Džeser-Džeseru
Džeser-Džeseru neboli Nejposvátnější z posvátných je egyptský chrám, který nechala za své vlády postavit egyptská královna Hatšepsut (trůnním jménem Maatkare), jako svůj zádušní chrám, v němž živí mohou konat obřady zajišťující zesnulému věčný návrat. Stavba se nachází v Dér el-Bahrí a jejím hlavním architektem byl velký správce Senenmut.
| Džeser-Džeseru | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Materiál | vápenec |
| Poloha | |
| Adresa | Luxor,  Egypt |
| Souřadnice | 25°44′17″ s. š., 32°36′25″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis chrámu editovat
Chrám je vybudován na severní straně přírodního skalního amfiteátru, uspořádán do třech vodorovných, stupňovitě umístěných teras s průčelím, které tvoří majestátní sloupořadí.Uměle vybudované terasy jsou rozděleny na přesné poloviny dvěma vzestupnými přístupovými rampami. Plánovanou, i když nejspíše nikdy nedokončenou součástí celého komplexu měl být i údolní chrám.[1]
Výzdoba chrámu editovat
Výzdoba chrámu se týká především znázorněním královnina božského původu (tajemný posvátný sňatek – spojení boha se smrtelnou ženou (theogamie), v našem případě boha Amona s Hatšepsutinou matkou Ahmosou), jiné zobrazují výjevy z jejího narození a mládí, další náměty zas oslavují Hatšepsut jako panovnici, která věrně chrání památky předků, pečuje o kult bohů i její stavitelskou činnost (viz doprava dvou obelisků do Théb). Jedním z důležitých námětů je výprava do bájné země Punt. Severní strana prvního portiku zůstala vyhrazena námětům, typickým pro zádušní chrámy, jako proměny před znovuzrozením nebo výjev prvotní mokřiny.
Reference editovat
- ↑ BRYAN, Betsy M. Chrám Hatšepsut. In: WEEKS, Kent R. Údolí králů : hrobky a zádušní chrámy západních Théb. Čestlice: Rebo, 2002. ISBN 80-7234-247-9. S. 66–74.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džeser-Džeseru na Wikimedia Commons
