Dutohlávka sobí
Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) je světle zbarvený, keřovitý lišejník z čeledi dutohlávkovité. Roste v teplých i chladných oblastech na sušších otevřených stanovištích především ve vyšších polohách - zejména na alpínské tundře. Je velmi odolný a mrazuvzdorný.[1]
 Dutohlávka sobí | |
|---|---|
 Dutohlávka sobí | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída | Pezizomycotina |
| Podtřída | Lecanoromycetidae |
| Řád | misničkotvaré (Lecanorales) |
| Čeleď | dutohlávkovité (Cladoniaceae) |
| Rod | dutohlávka (Cladonia) |
| Binomické jméno | |
| Cladonia rangiferina (L.) Weber ex F.H.Wigg., 1780 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Druhové jméno je odvozené z faktu, že je tato dutohlávka důležitou součástí potravy pro soby polární.
Charakteristika editovat
Stélky dutohlávky sobí jsou až 8 cm vysoké, bohatě větvené. Každá větev se většinou dělí na čtyři další. Dutohlávka sobí roste, stejně jako ostatní lišejníky, velmi pomalu, asi 3-5 mm za rok. Může trvat desítky let, než se vrátí na místa, kde byla spasena, spálena či pošlapána.[2]
Užití editovat
Mimo to, že je významným krmivem pro soby, má dutohlávka sobí i další použití. Používá se například k výrobě nápoje aquavitu. Původní obyvatelé Aljašky z kmene Tanaina používají tento lišejník jako jídlo. To se připravuje rozdrcením stélky a vařením či máčením v horké vodě, dokud nezměkne. Jí se samotné nebo s bobulemi, jikrami či sádlem. Tento národ dutohlávku také používá jako lék proti průjmu.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cladonia rangiferina na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu dutohlávka sobí na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo dutohlávka sobí ve Wikislovníku- Galerie dutohlávka sobí na Wikimedia Commons
