Cumulus

Cumulus (Cu), kumulus či kupa je druh oblaku, který charakterizuje vysoká hustota a ostré okraje, plochá základna a kupovitý, kadeřavý tvar. Vzniká v nižších polohách v důsledku kondenzace vlhkosti, která je obsažena ve stoupajících teplých proudech vzduchu. Cumuly obvykle nejsou zdrojem srážek, ale mohou se dále vyvíjet ve srážkový cumulus congestus a bouřkový cumulonimbus.

Cumuly jsou známé ve spojitosti se slunečným počasím, kdy stoupající proudy vznikají v důsledku ohřevu zemského povrchu slunečním zářením.

Vznik editovat

Cumulus humilis (nízká kupa)

Cumulus vždy vzniká v důsledku vzestupných proudů v atmosféře. Typicky dochází k těmto vzestupným proudům na studené frontě, nebo jde o termickou konvekci, přičemž v řadě případů jde o souhru obou vlivů: studená fronta s sebou sice přinese labilní teplotní zvrstvení, to je však jen jednou z podmínek vzniku konvekce, konvekci pak vyvolá nebo významně podpoří ohřev povrchu země sluncem a následný ohřev vzduchu od povrchu země, jako by šlo o normální termickou konvekci. Cumulus může vznikat i v důsledku vzestupu větru na horské překážce, tento způsob vzniku je v podmínkách České republiky méně typický a mohou v tomto případě vznikat i jiné typy oblaků. Ve všech případech je princip vzniku oblaku typu cumulus ten, že při vzestupu se masa vzduchu dostává do větší výšky, kde je nižší tlak okolní atmosféry a v důsledku toho dochází k rozpínání a následně k ochlazování stoupající masy vzduchu. V určité výšce klesne teplota stoupající masy vzduchu pod rosný bod a dojde ke kondenzaci vody ve stoupajícím vzduchu a vznikne oblak. Výška, kde kondenzaci dojde, je přesně daná působícími vlivy, v případě že jde o termickou konvekci, nazývá se tato výška konvektivní kondenzační hladina.

Vzhled editovat

Cumulus mediocris (střední kupa)

Protože ke kondenzaci dochází v určité konkrétní výšce, je základna aktivního kumulu (tj. takového, který je stále stoupajícím vzduchem zdola zásobován vlhkostí) plochá a je ve stejné výšce jako u okolních cumulů. Protože základnu nahlížíme zdola, zatímco oblak je nasvícen shora a je pro světlo málo průsvitný, jeví se základna jako tmavá. Z toho též plyne, že cumuly vrhají na zemi stíny. Pro aktivní cumulus je dále charakteristická ostře ohraničená vrchní část, a ta se naopak obvykle jeví jako jasně bílá. Pokud vzestupný proud pod oblakem skončí, oblak přestane být dále zásobován vlhkostí a začne se rozpadat a ztrácet jasné kontury. Cumuly v pokročilém stádiu vývoje (viz níže) mívají aktivní části s ostrými konturami i neaktivní části, kde se rozpadají.

Stádia vývoje editovat

Cumulus congestus (mohutná kupa)

Podle toho, jak dlouho je cumulus zásobován vlhkostí, prochází postupně následujícími stádii vývoje:

Cumulus humilis Plochý oblak cumulus (znatelně širší než vyšší) o horizontálním rozměru několik metrů, maximálně desítek metrů, připomíná tvarem květák či bochánek.
Cumulus mediocris Středně rozvinutý oblak cumulus, obvykle je stejně rozsáhlý vertikálně i horizontálně v rozsahu několika set metů.
Cumulus congestus Rozvinutý oblak cumulus o vertikální mocnosti řádu km.

Obecně však cumulus neprojde těmito stádii všemi, ve chvíli, kdy přestane být zásobován vlhkostí, začne se rozpadat a vzniká cumulus fractus, nebo některý z oblaků altocumulus. Za další může v určité fázi zpomalit nebo úplně zastavit vertikální vývoj oblaku cumulus přítomnost zádržné vrstvy v atmosféře. Pokud naopak všechny podmínky pro další rozvoj oblaku přetrvávají i ve stádiu cumulus congestus, vzniká cumulonimbus. Dále poznamenejme, že při kondenzaci vody v oblaku se uvolňuje latentní teplo. Od stadia cumulus mediocris může toto latentní teplo způsobovat další vzestup vzduchu a do oblaku se tak dostane další vzduch zdola. Oblak si tak vlastně sám vytváří podmínky pro další rozvoj.

Z důvodů uvedených v části Vznik je pro vývoj oblaku cumulus charakteristický denní chod, obvykle se během světlé části dne rozvíjí a nejpozději přes noc se obvykle rozpadne. Rozvoj oblaku cumulus během noci nastává v podmínkách České republiky jen velmi výjimečně.

Srážky editovat

Cumulus je obvykle zdrojem srážek až ve stadiu cumulus congestus a tento oblak je typickým zdrojem letních přeháněk. Obecně srážky z oblaku cumulus mají vždy charakter přeháněk, množství srážek však může být velmi vysoké a může se jednat i o přívalové srážky.

Cumulus a letectví editovat

Cumulus je pro bezmotorové létání vyhledávaným typem oblaku, neboť je-li aktivní, je pod ním vzestupný proud vzduchu, který bezmotorovému létajícímu prostředku umožní stoupat. Pro ostatní formy letectví může být vnímán naopak nelibě, neboť vzestupné proudy vzduchu představují jeden ze zdrojů turbulencí.

Literatura editovat

Petr Dvořák, Atlas oblaků, nakladatelství Svět křídel, 2007

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu cumulus na Wikimedia Commons
Galerie cumulus na Wikimedia Commons