Wikipedie

Carolina Hurricanes

americký hokejový klub

Carolina Hurricanes je profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlí ve městě Raleigh v Severní Karolíně. Do NHL vstoupil v ročníku 1997/1998 a hraje v Metropolitní divizi v rámci Východní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale PNC Arena s kapacitou 18 680 diváků.[1] Klubové barvy jsou červená, černá, bílá a stříbrná.

Carolina Hurricanes
PNC Arena
PNC Arena
NázevCarolina Hurricanes
Přezdívka"Canes", "Bunch of Jerks"
StátUSA Spojené státy americké
MěstoRaleigh, Severní Karolína
Založen1997
SoutěžNHL (Střední divize)
Klubové barvyčervená, černá, bílá a stříbrná
Stadion
NázevPNC Arena[1], Raleigh
Kapacita18 680[1]
Souřadnice35°48′12,16″ s. š., 78°43′18,91″ z. d.
Vedení
VlastníkThomas Dundon (majoritní)
Peter Karmanos Jr. (minoritní)
PrezidentDon Waddell
Generální manažerDon Waddell
Realizační tým
TrenérRod Brind'Amour
Asistenti trenéraJeff Daniels
Dean Chynoweth
Jason Muzzatti – trenér brankářů
Chris Huffine – video trenér
KapitánJordan Staal – Kapitán
Asistenti kapitánaJordan Martinook
Jaccob Slavin
Klubové úspěchy
Tituly1× vítěz Stanley Cupu (2005/06)
2× vítěz Prince of Wales Trophy (2005/06)
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska
Přehled medailí
Stanley Cup
Stříbrná medaile 2001/2002 Carolina Hurricanes
Zlatá medaile 2005/2006 Carolina Hurricanes

Největšího úspěchu dosáhlo mužstvo v sezóně NHL v roce 2006, když získalo poprvé a prozatím naposled Stanley Cup.

Historie týmu editovat

Carolina Hurricanes má za sebou kočovnou historii. Tým byl původně založen v Bostonu, působil i ve Springfieldu, Hartfordu, Greensboru a Raleighu. V době kdy se jmenoval Hartford Whalers, se stal členem NHL. Svoji kariéru zde ukončil slavný Gordie Howe, jednu chvíli s ním hrála i další legenda, Bobby Hull. V Hartfordu tým vydržel 18 let, za tuto dobu vyhrál jedinou sérii play-off. Stalo se tak v roce 1986, kdy porazil tehdejší Quebec Nordiques (dnes Colorado Avalanche). Až na tuto výjimku se ale Hartford Whalers řadil spíš k podprůměru. Jeho největší hvězdou byl centr Ron Francis, kterého draftovali v roce 1981. Navzdory tomu, že byl hlavní oporou týmu, v roce 1991 jej vyměnili do Pittsburghu Penguins.

Severní Karolína (1997–současnost) editovat

O prázdninách roku 1998 se Francis do svého mateřského klubu vrátil, už ne ale do Hartfordu, ale do Greensbora, kam se klub mezitím přestěhoval. V té době byl klub zařazen do severovýchodní divize ve východní konferenci. Hlavními oporami týmu byli útočníci Keith Primeau a Sami Kapanen, v bráně se jednu dobu mihla legenda Kirk MacLean, jedničkou však byl Trevor Kidd.

V roce 1998 byla Carolina přeřazena do jihovýchodní divize, do ligy totiž vstoupil tým Nashville Predators. Tuto divizi klub v této sezóně vyhrál, hlavně díky výkonům lotyšského brankáře Arturse Irbeho. V prvním kole play-off narazili na Boston Bruins, kterému ale podlehli 2:4 na zápasy. To by nebylo tak tragické, kdyby se tenkrát v autě při přesunu domů nezabil obránce týmu Steve Chiasson. V následující sezóně 1999/2000 se klub v tabulce jihovýchodní divize propadl na třetí místo a do play-off nepostoupil. K postupu do play-off chyběl „Hurikánům“ jediný bod. V následujícím ročníku bylo mužstvo o něco silnější, hlavně díky přítomnosti Roda Brind'Amoura a Sandise Ozolinše. Do play-off tým postoupil díky vyššímu počtu výher než měl devátý Boston (oba týmy měly stejný počet bodů). Zde vypadl hned v prvním kole, nestačil na obhájce Stanley Cupu z New Jersey. Hodně tvrdý byl ale způsob, jakým obránce New Jersey Devils Scott Stevens vyřadil ze hry Shanea Willise a Rona Francise.

2001/02 Stanley Cup Finals editovat

V následující sezóně se stala Carolina velkým překvapením. Jádrem mančaftu byli hlavně brankáři Arturs Irbe a Kevin Weekes, útočníci Rod Brind'Amour, Jeff O'Neill, Bates Battaglia a Sami Kapanen. Kvalitní výkony a výsledky vynesly tým na první místo Jihovýchodní divize. V play-off to bylo ještě lepší. „Hurikáni“ v prvním kole smetli New Jersey Devils 4:2 na zápasy, ve druhém kole Montreal Canadiens stejným poměrem a ve finále konference Toronto Maple Leafs, rovněž 4:2 na zápasy. Senzačně tak postoupili do finále Stanley Cupu. Tam je ale čekal nelehký soupeř, hvězdami nabitý Detroit Red Wings, v jehož dresu chytal Dominik Hašek. Ačkoliv Hurricanes ohromili Wings v prvním zápase, kdy Francis vystřelil vítězství svého týmu už v první minutě prodloužení, Red Wings následně vyhráli čtyřikrát za sebou a získali Stanley Cup. Zápas č. 3 v Raleighu představoval thriller, který až ve 3. nastavení rozhodl Igor Larionov a stal se tak nejstarším hráčem, který dal vítězný gól ve finále. Komentátoři nazvali tento souboj jedním z nejlepších finálových zápasů v historii NHL a Don Cherry označil RBC za nejhlasitější budovu v NHL.

2005/06 Stanley Cup Champions editovat

Ročník 2004-05 znamenal v NHL výluku a ta vedla ke snížení rozpočtu na 26 000 000 dolarů. Canes se však stali jedním z největších překvapení NHL, zaznamenali nejlepší sezonu ve své historii. V základní části skončili s výsledkem 52-22-8 a nasbírali 112 bodů. V play-off, poté, co prohráli první dva zápasy série konferenčního čtvrtfinále proti Montrealu Canadiens, Laviolette posadil do té doby brankářskou jedničku Martina Gerbera ve prospěch nováčka Cama Warda. Hurricanes vyhráli oba zápasy v Montrealu a celou sérii 4:2. V dalším kole, které se ukázalo jako překvapivě jednostranné, Carolina čelila New Jersey Devils, které smetli 4:1 na zápasy.

Ve finále Východní konference stálo v cestě Buffalo Sabres, které skončilo jen jediný bod za Hurricanes v základní části. Diskutabilní série se rozhodovala až v 7. zápase, kde Rod Brind'Amour vstřelil vítězný gól a Hurricanes postoupili do finále Stanley Cupu podruhé v historii.

 
Stanley Cup prapor za vítězství v PNC Arena

O pohár se utkali s překvapením západu - Edmontonem Oilers. Série se zdála být zprvu jednoznačná, po 4 zápasech za stavu 3:1 měli Hurricanes pohár na dosah, doma však padli v prodloužení, následně v Edmontonu nevstřelili ani gól a o vítězi tak musel rozhodnout zápas č. 7 v Raleigh. Hurricanes už znovu doma nezaváhali, František Kaberle svým vítězným gólem zajistil pro Severní Karolínu první profesionální prvoligový sportovní titul. Stejně tak se Hurricanes stali prvním týmem v historii NHL, který prohrál devět nebo více her v play-off a přesto vyhrál Stanley Cup. V roce 2011 je napodobili Boston Bruins.

2007/08 editovat

Hurricanes nebyli schopni navázat na jejich úspěch stejně jako v letech 2003–2004. V sezoně 2006-07 skončili třetí ve své divizi a jedenáctí celkově ve Východní konferenci. Tímto výsledkem se zapsali nelichotivě do historie, když se jako druhý tým po Chicagu Blackhawks nedokázali kvalifikovat do playoffs sezonu před ani po mistrovském titulu. V sezoně 2007-08 Carolina opět nepostoupila, jelikož Washington uzmul divizní titul v posledním dni sezóny, takže Hurricanes obsadili druhé místo v divizi a deváté v konferenci a stali se teprve druhým klubem v NHL, který nedokázal postoupit do play-off dvě následující sezóny po triumfu.

2008/09 editovat

Po pomalém startu do sezóny 2008-09 byl trenér Peter Laviolette nahrazen na začátku prosince svým předchůdcem, Paulem Mauricem. Klub do té doby balancující opět na hraně postupu do playoff 7. února získal Jussiho Jokinena z Tampy Bay Lightning. Následná bilance 12-3-2 včetně 9 výher v řadě zajistila Hurricanes postup do vyřazovacích bojů ze 6. místa a po třech letech se fanoušci v Raleigh dočkali prodloužené sezony.

V playoff se hurikán rozfoukal opět naplno, jak už bývá téměř zvykem, a odnesli to New Jersey v prvním kole. Ve 4. zápase série za stavu 3:3 Jussi Jokinen rozhodl, kdy do konce základní hrací doby zbývalo 0,2 sekundy! Vstřelil tak nejtěsnější vítězný gól v historii NHL, který už se bude jen stěží překonávat. Vyrovnaná série dospěla až ke hře č.7, Devils vstupovali do závěrečných dvou minut zápasu v Prudential Center v Newarku s vedením 3:2, ale poté Canes udeřili. V čase 58:40 Jussi Jokinen vyrovnal na 3:3 a v čase 59:12 Chad Larose vysunul Erica Staala do sóla po pravém křídle a ten prostřelil brankáře Brodeura. Šokovaní Devils už nedokázali v tak krátkém čase odpovědět a prohráli zápas i sérii 3:4. Staalova branka se stala nejpozdějším vítězným gólem v 7. zápase v historii.

Ve druhém kole byli soupeřem Boston Bruins, ale než se stihli rozehrát, prohrávali 1:3 na zápasy. Celou sérii však dokázali ještě dvěma výhrami zdramatizovat a o vítězi musel rozhodnout znovu 7. zápas a stejně jako v prvním kole v něm byli úspěšnější Hurricanes. Scott Walker rozhodl zápas v čase 78:46 a posunul Carolinu do konferenčního finále proti Pittsburgh Penguins. Na pozdějšího šampiona už Canes nenašli recept a vypadli po výsledku 0:4.

2010–2018 editovat

Od roku 2010 Hurricanes čekají na další úspěch, už čtyřikrát v řadě nepostoupili do playoffs a rádi by začali psát novou éru. Draftovaní hráči jako Jeff Skinner, Justin Faulk, Ryan Murphy, Elias Lindholm, Haydn Fleury nebo naposledy Noah Hanifin dávají klubu naději do budoucna. Navíc se podařilo uzavřít dlouhodobou smlouvu s Alexanderem Seminem a z Pittsburghu přišel Jordan Staal. Pro sezonu 2013-14 Hurricanes představili nové dresy.

2018–současnost editovat

Novým majitelem hokejového klubu Carolina Hurricanes se stává americký miliardář Tom Dundon. Šestačtyřicetiletý investor si plácl na 52 procent od který zůstává nadále, ale už jen jako spoluvlastník Peterem Karmanosem.

Don Waddell letos při draftu nezahálel a přivedl k talentovanému Nečasovi z minulého Draftu, hráče Svečnikova který se stal dvojkou Draftu 2018.

Hráči jako Nečas, Teräväinen, Aho, Svečnikov, plus další noví hráči kteří zatím přišli, jako Petr Mrázek (podpis nového kontraktu), obránce Dougie Hamilton (výměna z Calgary), důrazný forward Micheal Ferland (výměna z Calgary) a poslední obránce Adam Fox (výměna z Calgary). Bohužel jsou tady i odchody legend a hráčů kteří tady prožili hezké chvíle, legenda a vítěz Stanley Cupu Cam Ward (podpis Chicago), mladý perspektivní obránce Noah Hanifin (Calgary výměna), zajetý útočník Elias Lindholm (výměna Calgary). Jak uvedl majitel, nikdo nemá svoje místo jisté kromě pár hráčů a Sebastiana Aha. Nicméně budou určitě další výměny protože není konec přestupního období a podepisování smluv, před začátkem nové sezóny 2018/19.

Úspěchy editovat

Individuální trofeje editovat

Zdroj:[2]

Počet Hráč Roky
Conn Smythe Trophy
1 Cam Ward 2006
King Clancy Memorial Trophy
1 Ron Francis 2002
Lady Byng Memorial Trophy
1 Ron Francis 2002
Lester Patrick Trophy
1 Peter Karmanos 1998
Frank J. Selke Trophy
2 Rod Brind'Amour 2006,2007
Calder Memorial Trophy
1 Jeff Skinner 2011

Zajímavosti editovat

Honorovaná čísla editovat

Vyřazená čísla z oběhu editovat

Individuální rekordy jednotlivých sezón editovat

Základní část editovat

Zdroj na NHL.com

Ročník
1997/1998
1998/1999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
2015/2016
2016/2017
2017/2018
2018/2019
2019/2020
2020/2021
2021/2022
2022/2023
2023/2024
Góly
Sami Kapanen 26
Keith Primeau 30
Jeff O'Neill 25
Jeff O'Neill 41
Jeff O'Neill 31
Jeff O'Neill 30
Josef Vašíček 19
stávka
Eric Staal 45
Justin Williams 33
Eric Staal 38
Eric Staal 40
Jussi Jokinen 30
Eric Staal 33
Eric Staal 24
Jiří Tlustý 23
Jeff Skinner 33
Eric Staal 23
Jeff Skinner 28
Jeff Skinner 37
Sebastian Aho 29
Sebastian Aho 30
Sebastian Aho 38
Sebastian Aho 24
Sebastian Aho 37
Sebastian Aho 36
Sebastian Aho 36
Asistence
Sami Kapanen 37
Sami Kapanen 35
Ron Francis 50
Ron Francis 50
Ron Francis 50
Ron Francis 35
Justin Williams 33
stávka
Cory Stillman 55
Rod Brind'Amour 56
Eric Staal 44
Ray Whitney 53
Eric Staal 41
Eric Staal 43
Eric Staal 46
Eric Staal 35
Eric Staal 40
Justin Faulk 34
Eric Staal a Elias Lindholm 28
Elias Lindholm 34
Teuvo Teräväinen 41
Teuvo Teräväinen 55
Teuvo Teräväinen 48
Sebastian Aho 33
Sebastian Aho 44
Martin Nečas 43
Sebastian Aho 53
Body
Sami Kapanen 63
Keith Primeau 62
Ron Francis 73
Jeff O'Neill 63
Ron Francis 77
Jeff O'Neill 61
Josef Vašíček 45
stávka
Eric Staal 100
Ray Whitney 83
Eric Staal 82
Ray Whitney 77
Eric Staal 70
Eric Staal 76
Eric Staal 70
Eric Staal 53
Eric Staal 61
Eric Staal 53
Jeff Skinner 51
Jeff Skinner 63
Sebastian Aho 65
Sebastian Aho 83
Sebastian Aho 66
Sebastian Aho 57
Sebastian Aho 81
Martin Nečas 71
Sebastian Aho 89

Češi a Slováci v Carolina Hurricanes editovat

Sezóna Hráči – Češi Hráči – Slováci Soupiska Playoffs
1997/1998 Robert Kron nikdo Zde  Ne
1998/1999 Robert Kron • Marek Malík nikdo Zde Zde
1999/2000 Robert Kron • Marek Malík nikdo Zde  Ne
2000/2001 Josef Vašíček • Marek Malík nikdo Zde Zde
2001/2002 Josef Vašíček • Marek Malík • Jaroslav Svoboda nikdo Zde Zde
2002/2003 Radim Vrbata • Jan Hlaváč • Josef Vašíček • Jaroslav Svoboda • Pavel Brendl • Tomáš Kůrka Tomáš Malec Zde  Ne
2003/2004 Radim Vrbata • Josef Vašíček • Jaroslav Svoboda • Pavel Brendl • Tomáš Kůrka Tomáš Malec Zde  Ne
2004/2005 Sezóna zrušena
2005/2006 Stanley Cup - František Kaberle • Josef Vašíček • Radim Vrbata nikdo Zde Zde
2006/2007 František Kaberle • Josef Vašíček nikdo Zde  Ne
2007/2008 František Kaberle nikdo Zde  Ne
2008/2009 František Kaberle • Jakub Petružálek nikdo Zde Zde
2009/2010 Jiří Tlustý nikdo Zde  Ne
2010/2011 Jiří Tlustý nikdo Zde  Ne
2011/2012 Jiří Tlustý • Jaroslav Špaček nikdo Zde  Ne
2012/2013 Jiří Tlustý • Michal Jordán nikdo Zde  Ne
2013/2014 Jiří Tlustý • Radek Dvořák Andrej Sekera Zde  Ne
2014/2015 Michal Jordán nikdo Zde  Ne
2015/2016 Michal Jordán • Andrej Nestrašil nikdo Zde  Ne
2016/2017 Andrej Nestrašil nikdo Zde  Ne
2017/2018 Martin Nečas nikdo Zde  Ne
2018/2019 Martin Nečas • Petr Mrázek nikdo Zde Zde
2019/2020 Martin Nečas • Petr Mrázek nikdo Zde Zde
2020/2021 Martin Nečas • Petr Mrázek nikdo Zde Zde
2021/2022 Martin Nečas nikdo Zde Zde
2022/2023 Martin Nečas • Ondřej Kaše nikdo Zde Zde
2023/2024 Martin Nečas nikdo Zde
Češi - Zdroj na Eliteprospects.com

Slováci - Zdroj na Eliteprospects.com

Umístění v jednotlivých sezonách editovat

  USA / Kanada (1997 – )
Sezóny Liga Úroveň Z V VP R PP P VG OG +/- B Pozice Play-off
1997/98 NHL (Atlantická divize) 1 82 33 – 8 – 41 200 219 -19 74 6.  Ne
1998/99 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 34 – 18 – 30 210 202 +8 86 1. Čtvrtfinále VK
1999/00 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 37 – 10 0 35 217 216 +1 84 3.  Ne
2000/01 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 38 – 9 3 32 212 225 -13 88 2. Čtvrtfinále VK
2001/02 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 35 – 16 5 26 217 217 0 91 1. Finále SC
2002/03 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 22 – 11 6 43 171 240 -69 61 5.  Ne
2003/04 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 28 – 14 6 34 172 209 -37 76 3.  Ne
2004/05 NHL (Jihovýchodní divize) 1 Soutěž byla v této sezóně z důvodu chybějící kolektivní smlouvy zrušena.
2005/06 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 52 – – 8 22 294 260 +34 112 1. Vítěz SC
2006/07 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 40 – – 8 34 241 253 -12 88 3.  Ne
2007/08 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 43 – – 6 33 252 249 +3 92 2.  Ne
2008/09 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 45 – – 7 30 239 226 +13 97 2. Finále VK
2009/10 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 35 – – 10 37 230 256 -26 80 3.  Ne
2010/11 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 40 – – 11 31 236 239 -3 91 3.  Ne
2011/12 NHL (Jihovýchodní divize) 1 82 33 – – 16 33 213 243 -30 82 5.  Ne
2012/13 NHL (Jihovýchodní divize) 1 48 19 – – 4 25 128 160 -32 42 3.  Ne
2013/14 NHL (Metropolitní divize) 1 82 36 – – 11 35 207 230 -23 83 7.  Ne
2014/15 NHL (Metropolitní divize) 1 82 39 – – 12 31 219 227 -8 90 7.  Ne
2015/16 NHL (Metropolitní divize) 1 82 35 – – 16 31 198 226 -28 86 6.  Ne
2016/17 NHL (Metropolitní divize) 1 82 28 8 – 15 31 215 236 -21 87 7.  Ne
2017/18 NHL (Metropolitní divize) 1 82 30 6 – 11 35 228 256 -28 83 6.  Ne
2018/19 NHL (Metropolitní divize) 1 82 39 7 – 7 29 245 223 +22 99 4. Finále VK
2019/20 NHL (Metropolitní divize) 1 82 Čtvrtfinále VK
2020/21 NHL (Střední divize) 1 56 27 9 – 8 12 179 136 +43 80 1.
2021/22 NHL (Metropolitní divize) 1 82 47 7 – 8 20 278 202 +76 116 1. Semifinále VK
2022/23 NHL (Metropolitní divize) 1 82 39 13 – 9 21 266 213 +53 113 1. Finále VK
2023/24 NHL (Metropolitní divize) 1 82 44 8 – 7 23 279 216 +63 111 2.
Zdroj na NHL.com

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónách editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c "Arena Info" [online]. pncarena.com [cit. 2019-10-16]. [www.pncarena.com/arena_info Dostupné online]. (anglicky) 
  2. ↑ "League Index" [online]. hockey-reference.com [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Carolina_Hurricanes&oldid=23836644“