Eritrea (1936)
Eritrea byla šalupa Italského královského námořnictva. Ve službě v italském námořnictvu byla v letech 1937–1948. Účastnila se druhé světové války.[1] Dne 12. února 1948 byla v rámci reparací předána Francii a do francouzského námořnictva byla zařazena jako avízo Francis Garnier (A04, F730). Vyřazena byla roku 1966.[2]
 Eritrea | |
| Základní údaje | |
|---|---|
_crowned.svg){kind=small} | |
| Typ | šalupa |
| Uživatelé | Regia Marina Francouzské námořnictvo |
| Jméno podle | Eritrea |
| Zahájení stavby | červenec 1935 |
| Spuštěna na vodu | 28. září 1936 |
| Uvedena do služby | 10. února 1937 |
| Osud | vyřazena 1966 |
| Následovník | Diana |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 2165 t (na hladině) 3068 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 87 m (mezi svislicemi) 96,9 m (max.) |
| Šířka | 13,3 m |
| Ponor | 4,7 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 diesel-generátory 2 elektromotory, 2 lodní šrouby 7800 + 1300 hp |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 6950 nám. mil při 11,8 uzlech |
| Posádka | 234 |
| Výzbroj | 4× 120mm kanón (2×2) 2× 40mm kanón (2×1) 4× 13,2mm kulomet (2×2) |
| Operační nasazení | |
| Služba u | 1937–1948 (Itálie) 1948–1966 (Francie) |
| Nasazení | druhá světová válka |
Stavba editovat
Plavidlo bylo objednáno pro službu v koloniích a jako eskortní loď v době války. Jeho stavba byla objednána 8. května 1935 u italské loděnice Cantieri di Castellamare di Stabia.[1] Stavba byla zahájena v červenci 1935, na vodu byla ponorka spuštěna 28. září 1936 a do služby byla přijata 10. února 1937.[3] Původně plánovaná stavba sesterské lodě Etiopia se neuskutečnila.[1]
Konstrukce editovat
Výzbroj představovaly čtyři 120mm kanóny ve dvoudělových věžích, dva 40mm kanóny a čtyři 13,2mm kulomety. V případě potřeby šalupa mohla sloužit i ke kladení min. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[1] Pohonný systém tvořily dva diesely FIAT o výkonu 7800 hp, dva diesel-generátory a dva elektromotory Marelli o výkonu 1300 hp. Lodní šrouby byly dva. Dosah byl 6950 námořních mil při rychlosti 11,8 uzlů s využitím elektromotorů a 5000 námořních mil při plavbě rychlostí 15,3 uzlu s využitím dieselů.[3]
Modifikace editovat
V letech 1940–1941 byly 40mm kanóny nahrazeny čtyřmi 37mm kanóny.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 316. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eritrea (1936) na Wikimedia Commons
