Erika von Thellmann

německo-rakouská herečka

Erika von Thellmann (31. srpna 1902 Levoča – 27. října 1988 Calw) byla německo-rakouská herečka.[1][2][3]

Erika von Thellmann
Narození31. srpna 1902
Levoča
Úmrtí27. října 1988 (ve věku 86 let)
Calw
Povolánídivadelní herečka a filmová herečka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodila se v Levoči v rodině c.k. důstojníka. Výrůstala v Dubrovníku, který opustila na začátku první světové války. Navštěvovala střední školu v Cannstattu a od roku 1918 brala hodiny herectví. Podle zákona o zrušení rakouské šlechty se od roku 1919 jmenovala Thellmann. Debutovala v roce 1919 ve Württembergisches Landestheater ve Stuttgartu. Následující rok přešla do Deutsches Theater Berlin, kde byla v následujících letech součástí souboru a stala se známou jako subreta. Hostující vystoupení ji zavedla na různá další pódia, včetně Wilde Bühne a v roce 1928 do New Yorku.

V ranném věku se objevila v němých filmech, ve vyšším věku se objevila v mnoha vedlejších filmových rolích. Hrála milé, ale často poněkud pošetilé dámy. S přibližně 160 filmovými rolemi, včetně mnoha krátkých vystoupení, byla Erika von Thellmann jednou z nejvytíženějších německy mluvících filmových hereček.[3]

Pokračovala také ve své divadelní kariéře a po 2. světové válce hostovala mimo jiné v Kleinen Komödie v Mnichově a v Komödie v Berlíně. Později se objevila i v televizních filmech. Od roku 1929 byla Erika von Thellmann dočasně provdána za zpěváka Tino Pattiera (1890–1966), poté za ředitele sanatoria Helmutha Römera (1900–1989).

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erika von Thellmann na německé Wikipedii.

  1. Langen Müller's Schauspieler-Lexikon der Gegenwart: Deutschland, Österreich, Schweiz. Příprava vydání Hermann J. Huber. München: Langen Müller 1176 s. ISBN 978-3-7844-2058-5. S. 1010. 
  2. WENIGER, Kay. Das große Personenlexikon des Films. Berlin: Schwarzkopf & Schwarzkopf ISBN 978-3-89602-340-7. S. 644. 
  3. a b "Und die Frauen?": Cannstatter Frauengeschichte(n) aus zehn Jahrhunderten. Příprava vydání Pro Alt-Cannstatt e.V. 1. Auflage. vyd. Ludwigsburg: Nikros Verlag 320 s. ISBN 978-3-943688-09-2. S. 236-239. 

Externí odkazy editovat