Wikipedie

Doksy (okres Kladno)

obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji

Doksy jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládají se asi šest kilometrů jihozápadně od Kladna. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. PSČ zdejší pošty je 273 64.

Doksy
Náves v Doksech ‒ kaplička a socha sv. Jana Nepomuckého
Náves v Doksech ‒ kaplička a socha sv. Jana Nepomuckého
Znak obce Doksy
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′9″ s. š., 14°2′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 743 (2023)[1]
Rozloha2,92 km²[2]
Katastrální územíDoksy u Kladna
Nadmořská výška396 m n. m.
PSČ273 64
Počet domů568 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSokolská 305
Doksy
273 64 Doksy u Kladna
obecdoksy@volny.cz
StarostaIng. Stanislav Machulka
Oficiální web: www.obecdoksy.cz
Doksy na mapě
Doksy
Doksy
Další údaje
Kód obce532223
Kód části obce28193
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obci na Kladensku. O městě na Českolipsku pojednává článek Doksy.

Poloha a přírodní podmínky editovat

Obec se rozkládá ve zvlněné krajině na samotném okraji Křivoklátské vrchoviny – zhruba 3 km od CHKO Křivoklátsko. Nadmořská výška se pohybuje od 368 m na jihovýchodním okraji obce do cca 414 m v severozápadní zástavbě obce; obecní úřad je ve výšce 396 m nad mořem. Obcí prochází silnice II/606, bývalý hlavní tah z Prahy na Karlovy Vary – provoz je přenesen na dálnici D6 míjející obec z jižní strany.

Územím obce protéká Loděnický potok, na němž se v katastru obce nachází dva rybníky – středověký rybník Nohavice a rybník Hrázský. Ten byl roku 1870 vysušen a r. 2011 obnoven. Do Loděnice se v Hrázském rybníku vlévá Rozdělovský potok.

Historie editovat

Vznik a první držitelé editovat

Z nálezů předhistorických lze uvést jen bronzovou dýku.

Obec je poprvé písemně zmiňována roku 1385, kdy byl jejím vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky stával statek s tvrzí, která se postupně stala vladyckým sídlem, tvrz zanikla v cca 16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, roku 1405 Petr a Jan z Dokes a Myslína a po roce 1413 je zmiňován oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta. Roku 1454 bylo ve Slaném provoláno Markétino věno, které roku 1464 dostal Jindřich z Vraného a z Kladna. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Medvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Medvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli a ta začala chátrat.

Ves tehdy zasahovala do dvou panství, které ves pomyslně rozdělily na dvě části (na východní, tzv. tachlovickou a na západní, tzv. smečenskou). Ves zůstala takto rozdělena až do zrušení poddanství.

Tachlovická část editovat

V 16. století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla roku 1543 jeho synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a dále jeho rodu. Když rod v roce 1688 po meči vymřel, ves připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru (sestra posledního mužského příslušníka). Panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k tachlovickému panství.

Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.

Smečenská část editovat

Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Jeho vnuk Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a u jeho rodu (a panství) nakonec zůstala do r. 1741, kdy část přešla na vévody bavorské a vystřídala stejné vlastníky jako část druhá.

Za třicetileté války se obešli všichni (až na jednoho hospodáře) bez újmy. Zmiňovanému hospodáři prý jeden z vojáků vtrhl do domu a když ho hospodář urazil, byl do krve zbit.

Od r. 1932 má obec školu, do té doby musely děti docházet do přeplněné školy v Družci.[4]

Kamenictví editovat

První využití zdejšího pískovce proběhlo nejspíš někdy v šestém století. Doklady o dobývání tohoto pískovce, nyní zvaného "Žehrovák" (dle vedlejší obce Kamenné Žehrovice) máme pak z doby Karla IV. – pískovec byl posléze využit při stavbě Karlova mostu či svatovítské katedrály. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří. Většina lomů byla jámová – tzn. založena v rovinatém terénu. Největší rozvoj zažila těžba během 19. století ‒ v naprosto největším rozkvětu zde pracovalo více než 300 dělníků. Poté se začaly práce ukončovat. V roce 1914 v lomech pracovalo už pouze 15 starých kameníků. Poslední práce byly ukončeny v roce 1924, kdy odešel poslední kameník ‒ pan František Bečka. Ve zdejším terénu jsou známky po těžbě i nyní velmi znatelné.[5][6][7]

Rok 1932 editovat

V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.

Lehké opevnění editovat

V jihozápadní části obce se nachází jeden zachovalý objekt lehkého opevnění vzor 37 (A4/17/A-180), součástí tzv. Pražské čáry. Nyní je zrekonstruovaný do podoby z roku 1938 a pořádají se v něm muzejní prohlídky. V okolí je dodnes zachováno mnoho trosek odstřelených bunkrů stejného typu.[9]

Znak editovat

Dne 29. 11. 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak.[10] V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[11]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[11]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[11]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[14]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[17]

Seznam starostů editovat

Pořadí Jméno Funkce Bydliště Poznámka
1. Václav Doubrava 1887–1896 čp. 25 majitel mlýna Nohavice
2. Václav Valenta 1896–1900 čp. 18
3. Václav Čermák 1900–1905 čp. 20
4. Vojtěch Podpěra 1905–1910 čp. 32
5. František Pokorný 1910–1911 čp. 10
6. Rudolf Votava 1911–1916 čp. 70
7. Václav Pokorný 1916–1919 čp. 10 předseda obec. správní komise
8. Tomáš Melen 1919–1920 čp. 93
9. Václav Mertl 1920–1922 čp. 171
10. Karel Šefčík 1922–1924 čp. 89
11. Antonín Novák 1924–1932 čp. 143
12. Antonín Valenta 1932–1935 čp. 18 Okresní úřad jmenoval obecní správní komisi v čele se starostou Antonínem Valentou.
13. Antonín Koula 1935–1939 čp. 63 Původně byl zvolen p. František Čermák, zemský úřad jej však neuznal a jmenoval starostou p. Antonína Koulu.
14. Miloslav Pavelka 1939–1945 čp. 14 jmenován vládním komisařem
15. Václav Junek 1945–1951 čp. 254
16. Václav Rohan 1951–1969 čp. 68
17. Miloslav Pavelka 1969–1976 čp. 14
18. Josef Havlů 1976–1978 čp. 243
19. Bohumil Roček 1978–1990 čp. 16
20. Jiří Junek 1990–2018 čp. 5 nejdéle ve funkci
21. Stanislav Machulka 2018–dosud čp. 28

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[18]
Rok 1848 1857 1864 1870 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2003 2004
Počet domů 51 65 66 67 88 89 126 136 158 226 266 272 300 294 320 358 388 404 410
Počet obyvatel 315 458 540 531 595 749 1072 1178 1241 1373 1470 1137 1241 1116 1140 1105 1080 1140 1150

Doprava editovat

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd – Doksy – Stochov – Nové Strašecí. Okrajem katastrálního území obce vede dálnice D6, nejblíže je exit 16 (Velká Dobrá) ve vzdálenosti 3 km.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,3 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Poté se ve vzdálenosti 2,5 km nachází železniční stanice Kamenné Žehrovice ležící také na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
  • Autobusová doprava – V obci se nachází dvě autobusové zastávky (Doksy a Doksy,Most), ve kterých od prosince 2019 zastavují tři autobusové linky s pravidelným jízdním řádem a jedna s nepravidelným:[19]
    • linka 305 (Rakovník,Aut.st. – Řevničov – Velká Dobrá – Praha,Zličín),
    • linka 365 (Stochov,Náměstí – Velká Dobrá – Unhošť,Nám. – Praha,Motol),
    • linka 629 (Kladno,Aut.nádr. – Doksy – Družec,Náměstí – (o víkendech Bratronice,Dolní Bezděkov))
    • linka 404 (Rakovník,Aut.st. – Nový Dům – Velká Dobrá – Praha,Zličín) – s nepravidelným jízdním řádem

Kultura a volný čas editovat

  • Přírodní divadlo Doksy, obnovené přírodní divadlo u fotbalového hřiště
  • SK Doksy, fotbalový klub
  • sportovní hala Doksy v Sokolské ulici
  • Klub Vojenské Historie Doksy
  • Klub důchodců
  • Komunitní centrum "Družstevní"
  • Komunitní centrum "SK Doksy"

Pamětihodnosti editovat

  • Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 společně se sochou sv. Jana Nepomuckého na návsi
  • Náhrobek zavražděné služky z roku 1675 u rybníka Nohavice

Další fotografie editovat

  •  
    Pomník zavražděné služky z roku 1675
  •  
    Dokeská jednota Coop

Partnerské obce editovat

28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[20]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Místopis. Kladenského - PDF Free Download. adoc.tips [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Místní kámen nazývaný „Žehrovák“. www.jaroslav-junek.cz [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historie - Oficiální stránky obce Doksy. www.obecdoksy.cz [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zaniklá místa. historie-doksy [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 211-212. (česky a německy)
  9. ↑ ŘÍPOVÁ, Kateřina. Vycházka k bunkru lehkého opevnění v Doksech sklidila u účastníků úspěch. Kladenský deník. 2016-05-30. Dostupné online [cit. 2020-03-04]. 
  10. ↑ Údaj pochází z obecního webu.. www.obecdoksy.cz [online]. [cit. 2008-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-08-28. 
  11. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  13. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  16. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  17. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. ↑ POSPÍŠILOVÁ, Marta. Doksy, 620 let. [s.l.]: [s.n.], 2004. 48 s. 
  19. ↑ ROPID. Pražská integrovaná doprava [online]. 2019-11-04 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Archivováno 31. 8. 2008 na Wayback Machine. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.

Literatura editovat

  • JUNEK, Jiří a Miroslav OLIVERIUS. Čtyři dny v údolí jezera Ledro: Itálie, 31. května až 3. června 2012 = Quattro giorni nella valle del lago di Ledro : Italia, 31 maggio al 3 giugno 2012. Doksy: Obec Doksy, 2012.
  • MACHAČKOVÁ, Jitka. Kámen zvaný "Žehrovák": (pískovec, jenž ovlivnil život obyvatel dvou vsí). Kamenné Žehrovice: J. Machačková, 2001.
  • POSPÍŠILOVÁ, Marta. Doksy, 620 let. [s.l.]: [s.n.], 2004. 48 s. 
  • POSPÍŠILOVÁ, Marta. Jak naši předkové válčili "za císaře pána a jeho rodinu", aneb, První světová válka v obci Doksy. Listy z Unhošťska. 2007, (42), 57-59.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doksy_(okres_Kladno)&oldid=22979564“