Darmstadtium

chemický prvek s atomovým číslem 110

Darmstadtium (chemická značka Ds) je transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Darmstadtium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d9 7s1
(založeno na platině)
(281) Ds
110
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Darmstadtium, Ds, 110
Cizojazyčné názvy lat. Darmstadtium
Skupina, perioda, blok 10. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 281,16
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d9 7s1
(založeno na platině)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Pt
Meitnerium Ds Roentgenium

Darmstadtium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální a chemické vlastnosti. Podle své polohy v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat platinu.

Historie editovat

 
scéma rozpadu 270Ds

První přípravu prvku s atomovým číslem 110 oznámili němečtí fyzici 9. listopadu roku 1994 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu olova jádry atomu niklu získali izotop 269Ds.[1]

 208
82
 Pb +  62
28
 Ni →  269
110
 Ds +  1
0
 n

V rámci této série experimentů bylo použito i těžší jádro atomu niklu s nukleonovým číslem 64 s výsledkem:[2]

 
Kongresové a vědecké centrum v Darmstadtu
 208
82
 Pb +  64
28
 Ni →  271
110
 Ds +  1
0
 n

Prvek byl poté pojmenován podle jména města, v němž vznikl – německém Darmstadtu a zasedání IUPAC v roce 2003 toto pojmenování schválilo.

Izotopy editovat

Doposud je známo 15 následujících izotopů darmstadtia, přičemž je pravděpodobné, že izotopy s nukleonovým číslem 270, 271 a 281 se vyskytují ve 2 izomerních modifikacích s různým poločasem rozpadu:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas přeměny
267Ds 2,8 μs
268Ds ?
269Ds 1994 208Pb(62Ni,n) 179 μs
270Dsg,m 2000 207Pb(64Ni,n) 0,10 ms a 6 ms
271Dsg,m 1994 208Pb(64Ni,n) 1,63 ms a 69 ms
272Ds ?
273Ds 1996 244Pu(34S,5n) 170 μs
274Ds ?
275Ds ?
276Ds ?
277Ds 4,1 ms
278Ds ?
279Ds 2002 244Pu(48Ca,5n) 0,18 s
280Ds ?
281aDs 1999 244Pu(48Ca,3n) 13 s
281bDs 1999 244Pu(48Ca,3n) 9,6 s

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Hofmann, S. Production and decay of 269110. Zeitschrift für Physik a Hadrons and Nuclei. 1995, roč. 350, s. 277. DOI 10.1007/BF01291181. 
  2. Hofmann, S. Reports on Progress in Physics. 1998, roč. 61, s. 639. DOI 10.1088/0034-4885/61/6/002. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat