Dimitrije Tucović
Dimitrije "Mita" Tucović (srbsky Димитрије Туцовић, [dimǐtrije tûːtsoʋitɕ]IPA, 13. května 1881 Gostilje – listopad 1914) byl srbský publicista, politický vůdce a teoretik socialistického hnutí.
| Dimitrije Tucović | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. května 1881 Gostilje |
| Úmrtí | listopad 1914 (ve věku 33 let) Ćelije |
| Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov (44°48′34″ s. š., 20°29′5″ v. d.) |
| Alma mater | Právnická fakulta Bělehradské univerzity Bělehradská univerzita |
| Povolání | politik a novinář |
| Zaměstnavatelé | Borba Radničke novine |
| Politická strana | Serbian Social Democratic Party (od 1903) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tucović byl bojovníkem za lidská práva, práva pracujících, rovnost žen, všeobecné volební právo, za sociální spravedlnost a občanské svobody v tehdejším Srbském království. Jeho odkaz byl oslavován již v komunistické Jugoslávii, ale jeho myšlenky zůstávají hodnotami i v současném Srbsku.[1]
Život editovat
Dimitrije Tucović byl stoupencem socialistické myšlenky, už když přišel do Bělehradu v roce 1899, aby dokončil střední školu. Velký vliv na něj měl Radovan Dragović, se kterým spolupracoval při propagaci společných idejí. Když v roce 1901 vznikla Bělehradská společnost který byl na něj velký vliv. V roce 1901, kdy bylo založeno Bělehradské dělnické družstvo, byl jedním z jeho vůdců.
V roce 1902 uspořádal studentské demonstrace proti Nikolovi Pašićovi. Vedl také březnové demonstrace proti králi Alexandru Obrenovićovi. Následně ale byl donucen do Zemunu, které tehdy patřilo sousednímu Rakousku-Uhersku, a potom do Vídně.
Po májovém převratu v roce 1903 byla 2. srpna stejného roku založena sociálně-demokratická strana (SSDP), v jejímž čele stáli například Tucović a Dragiša Lapčević. Tucović se stal redaktorem jejích novin, nazvaných Radničke novine. Od následujícího roku se ale Tucović rozešel s levým křídlem strany a byl zastáncem odlišných postojů, označovaných za pravicově-oportunistické.
V roce 1906 dokončil studia práv na Bělehradské univerzitě, ale místo právní dráhy se stal tajemníkem SSDP.
V lednu 1910 uspořádal Tucović v Bělehradě první Balkánskou socialistickou konferenci, která chystala plány na vytvoření Balkánské federace.[2] Ve stejném roce se zúčastnil také zasedání Socialistické internacionály v Kodani, kde se zasadil o to, že i socialisté v dalších zemí včetně rakouských začali vnímat jako negativní národnostní otázku koloniální politiky Rakouska-Uherska po anexi Bosny a Hercegoviny.
V roce 1910 strana založila časopis Borba a Tucović se stal jeho editorem.
Po vypuknutí Balkánské války v roce 1912 byl povolán do srbské armády a zúčastnil se tažení do Albánie. Tam byl svědkem válečných zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, o kterých pravidelně referovaly Radničke novine,[3] a to včetně masakru Albánců po srbském dobytí Kosova z turecké moci.
Po návratu z války napsal knihu Srbsko a Albánie: Příspěvek ke kritice dobyvatelské politiky srbské buržoazie.[4]
Zemřel na bojišti v první světové války jako člen moravské divize v listopadu 1914 v Bitvě na Kolubaře.
Tucovićovu památku připomíná mnoho různých míst v zemích bývalé Jugoslávie, např. ulice ve Skopje, Užici, Bělehradě, Kragujevaci a jinde. Jeho jméno neslo také náměstí Slavija v Bělehradě, kde se nachází jeho socha.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimitrije Tucović na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitrije Tucović na anglické Wikipedii.
- ↑ Čuli ste za njega, a znate li ko je on? Dimitrije Tucović, čovek koji je kritikovao Srbe zbog zločina nad Albancima!. Telegraf [online]. 2014-11-20 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Nova enciklopedija. Svazek 2. Beograd: Vuk Karadžić – Larousse, 1978. Kapitola Dimitrije Tucović.
- ↑ Tucovićevo pismo o zločinima srpske vojske nad Albancima Archivováno 17. 12. 2009 na Wayback Machine. (srbsky)
- ↑ Review: “Serbia and Albania” by Dimitrije Tucovic. Labournet.net [online]. 2000-03-20 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- GALLAGHER, T. The Balkans in the New Millennium: In the Shadow of War and Peace. [s.l.]: Routledge, 2006. ISBN 0-415-34940-0. (anglicky)
