Dmitrij Kiseljov
Dmitrij Konstantinovič Kiseljov (rusky Дми́трий Константи́нович Киселёв, * 26. dubna 1954 Moskva) je ultrakonzervativní[1] ruský novinář a moderátor.
| Dmitrij Kiseljov | |
|---|---|
_(cropped).png) | |
| Narození | 26. dubna 1954 (69 let) Moskva |
| Alma mater | Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity (do 1978) |
| Povolání | moderátor zpráv, televizní moderátor, propagandista, novinář a šéfredaktor |
| Zaměstnavatel | Vserossijskaja gosudarstvennaja televizionnaja i radioveščatelnaja kompanija Rusko dnes |
| Ocenění | Řád přátelství (2011) Řád svatého Sergeje Radoněžského 2. třídy (2014) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2014) Zlaté pero Ruska January 13th commemorative medal … více na Wikidatech |
| Funkce | šéfredaktor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Vystudoval skandinávskou filologii na Ždanovově leningradské státní univerzitě.[2] Hned po studiích nastoupil do norské a polské redakce zahraničního vysílání sovětského rozhlasu (Gostěleradio SSSR), později se stal korespondentem celostátní sovětské televize. V letech 1989 až 1991 vedl oddělení televizních zpráv prvního programu ústřední televize a ve funkcích vedoucího redakcí různých zpravodajských a politických pořadů několika ruských stanic pracoval i v dalších letech. Od roku 2008 je zástupcem generálního ředitele mediálního holdingu VGTRK (rusky Всероссийская государственная телевизионная и радиовещательная компания, Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost).[3]
V prosinci 2013 Vladimir Putin vyhlásil dekret, podle kterého dojde ke sloučení tiskové agentury RIA Novosti a zahraničního televizního vysílání, stanice Rusko dnes. Šéfem sloučené organizace rozhodl jmenovat právě Kiseljova.[1]
Je autorem dokumentárního cyklu o rozpadu Sovětského svazu s názvem SSSR: ztroskotání (rusky СССР: Крушение) a několika dokumentů jako 100 dní Gorbačova, 100 dní Jelcina, Sacharov a dalších.
V květnu 2011 obdržel Řád přátelství.
Kontroverzní vystoupení editovat
V říjnu roku 2012, u příležitosti 60. narozenin prezidenta, srovnal Putina se Stalinem a prohlásil mj.: „Podle rozsahu činnosti je politik Putin ze svých předchůdců 20. století srovnatelný jen se Stalinem. Jeho metody jsou ale principiálně jiné. … Bojeschopnost armády je obnovena, atomová rovnováha potvrzena, teritoriální celistvost uchována, plat Rusů vyrostl v rublech 13krát, penze 10krát. Rusko je přitom svobodné jako nikdy ve své historii.“[4] Za tato slova byl některými jinými ruskými novináři zkritizován a obviněn z licoměrnosti a konformismu.[5]
V prosinci 2013, v době kyjevských protestů proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, ve svém pořadu rozebíral úsilí Ukrajiny o vstup do Evropské unie jako protiruský krok koalice Švédska, Litvy a Polska, a to jako odvetu za porážku v bitvě u Poltavy v roce 1709.[6] V březnu 2014 upoutal na svou osobu pozornost světových médií, když prohlásil „Rusko je jedinou zemi, která může z USA udělat radioaktivní popel.“[7]
Opakovaně podnikl verbální útoky na homosexuály a označoval oponenty Kremlu za nacisty.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Putin zrušil agenturu RIA Novosti. Nahradí ji novou a sám jmenuje šéfa. Lidovky.cz [online]. 2013-12-09. Dostupné online.
- ↑ Biografija Dmitrija Kiseljova. RIA Novosti [online]. 2013-12-09. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Novyj veduščij "Vestěj něděli" planirujet izmeniť format programmy. RIA Novosti [online]. 2012-08-23. Dostupné online.
- ↑ Vladimira Putina pozdravili po tělevizoru. Kommersant [online]. 2012-10-10. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Čelovek iz tělevizora. Radio Echo Moskvy [online]. 2012-10-20 [cit. 2013-12-09]. Přepis rozhlasového pořadu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-23. (rusky)
- ↑ Žolto-goluboj ekran : Kak ukrainskoe i rossijskoe TV osveščalo sobytija v Kieve. Lenta [online]. 2013-12-02. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Můžeme USA změnit v radioaktivní popel, pohrozil Putinův moderátor. iDNES.cz [online]. 2014-03-17. Dostupné online.
- ↑ V EU vás čeká dekadence a pořady o kadění, hrozí ruská televize Kyjevu. iDNES.cz [online]. 2013-12-04. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmitrij Kiseljov na Wikimedia Commons
