Wikipedie

Egyptské vojenské letectvo

Egyptské vojenské letectvo (القوات الجوية المصرية, Al-Qūwāt al-Gawwīyä al-Miṣrīyä) je letecká odnož Egyptských ozbrojených síl a největší vojenské letectvo v Africe.

القوات الجوية المصرية
Emblém Egyptského vojenského letectva
Emblém Egyptského vojenského letectva
ZeměEgyptEgypt Egypt
Vznik1937 (Egyptské královské letectvo)
Typletectvo
Velikost1132 letadel[1] (2017)
PosádkaKáhira (stanoviště velitelství)
Nadřazené jednotkyEgyptské ozbrojené síly
Účast
Válkyprvní arabsko-izraelská válka
suezská krize
občanská válka v Severním Jemenu
šestidenní válka
opotřebovací válka
jomkipurská válka
libyjsko-egyptská válka
povstání na Sinaji
druhá občanská válka v Libyi
vojenská intervence v Jemenu
Insignie
Znak na SOP
Letouny
BitevníAlpha Jet MS2
BombardovacíF-4E Phantom II
PrůzkumnéE-2C Hawkeye
StíhacíChengdu J-7
F-16A/C/D
MiG-21
MiG-29M/M2[2]
Mirage 5E2/SDE/SDR
Mirage 2000EM
Rafale D/E
CvičnéAlpha Jet MS1
EMB 312 Tucano
Grob G 115
K-8 Karakorum
L-39 Albatros
L-59 Albatros
DopravníBeechcraft 1900
TransportníAntonov An-74
C-130H Hercules
C-295
DHC-5 Buffalo
Vrtulníky
BitevníAH-64D Apache
TransportníCH-47D Chinook
Mil Mi-8
Mil Mi-17
UH-60M Black Hawk
VíceúčelovéAérospatiale Gazelle
AW 109
AW 139
Sea King
SH-2G Seasprite

Historie editovat

 
Znak letectva (1937-1958)
 
Vlajka královského letectva
 
První 3 egyptští piloti

Královské Egyptské vojenské letectvo vzniklo v 1937 oddělením od armády. Během druhé světové války byly egyptské hranice ohrožovány postupujícími německými a italskými jednotkami. Britské královské letectvo výrazně rozšířilo své kapacity v Egyptě, avšak Egyptské letectvo zachovávalo téměř dokonce války neutralitu.

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael v roce 1948 se Egypt podílel spolu se státy arabské ligy na válce proti Izraeli. Egyptské letectvo zaútočilo na britskou leteckou základnu v Ramat David v domnění, že byla zabrána Izraelci. Během druhého náletu na základnu byla veškerá egyptská letadla sestřelena zkušenými britskými piloty. V roce 1952 proběhl v Egyptě převrat vedený plukovníkem Násirem. Ten měl za následek vyhlášení republiky a na mezinárodním poli příklon země k Sovětskému svazu. Již v roce 1955 byla egyptskému letectvu dodána první letadla ze SSSR a letečtí instruktoři vyslaní z Československa započali se školením egyptských pilotů.

Po znárodnění Suezského průplavu Násirem v roce 1956 vypukla tzv. Suezská krize během níž bylo egyptské území napadeno vojsky Izraele, Francie a Spojeného království. Egypt byl v tomto konfliktu vojensky poražen. Cizí vojska ze z jeho území musela kvůli silnému diplomatickému tlaku supervelmocí stáhnout. Následně byly v šedesátých letech britské stroje plně nahrazeny sovětskými a hlavní bojovou silou se staly stíhací letouny MiG-21.

V roce 1958 Egypt se Sýrií uzavřel svazek nazvaný Sjednocená arabská republika. Pro egyptské letectvo to znamenalo spojení se syrskými jednotkami.

V sedmdesátých letech se Egyptské ozbrojené síly zapojily do konfliktu v Severním Jemenu, kde podporovaly republikánské povstalce v boji proti Saúdské Arábii, Jordánsku, Íránu.

Egyptské letectvo vázané v Severním Jemenu bylo roku 1967 na začátku Šestidenní války překvapeno preventivním izraelským útokem, který zničil téměř veškeré jeho kapacity. Zničené stroje byly však s pomocí Sovětského svazu brzy nahrazeny. V následujících letech egyptské letectvo výrazně rozšířilo počet svých základen.

Když 6. října 1973 překročila egyptská vojska Suezský průplav začala Jomkipurská válka. Izraelské letectvo nedokázalo v této válce získat úplnou vzdušnou převahu. Egyptské letectvo v první fázi války nasadilo k útoku na izraelské pozice na Sinaji kolem 220 letounů. Egyptští piloti si také počínali zkušeněji, využívali možnosti podlétávání radaru.[zdroj?] Výraznou součástí bojů byla i protivzdušná obrana jejíž součástí byl i protiletadlový raketový komplet 2K12 Kub.

Významná letecká bitva proběhla 14. října u základny el-Mansourah. Během tohoto více než 50minutového střetnutí se více než 250 izraelských letadel pokusilo zničit egyptskou leteckou základnu el-Mansourah. Egypťanům se základnu podařilo ubránit.[zdroj⁠?]

V červenci 1977 propukl konflikt mezi Egyptem a sousední Libyí, kterého se Egyptské letectvo rovněž účastnilo.

Vybavení editovat

 
Egyptská F-16D

Jádro současných egyptských vzdušných sil tvoří: 240 stíhacích letounů Lockheed F-16 (186 ks verze F-16C, 54 ks verze F-16D); 18 ks Dassault Mirage 2000; 35 kusů bitevních vrtulníků AH-64D Apache; 60 ks Dassault Mirage 5; 32 ks McDonnell F-4E Phantom II; 62 modernizovaných MiG 21.[zdroj⁠?]

Další stroje editovat

cvičné:

transportní:

včasného varování:

vrtulníky:

Přehled letecké techniky editovat

Název Fotografie Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
Dassault/Dornier Alpha Jet   Francie  FrancieNěmecko  Německo lehký útočný letoun Alpha Jet MS2 13
Suchoj Su-35   Rusko  Rusko víceúčelový bojový letoun Su-35SE 5 Dalších 21 objednáno.
Dassault Mirage 5   Francie  Francie stíhací letoun/stíhací bombardér/průzkumný letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]		 Mirage 5E2/SDE/SDR
Mirage 5DD 		76
6
Dassault Mirage 2000   Francie  Francie víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun 		Mirage 2000EM
Mirage 2000BM 		15
4
Dassault Rafale   Francie  Francie víceúčelový bojový letoun/dvoumístný bojový letoun Rafale EM/Rafale DM 24 Objednáno dalších 30 kusů.[4]
General Dynamics F-16 Fighting Falcon   USA  USA víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun 		F-16A/C
F-16B/D 		168
50
Chengdu J-7   Čína  Čína stíhací letoun F-7 60 Čínská kopie typu MiG-21.
McDonnell F-4 Phantom II   USA  USA stíhací bombardér F-4E 34
MiG-21   Sovětský svaz  Sovětský svaz stíhací letoun 54
MiG-29   Rusko  Rusko víceúčelový bojový letoun MiG-29M/M2 44 Objednáno celkem 46 kusů jejichž dodávky byly zahájeny na podzim 2017. Egyptská exportní varianta MiG-29M/M2 vychází z typu MiG-35, ale je vybavena méně vyspělým radarem, avionikou a výzbrojí.[2]
Speciální letouny
Grumman E-2 Hawkeye   USA  USA AWACS E-2C Hawkeye II 7
Dopravní a transportní letouny
Antonov An-74   Ukrajina  Ukrajina taktický transportní letoun 3
Beechcraft 1900   USA  USA užitkový/lehký dopravní letoun 4
CASA C-295   Evropská unie  Evropská unie taktický transportní letoun 22 Objednán ještě 1 kus.
de Havilland Canada DHC-5 Buffalo   Kanada  Kanada lehký transportní letoun vlastností STOL 8
Lockheed C-130 Hercules   USA  USA taktický transportní letoun C-130H 21
Vrtulníky
Aérospatiale Gazelle   Francie  Francie ozbrojený vrtulník SA342 90
Agusta A109   Itálie  Itálie lehký užitkový vrtulník 3
AgustaWestland AW139   Itálie  Itálie střední užitkový/transportní vrtulník 2
Boeing AH-64 Apache   USA  USA bitevní vrtulník AH-64D 46
Boeing CH-47 Chinook   USA  USA těžký transportní vrtulník CH-47D 19 Objednáno dalších 6 kusů.
Kaman SH-2 Seasprite   USA  USA námořní vrtulník SH-2G Super Seasprite 11
Kamov Ka-52   Rusko  Rusko bitevní vrtulník 46
Mil Mi-24   Rusko  Rusko bitevní vrtulník 6
Mil Mi-8/Mil Mi-17   Sovětský svaz  Sovětský svazRusko  Rusko transportní vrtulník 62
Sikorsky S-70   USA  USA transportní vrtulník S-70/UH-60M 2 Předběžně objednány další 4 kusy.
AugustaWestland AW149   Itálie  Itálie lehký užitkový vrtulník 0 Objednáno 24 kusů.
AugustaWestland AW189   Itálie  Itálie lehký užitkový vrtulník 0 Objednány 4 stroje.
Westland Sea King   Spojené království  Spojené království námořní vrtulník/transportní vrtulník Sea King/Commando 23
Cvičná letadla
Aero L-39 Albatros/Aero L-59 Albatros   Československo  ČeskoslovenskoČesko  Česko proudový cvičný a lehký bojový letoun 49
Dassault/Dornier Alpha Jet   Francie  FrancieNěmecko  Německo proudový cvičný a lehký bojový letoun Alpha Jet MS1 27
Embraer EMB 312 Tucano   Brazílie  Brazílie cvičný letoun 54
Grob G 115   Německo  Německo letoun pro základní výcvik 74
Hongdu K-8 Karakorum   Čína  Čína proudový cvičný a lehký bojový letoun 120

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu[3]

Reference editovat

  1. ↑ a b HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 9. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b TAGHVAEE, Babak. Swifts of the Nile. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 68–70. (anglicky) 
  3. ↑ Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Egypt objednal dalších 30 stíhaček Rafale. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Egyptské_vojenské_letectvo&oldid=23542750“