Devítiobloukový most (Hortobágy)
Devítiobloukový most (maďarsky Kilenclyukú híd) je kamenný silniční most v maďarské obci Hortobágy, který byl postaven v letech 1827–1833 v neoklasicistním stylu na základě návrhu, který vypracoval Ferenc Povolny.
| Devítiobloukový most Kilenclyukú híd | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Maďarsko |
| Kraj | Hajdú-Bihar |
| Obec | Hortobágy |
| Komunikace | Silnice A 33 |
| Doprava | silniční |
| Řeka | Hortobágy |
| Architekt | Ferenc Povolny |
| Začátek výstavby | 1827 |
| Otevřen | 28. srpna 1833 |
| Souřadnice | 47°34′54,12″ s. š., 21°8′51″ v. d. |
| Parametry | |
| Materiál | kámen |
| Délka | 167,3 m |
| Pilíře | 8 |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Most byl postaven na místě starého dřevěného mostu, který byl postavený v roce 1697, ale se kvůli hustému provozu rychle opotřebovával a po čase přestal vyhovovat. Musel se stále častěji opravovat a na jeho údržbu bylo potřeba více peněz. Stáda obchodníků s dobytkem z Debrecína se po tomto mostě dostávala během povodní na řece Tise do Szolnoku a odtud do Vídně. Pastevci se často vyhýbali placení cla a neohlašovali počet zvířat, která přešla přes most, nebo ho ohlašovali nepřesně. Aby se tomu zabránilo, umístil Debrecín na most v Hortobágy stálou stráž.
V roce 1825 se debrecínské úřady rozhodly starý most zbourat a postavit nový kamenný most. V roce 1827 vyzvala městská rada tři místní stavitele, aby vypracovali plány a rozpočet mostu. Mistři pak předložili své nabídky ve veřejné soutěži (ústní konkurz), z nichž rada uznala jako nejlepší Ference Povolného.[1] Stavba byla zahájena v roce 1827 a dokončena v roce 1833. Starý dřevěný most byl zbourán. Původní plány nového kamenného mostu se ztratily.
Stavba kamenného mostu se neobešla bez překážek. V prosinci 1827 Maďarská královská komora stavbu zastavila a vyzvala debrecínské úřady k úpravě plánů, protože se domnívala, že je třeba zvýšit průtok. Povolení k pokračování stavby bylo uděleno v srpnu 1828 a Maďarská královská komora navíc přispěla na stavbu více než 10 000 forintů ve směnkách.[2] V roce 1831 se začaly stavět klenby, ale místní písek se ukázal jako nepoužitelný. Tato skutečnost zhoršila vztahy mezi předákem a kameníky. Veškerý potřebný kámen byl na místo dodán v roce 1832. Problémy způsobilo kamení potřebné k vydláždění vozovky. Náhodou se k ní dostal tokajský vinař Ferenc Boronkai, který měl na své vinici malý lom, z něhož se vyráběly vynikající dlažební kostky. Debrecín od něj koupil potřebné množství 40 kubických sáhů. Přeprava tokajského kamene neproběhla šťastně. Tokajský podnikatel naložil 14 kubíků na loď, která se potopila ještě v tokajském přístavu. Na jaře 1833 se začala dláždit vozovka, ale protože práce byla provedena neodborně, musel být povrch odstraněn. S velkými obtížemi bylo dláždění vozovky dokončeno 24. srpna 1833.
Tento devítiobloukový most se proslavil jako nejdelší silniční most v Uherském království. Vzdálenost mezi opěrami na obou stranách řeky byla 92,13 m a celková délka 167,3 m. Sloužila k usnadnění přechodu dobytka přes pusztu. Ferenc Povolný navrhl rozšířené přístupy k mostu. Hnané stádo naráželo na ramena mostu, což usnadňovalo pastýřům, kteří se na něj snažili svá zvířata nasměrovat.
V uplynulých staletích mostní konstrukce nebyla nepoškozena. Počátkem 80. let 20. století byly kvůli poškození povrchu vypracovány plány na rekonstrukci. Modernizace proběhla v letech 1981–1983.[2]
V roce 2009 byl most zrekonstruován v souvislosti s jeho zápisem (jako součást národního parku) na seznam světového dědictví. Rozsah prováděných prací se nedotkl flóry a fauny národního parku Hortobágy.[3][1]
Hídi vásár editovat
Největší událostí v obci je proslulý "mostní jarmark" Hídi vásár, který se koná každoročně 20. srpna a na němž předvádějí své umění zástupci všech tradičních řemesel. V dobách před založením obce zde byl pouze most přes řeku Hortobágy a hostinec s kočárovnou. Současníci ztotožnili veletrh, který se zde konal, s největším mostem na Velké dunajské nížině a pojmenovali ho po něm mostní veletrh – hídi vásár.[4]
Původní trh byl v Debrecíně, Po jeho zrušení byl trh hlavně se zvířaty obnoven v Hortobágy na začátku 19. století. První trhy , od roku 1825, byla s ko%nmi a až v od roku 1846, kdy proběhla výstava dobytka, se obchodovalo i s dobytkem. Největšího rozmachu měly trhy na konci 18. a začátku 19. století. K trhu se zvířaty se postupně přidal i trh řemeslných výrobků. Před druhou světovou válkou trhy ustaly a byly obnoveny až v roce 1960. Trh s hospodářskými zvířaty byl zákonem zakázán.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Most dziewięcioprzęsłowy w Hortobágy na polské Wikipedii.
- ↑ a b Dr. Halkovics László: A közszállítás szerepe a magyar ipar fejlődésében. In: Statisztikai Szemle, 1998/7-8.. www.ksh.hu [online]. [cit. 2022-12-20]. Pdf. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ a b Kilenclyukú híd | Hortobágy Info [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ MÁRIA, Balogh. You searched for Új köntösben a hortobágyi Kilenclyukú híd. [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ a b Hortobágyi Nemzeti Park - Turizmus. www.hnp.hu [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Devítiobloukový most na Wikimedia Commons
