Dominantní menšina
Dominantní menšina je vládnoucí skupina, která drží moc v zemi, přestože demograficky zastupuje menšinu z celkové populace. Navzdory tomu, že zastupuje jen malou část z celkové populace, dominantní menšina udržuje v zemi politickou, kulturní, či ekonomickou dominanci.
Termín se nejčastěji vztahuje k etnické dominanci, tedy situaci, kdy dominantní etnikum drží nepoměrnou moc a bohatství v porovnání se zbytkem populace. Etnikum označuje skupinu jedinců odlišujících se od jiných skupin souhrnem kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových faktorů, dále svou historií, pojetím sebe sama a vědomím společného původu.[1]
Charakteristickým znakem dominance menšiny je co nejužší možné soustředění moci a bohatství, jelikož ty musí být přerozděleny mezi úzkou skupinu obyvatelstva. Tím dochází k maximalizaci zisku dominantní menšiny, která si drží většinu bohatství na úkor většinové populace.[2]
Dominance menšiny je výjimečným případem, jelikož zpravidla bývá dominantní silou ve společnosti většina. Být příslušníkem menšinové skupiny s sebou často nese negativní důsledky, jelikož menšina bývá ve společnosti často stavěna do podřízené pozice. Příslušníci menšin mají často ztížený přístup k mnoha zdrojům, především k moci, tedy schopnosti kontrolovat průběh dění.[3] Mnohdy tato podřízená pozice přechází až do podoby diskriminace, tedy znevýhodňování a ponižování určité skupiny na základě charakteristického znaku, např. rasy, etnika, pohlaví, či sociálního původu. Dominance menšiny je opačný případ, kdy je naopak diskriminovaná početní většina.
Příklady v minulosti editovat
Významným příkladem dominantní menšiny je nadvláda afrikánské populace v Jižní Africe v průběhu režimu apartheidu. Tato menšina držela drtivou většinu moci, třebaže představovala zhruba pouhou pětinu populace.
Dále lze tento jev spatřit na příkladu populace Tutsiů ve Rwandě, Sunnitů v Iráku či potomků afroameričanů v Libérii.
Současné příklady editovat
Mezi současné příklady lze zařadit příklad Brazílie[4], kde je populace pardo, představující přibližně 45 % populace Brazílie, daleko více náchylná k upadnutí do chudoby, má vyšší procento nevzdělanosti a zároveň je vystavena vyššímu riziku vraždy,[5] což souvisí i s častým pobytem zástupců této etnické skupiny v rizikových čtvrtích, takzvaných favelách, tedy brazilských slumech. Naproti tomu brazilská bělošská populace, která je oproti populaci pardo v menšině, má lepší přístup ke vzdělání, pracovním příležitostem, má rovněž lepší postavení na trhu práce a vyšší platy, až o 80 % vyšší než černošská populace.[6]
Černochům a pardo se zároveň nedostává dostatečné reprezentace v Kongresu, kde téměř 72 % zástupců je bílých, pardo přibližně 21 %, zatímco černochů jen pouhých 5 %.[7]
Reference editovat
- ↑ JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 978-80-86429-39-7. S. (100).
- ↑ KAUFMANN, Eric; HAKLAI, Oded. Dominant Ethinicity: From Minority to Majority. [s.l.]: Nations and Nationalism, 2008. ISBN 1354-5078.
- ↑ KELLER, Jan. Úvod do sociologie. [s.l.]: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 978-80-86429-39-7.
- ↑ MAYNE, Allan. From Politics Past to Politics Future: An Integrated Analysis of Current and Emergent Paradigms. Westport, Connecticut: [s.n.], 1999. ISBN 978-0-275-96151-0..
- ↑ "Rwanda genocide: 100 days of slaughter". BBC News. 7 April 2014. Retrieved 23 September 2023.
- ↑ Azevedo, Ana Laura Moura dos Santos (2022). "Conheça o Brasil - População: Cor ou raça" [Discover Brazil - Population: Color or race]. IBGE Educa Jovens (in Portuguese). Retrieved 22 September 2023.
- ↑ "O perfil dos deputados federais eleitos em 2022, em dez gráficos" [The profile of elected deputies in 2022 in 10 visual charts]. Nexo Jornal (in Brazilian Portuguese). Retrieved 23 September 2023.