Eduard Herold
Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold (16. září 1820 Praha[1] – 5. srpna 1895 Praha[2]) byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel.
| Eduard Herold | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. září 1820 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. srpna 1895 (ve věku 74 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatel, malíř, ilustrátor, kritik a kreslíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda († 1837) a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové.[1][3] Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovlivněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných (JUV), od roku 1863 také Umělecké besedy.
Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi (1802–1864); jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory (okres Kutná Hora) a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací.
V letech 1868–1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi.[4]
Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen (vydavatele Karla Bellmanna, Květy, Světozor, Lumír (časopis), Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu.
Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Rodina editovat
Byl dvakrát ženat.[5] S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou (1824–1873) měl syna Jindřicha/Heinricha († 1857) a dceru Boženu († 1859), obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti první ženy uzavřel sňatek s Johannou Joppovou (* 1852), dcerou českobrodského poštmistra, která byla o 31 let mladší než on. Také jejich jediná dcera Marie († 1875) zemřela jako nemluvně. Takřka celý život bydlel na Novém Městě pražském, vystřídal čtyři podnájmy, z nichž nejvýznamnější byl ve Vodičkově ulici 10 v domě U Řečických.
Dílo editovat
- příspěvky do časopisů Lumír (časopis)
- Malebné cesty po Čechách - album akvarelových vedut[zdroj?] s doprovodnými statěmi (1861, německy 1870)
- Malebné cesty po Praze- album akvarelových vedut s doprovodnými statěmi (společně s V. Olivou (1866, 2. vydání 1893)
- Josef Mánes – životopisná vzpomínka ze sborníku Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893
Galerie editovat
-
Eduard Herold – Partie na Malši -
Eduard Herold – Černé jezero (kol.r.1860) -
Eduard Herold – Chrám Panny Marie bývalého kláštera cisterciáckého v Sedlci (1865) -
Křesomysl ve sklepě u zlata
_-_Partie_na_Mal%C5%A1i.jpg)
_-_%C4%8Cern%C3%A9_jezero_(kol.r.1860).jpg)
.png)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Eduarda Herolda farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ Archiv hl.m.Prahy, Policejní pobytové přihlášky
- ↑ Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, s. 140
- ↑ Matriční záznam o sňatku Jana Edvarda Herolda s Johannou Joppovou farnosti při kostele sv. Havla na Starém Městě pražském
Literatura editovat
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová. Praha 1995, s. 257
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Praze. Praha: Grégr, 1866. Dostupné online. Staré Město pražské.
- HEROLD, Eduard; HERAIN, Jan. Malebné cesty po Praze : Malá Strana. Praha: Topič, 1896. Dostupné online.
- HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Praze : Vyšehrad. Ilustrace Viktor Oliva. Praha: Topič, 1894. Dostupné online.
- HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Praze : Královský hrad pražský. Praha: Grégr, 1884. Dostupné online.
- Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 140
- Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 137)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Herold na Wikimedia Commons 
Autor Eduard Herold ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Herold
- Eduard Herold v informačním systému abART
- Eduard Herold v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Online archiv: Ročník 1885 HumL Humoristické listy číslo 38
