Eskymologie

Věda o jazyce, literatuře a kultuře Eskymáků (Inuitů)

Eskymologie (neboli Inuitologie) je komplex humanitních a přírodních věd studujících jazyky, historii, literaturu, folklór, kulturu a etnologii mluvčích eskymácko-aleutských jazyků a Inuitů, Yupiků a Aleutů (nebo Unangamů), někdy souhrnně nazývaných Eskymáci, v historickém a srovnávacím kontextu. Patří sem etnické skupiny od poloostrova Čukotka na nejvýchodnějším cípu Sibiře v Rusku, přes Aljašku ve Spojených státech, kanadský inuitský Nunangat včetně oblasti osídlení Inuvialuit, Nunavut Nunavik a Nunatsiavut, přes NunatuKavut (nikoli však oblast Zálivu svatého Vavřince) až po dánské Grónsko. Původně byl eskymolog nebo inuitolog především lingvista nebo filolog, který zkoumá eskymácké nebo inuitské jazyky.

Historie editovat

 
Hans Egede, dánsko-norský luteránský misionář se v roce 1721 vydal do Grónska

Prvopočátky disciplíny editovat

Eskymologie má svůj počátek v průkopnické práci Hanse Egedeho (1745) a Davida Crantze (1767) v Grónsku. Eskymologie se tradičně zaměřuje zejména na studium Grónska, což je dáno dlouholetými vztahy mezi Dánskem a Grónskem navázanými na počátku 18. století. Mezi další významné „otce zakladatele“ vědecké disciplíny patří Hinrich Johannes Rink, který byl dlouhá léta inspektorem v Grónsku, Samuel Kleinschmidt, který hraje nepřekonatelnou roli ve studiu grónštiny, a později Gustav Frederik Holm, Knud Rasmussen, Therkel Mathiassen a Kaj Birket-Smith, kteří se všichni čtyři proslavili jako polární badatelé a etnologové. Etnologie obecně hrála ve výzkumu Grónska zpočátku největší roli a Det Kongelige Etnografiske Museum v Kodani se na něm podílelo od samého počátku.[1]

Výuka na Kodaňské univerzitě editovat

Dne 1. července 1920 byla na Kodaňské univerzitě zahájena výuka grónského jazyka a kultury (Grønlandsk sprog og kultur). Prvním přednášejícím byl dánský grónský badatel William Thalbitzer. Předmět byl založen méně etnologicky než filologicky. Později katedru převzal lingvista a etnolog Erik Holtved. Thalbitzer se zaměřil na Tunumiit, Holtved na Inughuit. V roce 1967 byl na univerzitě založen samostatný Eskymologický ústav. Od té doby se obor nazývá Eskimologi og Arktiske studier (Eskymologie a arktická studia) a zaměřuje se na lingvistiku a kulturní studia v Grónsku, ale zahrnuje také témata z oblasti geografie, náboženských dějin, historie, mytologie, etnografie a literární vědy a zahrnuje také oblast eskymáckých národů v Kanadě, na Aljašce a na Sibiři. Velkou část studia tvoří výuka a doprovodná jazyková výuka západogrónštiny. Zpočátku se grónština vyučovala také na univerzitě v Aarhusu a diskutovalo se o tom, zda se má kurz nabízet v hlavním městě Kodani, nebo v Aarhusu na největší univerzitě v zemi. Grónsko zároveň požádalo, zda by se tam institut mohl přestěhovat, ale Kodaň to odmítla, protože je obtížné přestěhovat institut dánské univerzity do jiné země. To vedlo v roce 1981 k rozhodnutí zřídit institut v samotném Grónsku, což bylo realizováno v roce 1983 Inuitským institutem, z něhož v roce 1987 vznikla Grónská univerzita (Ilisimatusarfik). Prvním rektorem univerzity se stal eskymolog Robert Petersen.[2]

Termín eskymologie" nebyl běžný až do roku 1967, kdy byla založena skutečná katedra a oficiálně pojmenována Katedra eskymologie na Kodaňské univerzitě. Od konce 60. let 20. století se eskymologie stále více zaměřovala na současné a globální politické otázky.[3]

V roce 2004 došlo ke sloučení pěti institutů Kodaňské univerzity, takže od té doby se eskymologie vyučuje v rámci Institutu pro mezikulturní a regionální studia (Institut for Tværkulturelle og Regionale Studier).[4]

 
Grónská univerzita v Nuuku

Krize Eskymologie editovat

V roce 2014 se univerzita rozhodla z finančních důvodů přerušit 13 předmětů, včetně eskymologie, což vedlo k silným protestům, zejména z Grónska.[5] Nicméně v lednu 2016 bylo rozhodnuto o pozastavení všech předmětů na jeden rok, takže nemohli být přijati žádní noví studenti. Předpokládalo se také, že v předmětech se nebude pokračovat ani poté.[6] Na základě protestů se také obnovila myšlenka pokračovat ve studiu eskymologie, která se v Grónsku dříve nenabízela, na tamní univerzitě.[7] Po protestech grónských a dánských politiků bylo v dubnu téhož roku oznámeno, že budou obnoveny čtyři předměty, vedle starověké řečtiny, indiánských jazyků a kultur a moderních indiánských a jihovýchodoasijských studií také eskymologie.[8] Nicméně eskymologie je velmi malý obor, na který bylo v roce 2018 podáno pouze šest přihlášek ke studiu.[9]

Eskymologie v Česku editovat

V Česku není výuka eskymologie na žádné z univerzit. Neexistují ani materiály v češtině. Jedním z předních propagátorů eskymologie je Zdeněk Lyčka.[10][11]

Významní eskymologové a eskymoložky editovat

Odkazy editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eskimologie na německé Wikipedii a Eskimology na anglické Wikipedii.

Reference editovat

  1. eskimologi | lex.dk. Den Store Danske [online]. 2020-05-15 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  2. PETERSEN, Robert. Eskimologi ved Københavns Universitet i 80 år. Tidsskriftet Grønland. Roč. 2000, čís. 8, s. 293–298. Dostupné online. 
  3. NUTTALL, Mark. Encyclopedia of the Arctic. [s.l.]: Routledge 2306 s. Dostupné online. ISBN 978-1-136-78680-8. (anglicky) Google-Books-ID: Swr9BTI_2FEC. 
  4. Institut for Tværkulturelle og Regionale Studier – Sprog, Religion og Samfund. web.archive.org [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-01. 
  5. Doris Jakobsen kæmper for eskimologi-studiets eksistens. KNR [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  6. Universitet sætter stopper for Eskimologi-studie. KNR [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  7. Partii Naleraq: Eskimologi hører til her. KNR [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  8. MIKKELSEN, Morten. 4 ud af 13 lukningstruede fag på universitet overlever - Kristeligt Dagblad. web.archive.org [online]. 2018-08-01 [cit. 2023-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-01. 
  9. RITZAU. Samfundet skriger på ingeniører og de unge læser det gerne | fyens.dk. fyens.dk [online]. 2018-07-05 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (dánsky) 
  10. Grónština - Grónština v ČR - Severské jazyky [online]. 2021-04-15 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. 
  11. Zdeněk Lyčka za necelý měsíc přešel grónský ledovec - Krajane.net. archiv.krajane.net [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.