Wikipedie

Eliška Purkyňová

československá členka československého Národního shromáždění a politička

Eliška Purkyňová, rozená Alžběta Josefa Čapková (16. listopadu 1868 Libochovice[1][2][3] – 22. října 1933[2] Praha[4]) byla sociální pracovnice, československá politička a meziválečná poslankyně Národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii respektive Československou národní demokracii.

Eliška Purkyňová
Eliška Purkyňová
Eliška Purkyňová
Poslankyně Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1920
Poslankyně Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeská státopráv. dem.
Čs. národní demokracie
Narození16. listopadu 1868
Libochovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1933 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Profesepolitička
CommonsEliška Purkyňová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Byla dcerou řídícího učitele v Libochovicích a sama se stala učitelkou. Brzy se však provdala za Jana Purkyně, syna malíře Karla Purkyně a vnuka vědce Jana Evangelisty Purkyně. Vychovala tři děti - Jana, Miroslava a Olgu. Jako aktivistka ženského hnutí a politička se věnovala především sociální práci. V roce 1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Nastoupila sem na 109. schůzi v lednu 1920. Uvádí se jako asistentka ministerstva sociální péče.[5]

V parlamentních volbách v roce 1920 pak získala poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[6] Podle údajů k roku 1920 byla profesí asistentkou na ministerstvu sociální péče v Praze.[7]

V období let 1920–1925 byla též místopředsedkyní zemského výkonného výboru Československé národní demokracie v Čechách.[4]

Záhy ovdověla.[4] Angažovala se v ženském hnutí, předsedala Fondu pro literáty a žurnalisty a byla starostkou Ústředního spolku československých žen.[4][8] Byla též členkou výboru Národní rady československé.[3] Iniciovala výstavbu komplexu nazvaného Útulný domov osamělým ženám v Praze (dnes Domov pro seniory Elišky Purkyňové). Se záměrem zřídit takovýto ústav oslovila i další aktivisty národní demokracie (Karel Kramář, Eliška Krásnohorská). Byla první ředitelkou tohoto domova. První dům byl slavnostně otevřen roku 1924, do roku 1929 bylo postaveno dalších 6 domů. Československé ženy zastupovala v Malé ženské dohodě a obdržela srbský Řád svatého Sávy.

Zemřela po delší chorobě v říjnu 1933 v Praze.[4] Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Libochovice
  2. ↑ a b Archivovaná kopie. is.muni.cz [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-29. 
  3. ↑ a b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 143. 
  4. ↑ a b c d e Paní Eliška Purkyňová zemřela. Národní listy. Říjen 1933, roč. 73, čís. 292, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Eliška Purkyňová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ondřejová, Petra: ŽENY V ČESKOSLOVENSKÉM PARLAMENTU 1918 - 1938 [online]. is.muni.cz [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eliška_Purkyňová&oldid=22869094“