Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská

česká královna

Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem s Leopoldem I. se stala římskou císařovnou.

Eleonora Falcko-Neuburská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně
Portrét
Eleonořin portrét od neznámého autora.
Korunovace1681 uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.
Narození6. ledna 1655
Düsseldorf
Úmrtí19. ledna 1720
(ve věku 65 let)
Vídeň
PohřbenaCísařská hrobka ve Vídni
PředchůdceKlaudie Felicitas Tyrolská
NástupceAmálie Vilemína Brunšvická
ManželLeopold I.
PotomciJosef I.
Kristýna
Marie Alžběta
Leopold Josef
Marie Anna Josefa
Marie Terezie
Karel VI.
Marie Josefa
Marie Magdalena Habsburská
Marie Markéta
DynastieWittelsbachové
OtecFilip Vilém Falcký
MatkaAlžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

Eleonora Magdalena se narodila jako nejstarší ze sedmnácti dětí pozdějšího falckého kurfiřta Filipa Viléma z falcko-neuburské větve rodu Wittelsbachů a jeho druhé manželky, hesensko-damstadtské princezny Alžběty Amálie. Všechny čtyři její sestry, jež se dožily dospělosti, usedly na některý z evropských panovnických trůnů: Marie Žofie se stala portugalskou královnou, Marie Anna královnou španělskou, Dorotea Žofie parmskou vévodkyní a Hedvika Alžběta měla za manžela syna polského krále. Sama Eleonora si však jako mladá velmi přála vstoupit do kláštera. Byla na svou dobu velmi vzdělaná: naučila se italsky, latinsky a francouzsky, učila se hře na hudební nástroje, hudební kompozici, skládala hudbu a psala básně.

Manželství, potomci editovat

 
Svatba Leopolda I. a Eleonory

Přes toto své přání podlehla usilovnému naléhání rodičů a v prosinci roku 1676 se provdala za Leopolda I., císaře římského, krále uherského a českého. Svatba se konala v dómu v Pasově. Leopold byl o 15 let starší než ona a Eleonora byla jeho již třetí manželkou. Sňatek s ní mu měl přinést vytouženého dědice (předchozí manželky mu sice kromě dcer daly i syny, ti však záhy zemřeli), což se také stalo. Po roce a půl se manželům narodil syn Josef I. a posléze Karel VI.; dále měli ještě jednoho syna a sedm dcer, z nichž však otce přežil jen syn a dvě dcery.

Potomci editovat

1699 Amálie Vilemína (1673–1742), dcera brunšvického vévodského páru Jana Fridricha a Benedikty Falcké
1708 portugalský král Jan V. (1689–1750), syn krále Petra II. a jeho druhé manželky Marie Žofie Falcko-Neuburské
1708 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), dcera brunšvického vévodského páru Ludvíka Rudolfa a Kristýny Luisy Öttingenské.
  • 8. Marie Josefa (6. 3. 1687 Vídeň – 14. 4. 1703 Vídeň), arcivévodkyně
  • 9. Marie Magdaléna Habsburská (26. 3. 1689 Vídeň – 1. 5. 1743 Vídeň), arcivévodkyně
  • 10. Marie Markéta (1690–1691), arcivévodkyně

Císařovna editovat

Leopoldovi přinesl tento sňatek také spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši – Eleonořiny sestry se provdaly do Portugalska, Španělska, Polska a Parmy.

Eleonora se velice vlivně zapojila do zahraniční politiky země, svému manželovi radila a hájila zájmy své původní rodiny. Roku 1689 byla korunována uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.

Eleonora pocházela z méně bohaté rodiny a i na vídeňském císařském dvoře si zachovala skromný životní styl (odmítnutí korunovace českou královnou). Pečovala o chudé a nemocné a denně se účastnila pobožností. Svého manžela doprovázela na nebezpečných cestách, jako například při útěcích z Vídně roku 1680 před morem do Prahy (jediná návštěva města) a roku 1683 před Turky.

Roku 1688 obnovila dámský Řád hvězdového kříže, který založila císařovna Eleonora Magdalena Gonzagová.

Vdova editovat

I když Leopold I. zemřel, Eleonora stále zůstávala důležitou osobností na vídeňském dvoře a podporovala své syny, Josefa I. i Karla VI. Po smrti Josefa I. dokonce spravovala celou říši až do návratu Karla VI. Na začátku soupeřila o moc s manželkou Karla VI. Alžbětou Kristýnou a manželkou zemřelého Josefa I. Amálií Vilemínou.

Eleonora se dožila šedesáti pěti let a zemřela ve Vídni roku 1720. Byla prodlužovatelkou rodu Habsburků o jednu generaci.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Vilém z Jülichu-Kleve-Bergu
 
 
Filip Ludvík Falcko-Neuburský
 
 
 
 
 
 
Anna Hesenská
 
 
Wolfgang Vilém Neuburský
 
 
 
 
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
Anna Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Habsburská
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
 
 
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
Vilém V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Anna Habsburská
 
 
Magdalena Bavorská
 
 
 
 
 
 
František I. Lotrinský
 
 
Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Kristina Dánská
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián I. Saský
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
 
 
 
 
Žofie Braniborská
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Klevská
 

Odkazy editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Česká královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Uherská královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská