Diskuse:Rozšířená realita

Augmented reality, nově z angličtiny do Wikipedie zaváděný výraz, do češtiny přeložený jako rozšířená realita pochopitelně vyvolává, jak tomu už u nových věcí bývá, všeobecné rozpaky. A hlavně otázku, co si má čtenář pod tímto výrazem vybavit.

Realita je obecně vzato výraz (mimo jiné) chápaný jakožto vjem prostředí, v němž žijeme. Nebo nějaké události, jejíž jsme svědkem. Nemusí to být nutně jenom vjem vizuální, i když vizuální vjem reality může být častější i obsáhlejší, než je tomu prostřednictvím jiných smyslů. Pak je tu důsledek takového vjemu, který nás může nebo nemusí oslovit. To může záležet na naší povaze, na našem vztahu k dané realitě či události, podle toho jak jí vnímáme. Jistěže mohou naše stanovisko k dané realitě ovlivnit dřívější podobné zážitky. Je proto skutečností, že daná realita nemusí na každého jedince působit stejně. Na druhé straně jsou prostředky, kterými je možno upozornit na některé podrobnosti dané události, tedy vnímané reality. A tím zvýšit její zapamatovatelnost. A není snad podstatou takového postupu, že se určité detaily dané reality více či méně vhodně umocní? Nebylo by toto umocnění reality, v podstatě vlastně jejího vjemu, namísto použitého rozšíření snad vhodnější? Jen se ptám. --Klubera 2. 6. 2010, 20:17 (UTC)

Již uplynulo více jak půl roku ode dne, kdy jsem zde uvedl svůj příspěvek do diskuse, avšak dosud bez jakékoli odezvy. Článek, tak jak je napsán na hlavní straně, mně připadá poněkud chudý. Proto jsem se pokusil dát něco dohromady, jak uvádím níže. Pokud k mé verzi, opírající se částečně o německou a anglickou Wikpedii nebude vznesena námitka, rozumí se hlavně autorem článku na hlavní straně, přesunul bych tuto svoji verzi tam. Jsem si vědom toho, že moje verze neodpovídá plně encyklopedickému pojetí a třeba dle názoru někoho nemusí odpovídat ani jejímu nadpisu. Proto není nikomu zapovězeno, pokud se cítí být k tomu povolán, provést v tomto smyslu patřičná zdokonalení, případně celkové odstranění.

Augmentovaná (rozšířená, zvýrazněná, umocněná) realita smyslového vjemu

„Dějově v podstatě staticky ztrnulý obraz virtuálně podané reality časově vymezeného metaprostoru, obohacený o technicky aktuálně dostupné prvky, smyslově plasticky tvárněné dějové dynamiky.“ - Jak tomu rozumět?

V životě lidí se vyskytují momenty, které jsou svým dějem mimořádné a vyvolávají tím hluboký smyslový prožitek. Obvykle to bývá napínavá, dramatická nebo tragická událost vycházející z reality, respektive zaujímající její určitý, časově vymezený metaprostor. Tyto momenty vzbuzující pozornost a v tu chvíli zdánlivě zanechávající nezapomenutelný dojem, však v paměti lidí časem vyblednou.

Odvěkou snahu člověka bylo a je, různými dostupnými technickými prostředky zachytit „moment atmosféry“ takové významné události a uchovat jej pro časy příští. A to tak, aby bylo možno takové momenty později reprodukovat, například v podobě tzv. virtuální reality. Ode dávna bylo k tomuto účelu využíváno umělecké ztvárnění reality, v podobě textových, básnířských, malířských, tak i sochařských děl. Určitou překážkou v této snaze je však omezení či nedokonalost technického záznamu v porovnání se smyslovými vjemy člověka, to jest s vizuálními a/nebo audiálními, případně pocitovými.

Fenomén augmentované reality podle všeho není nový. V současnosti lze zde vidět „pouze“ snahu, u této jsoucnosti (entity) určité kategorie, která dosud nemá všeobecně uznávané pojmenování ani vymezení definice, tento nedostatek napravit a získat tak použitelný pojem k tomuto fenoménu.

Možnost uchování zážitků v současnosti znásobuje digitální technika. A to jak v oblasti přímých záznamů pozoruhodných jevů v životě lidí nebo umělecké tvorby, vycházející ze smyslového zachycení takových příhod. Citlivým přístupem je možno digitální technikou některé aspekty reality potlačit a jiné zvýraznit. Vyžaduje to ovšem náležitou znalost dané problematiky a smysl pro věrohodnost výsledku takového dějového záznamu, jehož vyústěním by měla být nejen virtuální, ale také augmentovaná, tedy rozšířená, snad přesněji řečeno umocněná realita.

Snad ani nelze dosti obsažně popsat veškeré poklady kultury a významné události, které se zabývají nejen virtuální, ale i rozšířenou realitou. Proto jen tak namátkou lze vyjmenovat díla zasluhující si pozornost. Je to například známé malířské ztvárnění ukřižování Krista, rozložené do sekvence několika obrazů. Jistou podobnost, má v tomto směru také sochařské dílo, nástěnný složený reliéf, zdobící interiér Památníku bitvy národů v německém Lipsku (Leipzig). V obou případech jde o znázornění nedobrovolného, krutého obětování života člověka a utrpení s ním spojeného. V prvním jde o známou postavu, o umučení Ježíše Krista, v druhém případě o neznámého, na bojišti osaměle umírajícího vojína.

Za zmínku také jistě stojí tvorba hudebních skladatelů a choreografů. Díky digitální technice bylo například možno vytvořit vynikající nahrávku inscenace slavného díla Petra Iljiče Čajkovského Labutí jezero, v podání Baletu Pařížské opery. Tato nahrávka, svou dokonalostí daleko převyšující kvalitu formátu DVD, byla provedena ve vysokém rozlišení (HD) a s prostorovým zvukem, pro velké filmové plátno. Což ovšem pro reprodukci vyžaduje náležité vybavení. V současnosti je v České republice již takto vybaveno 8 kin. Jsou to kina v Praze, Zlíně, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Lounech a Ostravě.

Pozornost ve výčtu námětů pro rozšířenou realitu by si zasluhovaly také detailně zachycené sportovní výkony. Historie však zná také případy zneužití fenoménu rozšířené reality. Byla jím nechvalně známá nacistická a bolševická propaganda, hlásaná tiskem i filmovou produkcí a šířená pod heslem: stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

--Klubera 1. 2. 2011, 17:29 (UTC)

Nedalo mi to, abych se přece jen nepokusil o návrh definice k oné augmentované realitě. Svůj návrh jsem dodatečně umístil pod nadpis.

Kromě toho jsem přesunul původně třetí odstavec na čtvrté místo v pořadí. --Klubera 2. 2. 2011, 10:55 (UTC)