Crvenka

Crvenka ;
Poloha
Souřadnice	45°39′ s. š., 19°27′ v. d.
Nadmořská výška	86 m n. m.
Stát	Srbsko
	Crvenka
Správa
Oficiální web	www.crvenka.com
Telefonní předvolba	025
PSČ	25220
Označení vozidel	SO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Crvenka (v srbské cyrilici Црвенка, maďarsky Cservenka, německy Rotweil) је město v srbské Vojvodině. Protéká ním Velký báčský kanál. Administrativně spadá pod Západobačský okruh, opštinu Kula. V roce 2011 ve městě žilo 9 001 obyvatel.

Poloha editovat

Crvenka se rozkládá v rovinaté krajině Panonské nížiny, na silnici mezi městy Sombor (severozápadně) a Kula (jihovýchodně od města).

Historie editovat

Město je poprvé připomínáno v 16. století, kdy byla Vojvodina pod osmanskou nadvládou. Crvenka byla tehdy součástí Segedínského sandžaku v rámci Osmanské říše. Po skončení velké turecké války a podepsání Karlovického míru bylo místo nicméně (stejně jako většina v tehdejších Uhrách) pusté a bez trvalého osídlení. Zpět se sem život vrátil až v souvislosti s opětovnou kolonizací nejjižnější části tehdejších Uher. Od té doby je síť ulic je pravoúhlá, obdobně jako u všech podobných měst, která vznikala v uvedené době. Příchozí byli Srbové, také ale Maďaři a Němci. Kolonizace byla zahájena za rakouského císaře Josefa I., probíhala intenzivně v době vlády Marie Terezie a vrcholu dosáhla za vlády Josefa II.

V roce 1910 bylo v posledním rakousko-uherském sčítání lidu zjištěno 7674 obyvatel, z toho bylo 6861 Němců a 708 Maďarů. Až do roku 1918 byla součástí župy Bács-Bodrog v rámci Zalitavska. Tehdejší německé obyvatelstvo bylo luteránského a reformovaného vyznání.

V obci byl vybudován na počátku 20. století cukrovar, později po druhé světové válce byl znárodněn a dnes patří k dominantním zaměstnavatelům. Místní Němci uprchli na podzim roku 1944, zbylí byli internování v táborech a nakonec vysídleni; oba jejich kostely byly nicméně zbourány. Němci původem z Crvenky dnes žijí v Bavorsku.

Obyvatelstvo editovat

Většina obyvatel ve městě je srbské a černohorské národnosti. Nejzastoupenější národnostní menšinou jsou Maďaři, kterých zde žilo několik set a poté Chorvati. Od 80. let 20. století počet obyvatel setrvale klesá.

Kultura editovat

Obec má svoje kulturní centrum (na hlavní křižovatce), hlavním svatostánkem Srbské pravoslavné církve je potom kostel sv. Sávy. Na okraji města stojí ještě novogotický římskokatolický kostel.

Doprava editovat

Crvenkou prochází silnice celostátního významu č. 15 ze Somboru do města Kula. Ve stejném směru potom vede i železniční trať. Dříve odtud vedla ještě trať do Subotici. Crvenka má jediné nádraží.

Školství editovat

Ve městě existuje základní škola, která nese název po srbském národním buditeli Vuku Karadžićovi.

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Crvenka na Wikimedia Commons