Cellerové z Rozenthalu
Celerové z Rosenthalu (též Cellerové, německy Zeller von Rosenthal) byl český šlechtický rod. Mezi šlechtu pronikli díky službě v nižších státních a dvorských úřadech na přelomu 16. a 17. století, v pobělohorských konfiskacích získali statky ve středních a východních Čechách. V roce 1689 získali panský stav, ale krátce nato rod vymřel (1705).
Dějiny rodu editovat
Prvním doloženým členem rodu byl Kašpar Celer (†1641), který se koncem 16. století připomíná jako německý místopísař apelačního soudu v Praze. Pocházel pravděpodobně z Mostu a predikát z Rosenthalu, který získal v roce 1596, je odvozen od zaniklé vesnice Růžodol mezi Mostem a Litvínovem. Kašpar se svými bratry Melicharem a Janem byli pak v roce 1600 povýšeni do šlechtického stavu a v roce 1607 byli přijati mezi rytířský stav. V té době byl Kašpar sklepmistrem na dvoře císaře Rudolfa II., jeho bratr Jan působil též ve dvorských službách.
V letech 1616–1619 byl Kašpar Celer hejtmanem komorního panství Kolín, jeho bratr Jan zastával stejnou funkci v Brandýse nad Labem. V době stavovského povstání byli oba bratři ze svých funkcí odvoláni, přísahali ale věrnost králi Fridrichu Falckému. Jako katolíci ale po bitvě na Bílé hoře obdrželi milost a později měli možnost nákupu levných konfiskátů. Jan Celer se stal znovu hejtmanem v Brandýse nad Labem a Kašpar jako nově jmenovaný hejtman pardubického panství měl zásadní podíl na rekatolizaci Pardubic.
Kašpar Celer v roce 1623 koupil od Ludvíka Bezdružického z Kolovrat na Chrudimsku panství Hrochův Týnec s devíti vesnicemi a tvrzemi v Hrochově Týnci a Dolním Bezděkově, tento majetek v roce 1629 rozšířil o statek s tvrzí Trojovice. Mezitím koupil také několik domů v Praze a vinice na Petříně. Tvrze v Hrochově Týnci a Trojovicích byly vydrancovány na konci třicetileté války, po Kašparově smrti byl v Hrochově Týnci postaven raně barokní zámek[1][2].
Kašparův bratr Jan byl císařským radou a postupně hejtmanem komorních panství Přerov nad Labem, Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem a Brandýs nad Labem. Brandýs byl jeho nejvýznamnějším působištěm, zde v letech 1622–1623 koupil deset domů, ze svých početných nákupů na hranici podvodu se nakonec musel zodpovídat místodržiteli Karlovi z Lichtenštejna. V roce 1623 koupil panství Petrovice na Rakovnicku, které ovšem v roce 1638 prodal Kinským[3]. Z Janova potomstva byl nejvýznamnější Jan Rudolf (1610–1665), císařský rada, soudce dvorského a komorního soudu, mimo jiné také voják. V této době docházelo ke složitým majetkovým přesunům v rodině Celerů i jejich příbuzných[4], velmi krátce byl v jejich majetku statek Cetechovice na Kroměřížsku (1682–1685), dodnes je zde ale dochován jejich erb.
Jan Václav Celer (*cca 1645 – †1705), syn Jana Rudolfa, byl císařským radou, zemským soudcem a v letech 1684–1694 hejtmanem chrudimského kraje. Původně sídlil na tvrzi v Trojovicích, později se mu podařilo opětovně sloučit všechny bývalé rodové statky na Chrudimsku a usadil se na zámku v Hrochově Týnci. Za zásluhy své i svých předků byl v roce 1689 povýšen do stavu svobodných pánů. Neměl ale potomstvo a jeho úmrtím v srpnu 1705 končí historie Celerů. Majetek přešel odkazem na premonstrátský klášter u Olomouce.
Literatura editovat
- Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997) ISBN 80-7185-102-7 str. 268
- JOUZOVÁ, Miroslava, JOUZA, Ladislav: Archivní prameny Kolínska; Státní oblastní archiv v Praze, 2004 Záhadný obraz a rod Celerů z Rosenthalu str. 11-37
Reference editovat
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989 str. 143
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997 ISBN 80-85983-14-1 str. 322-323
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984, str. 376
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984 str. 421