ENV 199x), kdy Eurokódy platily souběžně s dosavadními normami, a následně se v roce 2010 staly jedinými závaznými normami.[1] Eurokódy byly implementovány jako ČSN EN 1990 – ČSN EN 1999.[1] V březnu 2010 se tak Eurokódy staly závazné pro veřejné stavby v celé Evropské unii a Evropském sdružení volného obchodu a ačkoliv nejsou všude závazné pro soukromý sektor, soukromí investoři jejich využití obvykle vyžadují.
Obsah editovat
| 0: Zásady navrhování konstrukcí | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1: Zatížení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Návrh v závislosti na materiálu:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 7: Geotechnika | 8: Zemětřesení | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Eurokódy sestávají z následujících norem:[1][9]
- (Eurokód 0) ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí
- (Eurokód 1) ČSN EN 1991 Zatížení konstrukcí
- (Eurokód 2) ČSN EN 1992 Navrhování betonových konstrukcí
- (Eurokód 3) ČSN EN 1993 Navrhování ocelových konstrukcí
- (Eurokód 4) ČSN EN 1994 Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí
- (Eurokód 5) ČSN EN 1995 Navrhování dřevěných konstrukcí
- (Eurokód 6) ČSN EN 1996 Navrhování zděných konstrukcí
- (Eurokód 7) ČSN EN 1997 Navrhování geotechnických konstrukcí
- (Eurokód 8) ČSN EN 1998 Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení
- (Eurokód 9) ČSN EN 1999 Navrhování hliníkových konstrukcí
Každý eurokód kromě EN 1990 se dělí na detailnější části: část 1-1 (např. EN 1992-1-1) se vždy zabývá pozemními stavbami, část 1-2 pokrývá oblast požárního návrhu.[9] Eurokódy 2, 3, 4, 5 a 8 obsahují část 2 (např. EN 1993-2), která se věnuje návrhu mostních konstrukcí.[9] Další části se obvykle věnují návrhu inženýrských konstrukcí (nádrže, sila, stožáry, jeřáby).
Eurokódy tak celkem (včetně částí) sestávají z 58 norem.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h BÁČOVÁ, Marie. Postavení Eurokódů v českém a evropském právu a v technické normalizaci [online]. ČKAIT [cit. 2017-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
- ↑ https://eurocodes.jrc.ec.europa.eu
- ↑ http://www.adszs.cz/Dokumenty/rocenka_2017_Masopust_1.pdf
- ↑ https://zakladani.cz/casopis/archiv/1_99/caso.htm
- ↑ https://eurocodes.jrc.ec.europa.eu/showpage.php?id=63
- ↑ MARKOVÁ, Jana. Příprava druhé generace Eurokódů pro zásady navrhování a zatížení [online]. iMateriály, 2020-01-06 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b BAČÁKOVÁ, Marie. 1.10 Eurokódy [online]. Portál českého stavebnictví, 2009-10 [cit. 2017-11-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.technickenormy.cz [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-30.
- ↑ a b c d https://eurocodes.jrc.ec.europa.eu/showpage.php?id=13
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurokódy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Přehled Eurokódů a jejich historie v časopise Stavebnictví Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine.
- Přehled starých zrušených norem Archivováno 30. 6. 2017 na Wayback Machine.
- Seznam platných Eurokódů k 30. 6. 2015 Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine.
- Vliv alternativních postupů v EN 1990 na spolehlivost konstrukcí. Stavební obzor 2001
