Efrajim Halevi (hebrejsky: אפרים הלוי, narozen 1934) je izraelský právník a zpravodajský expert. V letech 19982002 stál v čele zpravodajské služby Mosad a poté v letech 2002 až 2003 v čele izraelské Národní bezpečnostní rady.

Efrajim Halevi
Narození2. prosince 1934 (89 let)
Londýn
Alma materHackney Downs School
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Povolánídiplomat, pedagog a novinář
ZaměstnavatelMosad
Funkceředitel Mosadu (1998–2002)
National Security Advisor (2002–2003)
velvyslanec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Narodil se ve Spojeném královstvíortodoxní židovské rodině. V roce 1948 podnikl aliju do Izraele, kde vystudoval právo. V letech 1957 až 1961 pracoval jako editor periodika Monthly Survey.

V roce 1961 nastoupil k Mosadu a během dalších postupoval v jeho hierarchii. V letech 1990 až 1995 působil jako náměstek tehdejšího ředitele Šabtaje Šavita. V roce 1996 byl jmenován izraelským velvyslancem při Evropské uniiBruselu.

V březnu 1998 byl, po rezignaci Daniho Jatoma jmenován do funkce ředitele Mosadu. Halevi sloužil jako důvěrník tří izraelských ministerských předsedů: Jicchaka Šamira, Jicchaka Rabina a Šimona Perese. V roce 1997 se aktivně účastnil přípravy izraelsko-jordánské mírové smlouvy. Po nezdařeném pokusu Mosadu o zavraždění vůdce Hamásu Chálida Mašála byl jedním z vyjednavačů, kteří se snažili o návrat agentů Mosadu zadržených v Jordánsku a o urovnání vztahů s jordánským králem.

V říjnu 2002 byl jmenován ředitelem Národní bezpečnostní rady a poradcem premiéra Ariela Šarona. V červnu 2003 na tento post rezignoval poté, co Šaron přestal zohledňovat jeho doporučení. Poté Halevi odešel učit na Hebrejskou univerzituJeruzalémě. V březnu 2010 vyjádřil názor, že zhoršující se americko-izraelské vztahy jsou důsledkem snahy amerického prezidenta Baracka Obamy „rehabilitovat celosvětově pošramocenou image islámu.“[1] V listopadu 2011 pak varoval před izraelským útokem na Írán, který by podle něj měl devastující dopad na region. Za mnohem větší hrozbu, nežli je Írán, označil radikalizující se ultraortodoxní Židy.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Efraim Halevy na anglické Wikipedii.

  1. LEIBLER, Isi. Obama has crossed the line [online]. The Jerusalem Post, 2010-03-16 [cit. 2011-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ZITUN, Yoav. Iran far from posing existential threat [online]. Ynetnews, 2011-11-04 [cit. 2011-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat