Důl Oskar (Heřmanice)

důl v Heřmanicích

Důl Oskar byl černouhelný hlubinný dolem ve východní části dobývacího pole Heřmanice. Od roku 1942 byla součástí dolů Severní dráhy Ferdinandovy (SDF).

Důl Oskar (Heřmanice)
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Zakládající společnost editovat

V roce 1881 z iniciativy finančních domů, francouzské Union Générale a Rakouské zemské banky, vzniká Oesterreichische Alpine Montan Gesellschaft neboli Rakouská alpinská montánní společnost (RAMS) ve Vídni, která sdružila postupně několik desítek důlních a železárenských podniků, především v Rakousích a Štýrsku, a náležela k největším podnikatelským subjektům v habsburské monarchii. Součástí RAMS byla firma Innské hlavní těžířstvo v jejíž majetku byly propůjčky v Orlové, Porubě u Orlové a Lutyni na Karvinsku a Heřmanicích na Ostravsku.[1]

Historie dolu Oskar editovat

Důl Oskar byl založen v roce 1912 společností RAMS ve Vídni ve východní části katastrálního území Heřmanice. Hloubení otvírkové jámy bylo započato v roce 1912, ale kromě zaústění díla nepokračovalo a obnoveno bylo až v roce 1918, načež pro báňské obtíže bylo v roce 1919 znovu zastaveno. V roce 1926 odkoupil majetek této společnosti čs. stát a v roce 1938 vlastnické právo přešlo na Zbrojovku Brno. V době německé okupace za 2. světové války, v souvislosti se záměrem SDF na budování několika velkodolů v Ostravské dílčí pánvi, byla připravována výstavba jednoho z plánovaných velkodolů s umístěním centrálního zařízení v lokalitě otvírkového dolu Oskar. Důl měl být vybudován ve východním poli ostravské části OKR. Pole tvořilo obdélník, probíhající kolem Michálkovické poruchy, a slučovalo v jeden celek důlní pole dolu Michal a velká severní panenská pole na území obcí Heřmanice, Rychvald a Záblatí. V rámci přípravy tohoto záměru získala SDF v roce 1942 od Zbrojovky předmětná důlní pole jámy Oskar, která pak byla přidělena pod správu sousedního dolu Michal. Kvůli nepříznivému vývoji válečných událostí pro Německo k realizaci výstavby z větší části nedošlo. Po 2. světové válce byl ve východním poli vybudován v pozměněné formě důl Rychvald, závod dolu Heřmanice[2]. Areál jámy Oskar byl po roce 1949 přestavěn na pomocný provoz a byl přebudován na větrní jámu pro Důl Michal / Petr Cingr.

Současný stav editovat

Důl Oskar existoval v údobí 1912 - 1995. V rámci útlumu těžby uhlí v OKR došlo dne 30. 6. 1993 k ukončení těžby na mateřském dole Petr Cingr a v souvislosti s tím i k likvidaci areálu jámy Oskar. Ukončení zásypu jámového stvolu bylo v roce 1995. Objekty v areálu dolu byly zbourány a území asanováno.[3]

Strojní a technické zařízení editovat

Jáma Oskar byla postupně vybavena 2 ventilátory soustavy Capell o výkonu 4200m³/min. a 3600 m³ /min. Strojní a technické zařízení bylo v roce 1963 doplněno elektrickým těžním strojem 2 B 4014[pozn. 1] a asynchronním motorem o výkonu 1 000 kW. Od druhé poloviny 70. let jáma Oskar sloužila jako hlavní výdušná jáma dolu Michal / P. Cingr.[2][4]

Těžba uhlí editovat

Dobývaly se sloje spodní hrušovské vrstvy ostravského souvrství důlními díly z mateřského Dolu Petr Cingr. V roce 1919 byla jáma hluboká 78,8 m. Od roku 1942 pokračovalo prohlubování jámy, které bylo v roce 1943 ukončeno založením vrchního patra v hloubce 269,3 m. Jáma Oskar sloužila jako větrní od roku 1949 pro odvětrávání severní, později i střední části dolu Michal / P. Cingr. V létech 1949 až 1952 byla prohlubována po úroveň 14. patra[pozn. 2] v hloubce 373 m. Konečné hloubky 625,15 m , tj. po úroveň 18. patra, dosáhla při hloubení v roce 1961.[4]

Poslední poruby se dobývaly se slojí Thea a U z hloubky 140 m pod rovní 18. patra, tj. 760 m pod povrchem důlními díly z dolu Michal / Petr Cingr. Po spojení překopy Dolu Michal / Petr Cingr a Dolu Rudý říjen / Heřmanice bylo vydobyté uhlí směrováno důlními překopy také na důl Rudý říjen / Heřmanice.[1]

Údaje o dolu Oskar (Heřmanice) editovat

Název Druh jámy Založení hloubka jámy v m vytěženo likvidace dobývací pole v ha poznámka
Oskar otvírková, větrní 1912 625 - 1995 32 1 jáma, 4 patra (13, 14, 16, 18)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. 2 B 4014 znamená 2 lana, bubny o průměru 4 000 mm a šířce 1 400 mm.
  2. Úroveň patra je vztažen k úrovní hlavní jámy dolu Michal / Petr Cingr

Reference editovat

  1. a b MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 110–115. 
  2. a b KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 30. 
  3. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. S. 217, 218. 
  4. a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 149–151. 

Související články editovat

Literatura editovat

  • Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003