Daviscupový tým Chorvatska
Daviscupový tým Chorvatska reprezentuje Chorvatsko v Davisově poháru od roku 1993. Řídící organizací reprezentace je národní tenisová federace Hrvatski teniski savez. Do roku 1992 reprezentovali chorvatští tenisté Jugoslávii.
| Chorvatsko | ||
|
| ||
| Kapitán | Vedran Martić | |
| Žebříček ITF | 6. | |
| Nejvýše v žebříčku ITF | 1. (5. prosince 2005) | |
| Barvy | bílá červená | |
| Poprvé v soutěži | 1993 | |
| Odehraných let | 30 | |
| Zápasů celkem | 77 (47–30) | |
| Roky ve Světové skupině | 20 (28–21) | |
| Vítěz | 2 (2005, 2018) | |
| Finalista | 1 (2016, 2021) | |
| Nejvíce výher, celkem | Marin Čilić (43–22) | |
| Nejvíce výher, dvouhra | Marin Čilić (33–16) | |
| Nejvíce výher, čtyřhra | Goran Ivanišević (13–5) Ivan Ljubičić (13–6) | |
| Nejlepší pár | Ivanišević / Ljubičić (6–0) Ančić / Ljubičić (6–0) Mektić / Pavić (6–1) | |
| Nejvíce zápasů | Marin Čilić (33) | |
| Nejvíce odehraných let | Marin Čilić (14) | |
|
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023 | ||
Chorvaté soutěž vyhráli dvakrát, v letech 2005 a 2018. Jako poražení finalisté skončili v letech 2016 a 2021. Týmovým statistikám vévodí Marin Čilić, který zvítězil v nejvyšším počtu zápasů i dvouher a odehrál nejvíce mezistátních utkání i počet ročníků. V roce 2019 se kapitánem stal Vedran Martić.
Historie editovat
V roce 2005 se Chorvatsko stalo dvanáctou zemí, která soutěž vyhrála. Ve finále konaném v Bratislavě porazilo Slovensko 3:2 na zápasy. Do dvouher i čtyřhry nastoupili Ivan Ljubičić s Mariem Ančićem. Chorvaté se tak stali prvním nenasazeným družstvem v historii světové skupiny, které získalo salátovou mísu.
V roce 2008 se po jednoleté odmlce tým probojoval zpět do světové skupiny, když v baráži porazil Brazílie 4:1 na zápasy. Během sezóny 2009 chorvatští hráči postoupili do semifinále, kde je v porečské hale zastavila Česká republika po vítězství 4:1.
V letech 2010 a 2012 družstvo vypadlo ve čtvrtfinále. Následující ročník 2013 skončilo v úvodním kole světové skupiny po porážce 2:3 od italského týmu a v umagské baráži podlehlo Velké Británii, což znamenalo sestup do 1. skupiny euroafrické zóny 2014. Podruhé si Chorvaté finále světové skupiny zahráli v roce 2016. Po výhrách nad Belgií, Spojenými státy a Francií nestačili v boji salátovou mísu na Argentinu 2:3 na zápasy. Přitom je od trofeje v úvodní nedělní dvouhře dělil jediný vyhraný set. Chorvaté se po sobotní čtyřhře ujali vedení 2:1 na zápasy a v otevíracím nedělním singlu obou jedniček vedl Marin Čilić nad Juanem Martínem del Potrem již 2–0 na sety. Zbylou sadu se mu však získat nepodařilo a po téměř pětihodiném dramatu odešel poražen 2–3 na sety. V závěrečné dvouhře již dominovala argentinská dvojka Federico Delbonis, který proti Ivu Karlovićovi neztratil ani sadu. Teprve potřetí od zavedení světové skupiny v roce 1981 dokázalo družstvo ve finále otočit nepříznivý stav 1:2 na zápasy. Dějištěm se stala záhřebská hala pro 15 tisíc diváků.[1]
Podruhé Chorvaté zvedli nad hlavu „salátovou mísu“ v roce 2018. Ve finále zdolalo nejvýše nasazenou Francii 3:1 na zápasy. Finálový duel se druhý rok v řadě odehrál na halové antuce v Lille. Dva body z dvouher získal 30letý Marin Čilić a páteční singl vyhrála také chorvatská dvojka Borna Ćorić. Francouzští deblisté, Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut, snížili v sobotní čtyřhře stav na 1:2. Ve dvouhrách však zástupci „země galského kohouta“ nevyhráli ani jeden set proti žebříčkově favorizovaným soupeřům. Čilić byl součástí první světové desítky a Ćorić figuroval na dvanácté příčce.[2]
V nově zavedeném formátu Davis Cupu 2019 se družstvo jako obhájce trofeje přímo kvalifikovalo do listopadového finálového turnaje v Madridu, v němž po prohrách s Ruskem a Španělskem nepostoupilo ze základní skupiny.
Kapitáni editovat
| Nehrající kapitán | období | zápasy | výhry | prohry | % výher | nejlepší výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bruno Orešar | 1993 | 2 | 1 | 1 | 50 | kvalifikační kolo Světové skupiny 1993 |
| Goran Prpić | 1994 | 1 | 1 | 0 | 100 | semifinále 1. skupiny euroafrické zóny 1994 |
| Željko Franulović | 1994–1997 | 7 | 3 | 4 | 42,9 | 1. kolo Světové skupiny 1995 |
| Goran Prpić | 1998–2000 | 7 | 4 | 3 | 57,1 | čtvrtfinále 1. skupiny euroafrické zóny 1999 |
| Nikola Pilić | 2001–2005 | 12 | 9 | 3 | 75 | vítěz Světové skupiny 2005 |
| Ivan Ljubičić | 2006 | 2 | 1 | 1 | 50 | čtvrtfinále Světové skupiny 2006 |
| Goran Prpić | 2007–2011 | 11 | 6 | 5 | 54,6 | semifinále Světové skupiny 2009 |
| Željko Krajan | 2012–2018 | 20 | 12 | 6 | 66,7 | vítěz Světové skupiny 2018 |
| Franko Škugor | 2019 | 2 | 0 | 2 | 0 | základní skupina finále 2019 |
| Vedran Martić | 2019– | 15 | 10 | 5 | 66,7 | světové finále 2021 |
| Celkem | 77 | 47 | 30 | 61 | — | |
Chronologie zápasů editovat
2010–2019 editovat
| Rok | úroveň[3] | datum | místo | soupeř | skóre | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | Světová skupina, 1. kolo | 5.–7. března | Varaždín (CRO) |  Ekvádor
|
5–0 | výhra |
| Světová skupina, čtvrtfinále | 9.–11. července | Split (CRO) |  Srbsko
|
1–4 | prohra | |
| 2011 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Záhřeb (CRO) |  Německo
|
2–3 | prohra |
| Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Potchefstroom (RSA) |  Jihoafrická republika
|
4–1 | výhra | |
| 2012 | Světová skupina, 1. kolo | 10.–12. února | Miki (JPN) |  Japonsko
|
3–2 | výhra |
| Světová skupina, čtvrtfinále | 6.–8. dubna | Buenos Aires (ARG) |  Argentina
|
1–4 | prohra | |
| 2013 | Světová skupina, 1. kolo | 1.–3. února | Turín (ITA) |  Itálie
|
2–3 | prohra |
| Světová skupina, baráž | 13.–15. září | Umag (CRO) |  Velká Británie
|
1–4 | prohra | |
| 2014 | 1. skupina euroafrické zóny | 4.–6. dubna | Varšava (POL) |  Polsko
|
3–1 | výhra |
| Světová skupina, baráž | 12.–14. září | Amsterdam (NED) |  Nizozemsko
|
3–2 | výhra | |
| 2015 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–8. března | Kraljevo (SRB) | Srbsko
|
0–5 | prohra |
| Světová skupina, baráž | 18.–20. září | Florianópolis (BRA) |  Brazílie
|
3–1 | výhra | |
| 2016 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Lutych (BEL) |  Belgie
|
3–2 | výhra |
| Světová skupina, čtvrtfinále | 15.–17. července | Beaverton (USA) |  Spojené státy
|
3–2 | výhra | |
| Světová skupina, semifinále | 16.–18. září | Zadar (CRO) |  Francie
|
3–2 | výhra | |
| Světová skupina, finále | 25.–27. listopadu | Záhřeb (CRO) | Argentina
|
2–3 | prohra | |
| 2017 | Světová skupina, 1. kolo | 3.–5. února | Osijek (CRO) |  Španělsko
|
2–3 | prohra |
| Světová skupina, baráž | 15.–17. září | Bogotá (COL) |  Kolumbie
|
4–1 | výhra | |
| 2018 | Světová skupina, 1. kolo | 2.–4. února | Osijek (CRO) |  Kanada
|
3–1 | výhra |
| Světová skupina, čtvrtfinále | 6.–8. dubna | Varaždín (CRO) |  Kazachstán
|
3–1 | výhra | |
| Světová skupina, semifinále | 14.–16. září | Zadar (CRO) | Spojené státy
|
3–2 | výhra | |
| Světová skupina, finále | 23.–25. listopadu | Lille (FRA) | Francie
|
3–1 | vítěz |
2019–2029 editovat
| Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2019 | Finále, základní skupina | 18. listopadu | Madrid, Španělsko | tvrdý (h) |  Rusko
|
0–3 | prohra |
| 20. listopadu | Španělsko
|
0–3 | prohra | ||||
| 2021 | Kvalifikační kolo | 6.–7. března 2020 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) |  Indie
|
3–1 | výhra |
| Finálový turnaj, základní skupina | 25. listopadu 2021 | Turín, Itálie | tvrdý (h) |  Austrálie
|
3–0 | výhra | |
| 28. listopadu 2021 |  Maďarsko
|
2–1 | výhra | ||||
| Finálový turnaj, čtvrtfinále | 29. listopadu 2021 | Itálie
|
1–2 | výhra | |||
| Finálový turnaj, semifinále | 3. prosince | Madrid, Španělsko | Srbsko
|
2–1 | výhra | ||
| Finálový turnaj, finále | 5. prosince |  RTF
|
0–2 | prohra | |||
| 2022 | Finálový turnaj, základní skupina | 14. září | Bologna, Itálie | tvrdý (h) | Itálie
|
0–3 | prohra |
| 15. září |  Švédsko
|
2–1 | výhra | ||||
| 17. září | Argentina
|
3–0 | výhra | ||||
| Finálový turnaj, čtvrtfinále | 23. listopadu | Málaga, Španělsko | tvrdý (h) | Španělsko
|
2–0 | výhra | |
| Finálový turnaj, semifinále | 25. listopadu | Austrálie
|
1–2 | prohra | |||
| 2023 | Kvalifikační kolo | 4.–5. února | Rijeka, Chorvatsko | tvrdý (h) |  Rakousko
|
3–1 | výhra |
| Finálový turnaj, základní skupina | 13. září | Split, Chorvatsko | tvrdý (h) | Spojené státy
|
1–2 | prohra | |
| 15. září |  Finsko
|
1–2 | prohra | ||||
| 17. září | Nizozemsko
|
2–1 | výhra |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croatia Davis Cup team na anglické Wikipedii.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Davis Cup patří Argentině. Chorvatskou zkázu dokonal Delbonis. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Chorvatsko podruhé vyhrálo Davis Cup, o triumfu rozhodl Čilič [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-25 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Davis Cup - Team - CRO / Team Winn/Loss [online]. International Tennis Federation [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým Chorvatska na Wikimedia Commons - Daviscupový tým Chorvatska na stránkách Davis Cupu (anglicky)
