Cynthia Nolanová-Reedová

australská galeristka

Violeta Cynthia Nolanová-Reedová (19081976) byla australskou autorkou a galeristkou, která v Austrálii v období od počátku do poloviny 30. let propagovala moderní umění a design. Byla klíčovou členkou skupiny Heide Circle blízkou Sunday a Johnu Reedovým. [1] Později přesídlila do Londýna a nadále hojně cestovala. Za Sidneyho Nolana se provdala roku 1948. Ačkoliv se posléze ve zlém rozešla se svojí švagrovou Sunday Reedovou, John Reed Cynthii po její smrti v roce 1976 označil za manželčinu „nejlepší kamarádku“. [2] Po své smrti se stala středobodem pozornosti kvůli rozsáhlému veřejnému sporu mezi jejím manželem a australským autorem Patrickem Whitem. [3]

Cynthia Nolanová-Reedová
Rodné jménoViolet Cynthia Reed
Narození18. září 1908
Evandale
Úmrtí1976 (ve věku 67–68 let)
Londýn
Povoláníobchodnice s uměním
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí editovat

Cynthia Reedová se narodila do zámožné rodiny na Mount Pleasant blízko Launcestonu v Tasmánii, a přestože tak byla během dětství a dospívání dobře finančně zabezpečená, znepokojoval ji přílišný evangelikalismus a patriarchální přísnost jejího rodinného života. [4] Prvky odcizení se od rodiny jsou k nalezení napříč její literární tvorbou, která je podložená jejími zkušenostmi s psychoanalýzou a čtením Freudovské teorie a textů. Několik let strávila na dívčí internátní škole The Hermitage v Geelong, poté se odstěhovala do Melbourne za svojí sestrou Dr. Margaret Reedovou. Koncem 20. let měla milostný poměr s dirigentem orchestru Bernardem Heinzem, což jí pomohlo rozšířit si kulturní a intelektuální obzory a přidala se tak ke skupině avantgardních umělců a nadšenců vzniklé v Melbourne kolem jejího bratra Johna Reeda. [5] S Heinzem měla v té době poměr i Sunday Reedová, oba však skončily rozchodem a Cynthia začala svou terapii psychoanalýzou. [6]

Do zahraničí Cynthia vycestovala roku 1929. Nejprve v Londýně vyhledávala tehdejší divadlo, umění, design a hudbu, poté pobývala u bohatých rodin v Německu a Rakousku, mimo jiné v tehdejším Königsbergu ve Východním Prusku, v Berlíně a ve Vídni. Jelikož se pohybovala mezi židovskými intelektuály, v dopisech domů do Austrálie psala o stoupajícím antisemitismu ve Výmarské republice. [7]

Roku 1931 se vrátila do Austrálie a v Sydney trávila čas s Markem Anthonym Bracegirdlem a jeho rodinou. Převzala od nich radikální způsob politického smýšlení, kterým následně přesvědčila Johna Reeda k osvojení komunistických myšlenek. [8] Místem jejího největšího úspěchu se však stal Melbourne, kde byla v místních novinách považována za celebritu. Na svatbě Johna a Sunday v lednu roku 1932 byla jedinou družičkou a než se přestěhovali do [Heide], žila spolu s nimi po nějaký čas na Melbournském předměstí South Yarra, čímž společně vytvořili poměrně častý triangulovaný rodinný model, ve kterém manželský pár potřebuje blízkou emocionální podporu třetí osoby. [9] Mezi členy Heide Circle Cynthia vynikala především svými osobními zkušenostmi s tehdejším mezinárodním uměním a designem a tyto zkušenosti obohacovaly především ty, kteří z Austrálie nikdy nevycestovali. Přestože se později vzájemně odcizily, Sunday a Cynthia Reedové měly podobný vkus a záliby a neustále si vyměňovaly psaníčka a dary, ať už se jednalo o oblečení, nebo o semínka a rostliny do zahrady v Heide.

Podnikatelská činnost editovat

Koncem roku 1932 začala Cynthia organizovat výstavy v obchodě s nábytkem založeném Frederickem Wardem, spolubydlícím Johna Reeda z 20. let, a ve své galerii představila celou řadu umělců od Thei Proctorové po Iana Fairweathera. Expozicí diskvalifikovaného příspěvku do soutěže o cestovatelské stipendium Národní galerie Victoria od Sama Atyea z roku 1932 ve výloze její galerie na Collins Street nejen upoutala pozornost mnoha lidí, [10] ale postavila se také na odpor oficiální cenzuře umělecké inovace ze strany australských muzeí umění a státních uměleckých škol a stala se tak předním zastáncem modernismu. Později se z Wardových bývalých prostor přestěhovala na Little Collins Street. Její galerie klientům nabízela služby modernistického interiérového designu včetně nábytku od Warda a Atyea, tkanin od Michaela O’Connella a tapet dovážených z Německa. Cynthia samotná navrhla minimálně jeden kus nábytku. [11] Další významná příležitost se jí naskytla roku 1933, kdy se jednalo o zajištění nábytku a doplňků pro Alleyne Clarice Zanderovou a její výstavu britského moderního umění v budově Herald. Dále také zřizovala zakázky na nástěnné malby pro mladé melbournské umělce včetně Moyi Dyringové. Cynthiina galerie patřila ve 30. letech v Austrálii k nejprominentnějším sprostředkovatelům propagace moderního umění a designu a ona se tak seznámila s řadou příznivců včetně Maie Caseyové a Mary Alice Evattové, se kterými se dlouhodobě spřátelila.

Filmová a ošetřovatelská kariéra editovat

Svou galerii však opustila a roku 1935 již bydlela v Sydney, kde pod pseudonymem Miss Liesl Fels studovala tehdejší tanec evropského stylu. V tom samém čase neuspěla u kamerové zkoušky studia Cinesound Productions Kena G. Halla, přestože měla za sebou konkurs v Londýně z roku 1929. Zřejmě dostala roli ve velkém projektu Pata Hanny v Melbourne, který však po Hannově odchodu ze společnosti Franka W. Thringa zůstal nedokončen.[12] Cynthia v roce 1936 ze Sydney odplula ve společnosti amerického divadelního producenta, o kterém bez bližších podrobností ve svých dopisech Johnovi a Sydney Reedovým psala jako o Michaelovi. V Hollywoodu se však rozešli a Cynthia zde zůstala po dobu šesti měsíců, během kterých se znovu pokoušela prosadit ve filmovém herectví. Touto dobou však také podstoupila několik lékařských zákroků včetně kosmetické zubní chirurgie a dvojité mastektomie,[13] což ji vedlo k tomu, že upustila od své touhy stát se filmovou hvězdou, aby se mohla přihlásit na ošetřovatelský kurz v Chicagu. Vzhledem k imigračním zákonům však byla po šesti měsících přinucena USA opustit a svůj výcvik pokračovala v Nemocnici sv. Tomáše v Londýně. Zůstala v kontaktu s australskými emigranty včetně Clarice Zanderové a Sama Atyea. Na počátku druhé světové války pracovala v americké nemocnici v Paříži. Poté se přesídlila do New Yorku a studovala tam psychiatrické ošetřovatelství na Psychiatrické klinice Payna Whitneyho. Následně se vrátila do Melbourne, kde zjistila, že je těhotná. Sunday Reedová si přála dítě adoptovat a Cynthia se tak se svou novorozenou dcerou roku 1941 vrátila do Sydney a usadila se zde na předměstí Wahroonga. [14]

Manželství se Sidney Nolanem a pozdější kariéra editovat

V průběhu 40. let se Cynthia zaměřila na psaní románů a je autorkou dvou autobiografií: Lucky Alphonse (1944) [15] a Daddy Sowed A Wind! (1947). [16] Na rozdíl od tehdejší normy sociálního realismu australské beletrie se jedná o díla v modernistickém stylu a první kniha se dočkala mírného úspěchu. Se Sidney Nolanem, který opustil domácnost Reedových v Heide, se po pouhé tříměsíční známosti vzali v březnu roku 1948. Cynthiiny kontakty jak v uměleckých kruzích, tak z vyšších společenských vrstev v Novém Jižním Walesu Sidneymu pomohly se téměř okamžitě prosadit jako prominentnímu a úspěšnému uměleci a jeho renomé stoupalo rychleji, než tomu bylo za podpory Johna a Sunday Reedových. [17] Cynthia veškerý svůj talent jako galeristka věnovala pouze Nolanovi. M.E. McGuire o jejich manželství napsal: „Byli pořád spolu a jejich životy a práce byly tak vzájemně propojené, že by se daly zaměnit.“ [18] Underhillová zase napsala: „[Sidney Nolan] dosáhl usazeného rodinného života. Cynthia získala partnera a účel. Hlavní však bylo to, že se navzájem považovali za intelektuálně rovnocenné a respektovali a podporovali pracovní zvyky toho druhého.“ [19]

Roku 1952 se Nolanovi z Austrálie odstěhovali a pronajali si bydlení v Británii. Následujících pár let hojně cestovali, nakonec se ale usadili v londýnské čtvrti Putney, kde si v roce 1960 koupili byt. Cynthia napsala několik cestopisů založených na dlouhých zahraničních cestách svého manžela, který je sám ilustroval. Tyto cestopisy také často vyobrazovaly náznaky povědomí o problematice postkolonialismu. Cynthia se starala především o propagaci a organizaci manželových výstav. Během 50. a 60. let se znala s mnoha nejvýznamnějšími britskými tvůrčími talenty a mezi své známosti řadila osobnosti, jakými byli například Kenneth Clark a Benjamin Britten. Manželé spolu strávili dva roky v USA (1958-1959). Sidney během této doby získal členství ve spolku Harkness Fellowship, Cynthii však byla diagnostikována tuberkulóza, která byla nejspíše příčinou předchozích dlouhotrvajících zdravotních problémů. Přestože v New Yorku podstoupila úspěšnou léčbu, konec 60. let a 70. léta se vyznačovala zvýšeným napětím v jejich manželství a zhoršením jejího psychického stavu. Poté, co provedla pečlivou přípravu organizace a likvidace vlastního majetku zahrnujícího spisy a umělecké práce, se 24. listopadu 1976 [14] v londýnském hotelu předávkovala prášky na spaní. [20]

Pozdější vliv editovat

Cynthia Nolanová-Reedová postupně upadala v zapomnění a teprve autobiografie Patricka Whita Flaws in the Glass (1981) obsahovala vylíčení její osobnosti a úspěchů. Autobiografie však zároveň představovala surový útok jak na jejího manžela, tak na její odpůrce a závistivce z řad podprůměrných australských současníků. Tato pasáž byla také prvním prominentním potvrzením toho, že si život vzala sama, a stala se tak příčinou rozsáhlého veřejného sporu mezi Whitem a Nolanem. V roce 1994 vyšel její soubor cestopisů Outback and Beyond, [21] ve které však byly vynechány některé nekonvenční a politické pasáže. [2] Během 90. let sesbíraly akademičky Grant a McGuire přímé výpovědi od jejích stále žijících příbuzných, přátel a kolegů, které později publikovaly v disertační práci (Grant, 2002) [14] a její biografii (McGuire, 2016). [22] Nancy Underhillová se ve své biografii Sidneyho Nolana o Cynthii zmiňuje jako o zakladatelce Heide mytologie a manažerce manželovy kariéry. [23]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cynthia Reed Nolan na anglické Wikipedii.

  1. STANDISH, Ann. Reed, Cynthia (Nolan) - The Encyclopedia of Women and Leadership in Twentieth-Century Australia [online]. The University of Melbourne: [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  2. a b PEERS, Juliette. VANGUARDIST OR VAMPIRE? Rethinking Cynthia Reed Nolan's contribution to Australian culture [online]. 29.7.2018 [cit. 2021-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-08. 
  3. MALONEY, Shane; GROSZ, Chris. Patrick White & Sidney Nolan [online]. Říjen 2010 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  4. O'NEILL, Sally. Nolan, Violet Cynthia (1908–1976) [online]. National Centre of Biography, Australian National University: Australian Dictionary of Biography, 2000 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  5. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 67. 
  6. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 67–68. 
  7. MCGUIRE, Margaret E. Cynthia Nolan: A Biography. Melbourne: Melbourne Books, 2016. 190 s. ISBN 9781922129963. OCLC 953826583 S. 53. 
  8. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing,, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 69. 
  9. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing,, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 68. 
  10. ATYEO, Sam; PHIPPS, Jennifer. Atyeo : Heide Park and Art Gallery. Melbourne: The Gallery, 1982. ISBN 0959382321. OCLC 12133109 
  11. MCGUIRE, Margaret E. Cynthia Nolan: A Biography. Melbourne: Melbourne Books, 2016. 190 s. ISBN 9781922129963. OCLC 953826583 S. 73. 
  12. MCGUIRE, Margaret E. Cynthia Nolan: A Biography. Melbourne: Melbourne Books, 2016. 190 s. ISBN 9781922129963. OCLC 953826583 S. 82–83. 
  13. MCGUIRE, Margaret E. Cynthia Nolan: A Biography. Melbourne: Melbourne Books, 2016. 190 s. ISBN 9781922129963. OCLC 953826583 S. 101–102. 
  14. a b c GRANT, Jane. Life and work of Cynthia Reed Nolan [online]. University of Sydney, 01.01.2002 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  15. REED NOLAN, Cynthia. Lucky Alphonse. Melbourne: Reed & Harris, 1944. 232 s. Dostupné online. 
  16. REED NOLAN, Cynthia. Daddy Sowed a Wind: A Novel. 1947: Shakespeare Head S. 221. 
  17. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 195. 
  18. MCGUIRE, Margaret E. Cynthia Nolan: A Biography. Melbourne: Melbourne Books, 2016. 190 s. ISBN 9781922129963. OCLC 953826583 S. 8. 
  19. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 199. 
  20. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297 S. 307. 
  21. REED NOLAN, Cynthia. Outback and Beyond. Ilustrované vydání. vyd. [s.l.]: Angus & Robertson, 1994. 573 s. Dostupné online. ISBN 9780207183690. 
  22. MCGUIRE, Margaret E. Cynthia Nolan: A Biography. Melbourne: Melbourne Books, 2016. 190 s. ISBN 9781922129963. OCLC 953826583 
  23. UNDERHILL, Nancy. Sidney Nolan: A Life. Ilustrované vydání. vyd. Sydney: NewSouth Publishing, 2015. 416 s. Dostupné online. ISBN 9781921410888. OCLC 891680297