Doubrava (Aš)
Doubrava (německy a do roku 1947 Grün[3]) je vesnice, část města Aš v okrese Cheb. Nachází se na hranicích s německým Svobodným státem Sasko. Doubrava je v osadním výboru se sousední obcí Kopaniny.
| Doubrava | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Aš |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′38″ s. š., 12°14′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 83 (2021)[1] |
| Katastrální území | Doubrava u Aše (3,83 km²) |
| PSČ | 352 01 |
| Počet domů | 48 (2021)[2] |
  Doubrava | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 69230 |
| Kód k. ú. | 669237 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Doubrava leží přibližně 6 kilometrů severovýchodně od Aše v nadmořské výšce 507 metrů. V blízkosti se nachází přírodní park Halštrov. Doubrava se nalézá na státní hranici s Německem, přesněji se saským zemským okresem Fojtsko. Hned za státní hranicí se nachází lázeňské město Bad Elster. Hraniční přechod mezi Doubravou a Bad Elsterem, otevřený v roce 1996, byl do roku 2008 pouze turistický. Se vstupem České republiky do Schengenského prostoru byl hraniční přechod otevřen i pro osobní automobilovou dopravu. Stalo se tak i přes to, že města Aš i Bad Elster proti otevření přechodu pro automobilovou dopravu protestovala kvůli možnému znečištění přírodního parku. Počátkem roku 2009 nechala radnice Bad Elsteru udělat průzkum. Zjistilo se, že přes přechod projede měsíčně na 10 tisíc vozidel.[4] V současné době se hledají možnosti, jak dopravu z Doubravy odklonit.
Historie editovat
Doubrava je poprvé zmiňována již v roce 1392 jako majetek Konráda z Neubergu. Na přelomu 14. a 15. století získávají Doubravu Zedtwitzové, kteří jí vlastní po dalších 500 let, až do roku 1945. Kolem roku 1600 byl v Doubravě postaven zámek, který byl v 18. století přebudován do novogotického stylu. Nad vchodem je zasazen znak Zedwitzů, pocházející z trosek zámku v Kopaninách. V roce 1990 byla budova zámku opravena a sloužila do roku 2017 jako restaurace. V 17. století zde existovaly papírny, jež vyvážely papír do celé Evropy, ale po 2. světové válce zanikly.
V 19. století bylo místo oblíbeným cílem turistů, proto se zde také nacházelo pět restaurací. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel citelně klesl. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla Doubrava v roce 1930, kdy zde žilo ve 128 domech přes osm set obyvatel.
V letech 1869–1910 byla vesnice součástí obce Podhradí, v letech 1921–1950 samostatnou obcí, v letech 1961–1975 byla vesnice součástí obce Kopaniny a od 1. ledna 1976 součástí města Aš.[5]
Do Doubravy vede z Aše turistická cesta, o které se říká, že je jednou z nejkrásnějších na Ašsku. Jedná se o stezku značenou žlutou značkou, která začíná na rozcestí pod rozhlednou na Háji, a vede podél řeky Bílý Halštrov.
V roce 2008 nechala ašská radnice prozkoumat doubravské prameny[4][6][7]. Ukázalo se, že se jedná o podobné prameny, jako v sousedním Bad Elsteru, což by mohlo vézt k obnově turistiky v tomto regionu.
24. dubna 2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem[8][9][10], a přejmenován na Pramen století. Město Aš tímto činem začíná s pomalou přípravou na revitalizaci Doubravy, která by podle slov MÚ Aš mohla do 10 let konkurovat blízkému lázeňskému trojúhelníku[10] (Františkovy Lázně-Mariánské Lázně-Karlovy Vary), ale také sousednímu Bad Elsteru a Bad Brambachu.
Od roku 2009 se v Doubravě nachází pobočka společnosti Ašské lesy. V říjnu 2009 byly v Doubravě nalezeny zbytky památníku obětem 1. světové války.
Obyvatelstvo editovat
Podle sčítání 1930 zde žilo v 128 domech 808 obyvatel. 7 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 732 k německé. Žilo zde 168 římských katolíků a 637 evangelíků.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 845 | 819 | 845 | 985 | 992 | 895 | 808 | 257 | 180 | 141 | 133 | 89 | 94 | 119 | 83 |
| Počet domů | 88 | 88 | 97 | 100 | 114 | 112 | 128 | 135 | . | 42 | 40 | 43 | 44 | 46 | 48 |
| Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů v Kopaninách | |||||||||||||||
Pamětihodnosti editovat
- Zedtwitzký zámek
- Relikty staré papírny (kulturní památka)
- Hrobka Zedtwitzů na místním hřbitově, která je v dezolátním stavu
- Pramen kyselky, která je stejného složení jako prameny v sousedním německém městě Bad Elster
- Dřevěná hřbitovní márnice
Galerie editovat
-
Bývalý zámek Zedtwitzů, nyní restaurace -
Pavilon minerálního pramene -
Relikty staré papírny -
Budova bývalé tkalcovny Christian Geipel & Sohn -
Bílý Halštrov nedaleko česko-saské hranice
,_pavilion_of_mineral_well_2009-04-24.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ a b Společný projekt obcí Doubrava a Bad Elster oživí region Archivováno 31. 1. 2009 na Wayback Machine. ct24.cz
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Doubrava u Aše: Další lázně? Archivováno 17. 8. 2007 na Wayback Machine. zapad.cz
- ↑ Aš nechá sledovat pramen v Doubravě, možná je léčivý Archivováno 18. 7. 2009 na Wayback Machine. Český rozhlas
- ↑ pravoslavnacirkev.cz- metropolita Kryštof. www.pravoslavnacirkev.cz [online]. [cit. 2009-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-04.
- ↑ Doubrava: Pramen v Doubravě posvětí arcibiskup[nedostupný zdroj] Chebský deník.cz
- ↑ a b Doubrava může do deseti let konkurovat ostatním lázním Chebský deník.cz
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 1.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
Literatura editovat
- PELANT, Jan: Města a městečka západočeského kraje, (1988)
- Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MÚ Aš, (2005)
- Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doubrava na Wikimedia Commons - Stránky osadního výboru Kopaniny-Doubrava Archivováno 9. 3. 2009 na Wayback Machine.
