Chalkopyrit (Henckel, 1725), chemický vzorec CuFeS2 (sulfid měďnato-železnatý), je čtverečný minerál.[1][2] Název pochází z řeckých slov chalkos – měď a pyr – oheň. Starší český název je kyz měděný.

Chalkopyrit
Chalkopyrit mezi krystaly křemene, Cornwall, Anglie
Chalkopyrit mezi krystaly křemene, Cornwall, Anglie
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCuFeS2
Identifikace
Barvamosazně žlutá, zlatožlutá
Vzhled krystalupseudotetraedrické,
pseudooktoedrické
Soustavačtverečná
Tvrdost3,5–4
Leskkovový
Štěpnostvelmi nedokonalá
Vrypzelenočerný
Hustota4,2–4,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv koncentrované HNO3
Ostatnívede el. proud

Morfologie editovat

Nejčastěji tvoří zrnité, masivní agregáty, někdy i ledvinité a hroznovité. Dále tvoří impregnace a povlaky na krystalech jiných minerálů, pseudomorfózy. Méně často pseudotetraedrické nebo pseudooktoedrické krystaly. Časté jsou dvojčatné i vícečetné srůsty podle {012} a {112}.

Vlastnosti editovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 4,2–4,3 g/cm³, štěpnost velmi nedokonalá podle {112}, lom lasturnatý, nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva: mosazně žlutá, zlatožlutá, na vzduch pestře nabíhá do fialova až černa. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenočerný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Cu 34,63 %, Fe 30,43 %, S 34,94 %, příměsi Ag, Au, Tl, Se, Te, In. Při rozpuštění v koncentrované HNO3 vzniká zelený roztok. Před dmuchavkou se snadno taví v šedočernou magnetickou kuličku.
  • Elektrické vlastnosti: Vede elektrický proud.
  • Geologické vlastnosti: Atmosférickými vlivy zvětrává na oxidy železa (limonit) a uhličitany mědi (malachit a azurit)

Podobné minerály editovat

zlato, pyrhotin, pyrit, markazit

Získávání editovat

 
Měděný důl, Chuquicamata, Chile

Dříve hlubinnou těžbou z rudních žil, v současnosti povrchovým dobýváním.

Využití editovat

Důležitá ruda mědi, občas i jako drahý kámen (kabošony, destičky).

Naleziště editovat

Hojný minerál.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Chalkopyrit [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 
  2. Chalkopyrit. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat