Ekallatum

Starověká; Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie; Eufrat – Tigris
Sumer
	Eridu – Kiš – Uruk – Ur; Lagaš – Nippur
Elam
	Súsy – Anšan
Akkadská říše
	Akkad – Mari
Amorité
	Isin – Larsa – Ekallatum
Babylonie – Novobabylonská říše
	Babylón – Borsippa – Chaldea ; Přímořská říše
Asýrie – Novoasyrská říše
	Aššúr – Nimrud; Dúr Šarrukín – Ninive
Chetité – Kassité – Churrité; Aramejci – Gutejci; Urartu – Mitanni
Chronologie panovníků
	Sumer ; Akkad ; Asýrie; Babylonie
Mytologie a literatura
	Enúma eliš – Gilgameš ; Marduk – Aššúr – Sín ; Enlil – Anunnaki
Jazyky
	Sumerština – Elamština
	Akkadština – Aramejština
	Churritština – Chetitština

Ekallatum byl starověký asyrský městský stát (království) v oblasti horní Mezopotámie. Jeho přesnou polohu se ještě nepodařilo určit, ale je umisťován na levý břeh Tigridu, na jih od města Aššúr.

Ekallatum (v překladu „palác“) bylo sídlem amoritské dynastie, spřízněné s asyrskou královskou rodinou. Bylo velmi důležitým centrem v 19. a 18. století př. n. l. Historie této oblasti je zdokumentována díky nálezům v archívech z města Mari v dnešní Sýrii.

Historie editovat

Prvním nám známým králem města byl Ila-kabkabi, který se dostal do konfliktu s králem Mari, Jagitlimem. Syn Ila-kabkabiho Šamší-Adad I. nastoupil na trůn kolem roku 1810 př. n. l. a pokračoval v bojích s Mari a pokusil se obsadit údolí při toku Cháburu. Jeho výboje byly zastaveny Jagitlimovým synem Jachdumlimem. Pak ho navíc porazil i Náram-Sín z Ešnunny a byl donucen prchnout do Babylónu. Po Náram-Sínově smrti se vrací do města. Krátce nato zaznamenal velké válečné úspěchy a podrobil si celou oblast horní Mezopotámie (porazil i asyrského krále Erišuma II.). Obnovil a ustanovil pak jako nové hlavní město Šubat-Enlil, přičemž Ekallatum předal svému staršímu synovi Išme-Dagánovi I. (druhému ze synů Jasmach-Adadovi předal správu Mari). Išme-Dagán postupně pod tlakem vládců sousedních zemí (např. Zimrilima z Mari po pádu Jasmach-Adada) ztrácel území, ale Ekallatum si udržel až asi do r. 1763, kdy město padlo do rukou Elamu. Išme-Dagán prchl do Babylonu, vrátil se s Chammurapiho vojsky a společně město dobyli zpět. Išme-Dagán se znovu ujal trůnu, tentokrát však již jako vazal babylonského Chammurapiho. Po smrti Išme-Dagána byl jeho nástupcem jeho syn Mut-Aškur, který je také na seznamu asyrských králů. Je uváděn jako poslední král Ekallatumu (podle některých zdrojů byl posledním králem Drove-Asqur).^[1]

V té době Ekallatum ztratilo svou výjimečnost a vytratilo se v asyrské historii.

Reference editovat

↑ KESSLER, P. L. Kingdoms of Mesopotamia - Ekallatum. www.historyfiles.co.uk [online]. [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura editovat

N. Ziegler et D. Charpin, Mari et le Proche-Orient à l’époque amorrite, Essai d’histoire politique, Paris, 2003 (francouzsky)
Kalla Gábor: Mezopotámiai uralkodók (Kossuth Könyvkiadó Helikon, 1993) ISBN 963-09-3676-3 (maďarsky)

Externí odkazy editovat

Chronologie historie městského státu Ekallatum dostupné online (anglicky)

[1] KESSLER, P. L. Kingdoms of Mesopotamia - Ekallatum. www.historyfiles.co.uk [online]. [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. (anglicky)

[1]