Carl Franz Benisch
Carl Franz Benisch (9. ledna 1822, Krnov – 30. října 1896, Bukurešť, Rumunsko)[1] byl architekt s orientací na historismus a eklekticismus, který působil v Rumunském království. V různých dokumentech je jeho jméno napsáno: Carl Benesch, Carol Benisch, Carl Benisch, Carol Beneș, Carl Beneș, Carol Beniș, Carl Beniș,[2] jeho původní skutečné jméno dle dochovaných písemnosti v krnovském archivu bylo Karl Franz Böhnich[3].
| Carl Franz Benisch | |
|---|---|
.jpg) | |
| Jiná jména | Karl Franz Böhnich, Carol Benesch |
| Narození | 9. ledna 1822 Krnov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. října 1896 (ve věku 74 let) Bukurešť  Rumunsko |
| Místo pohřbení | Cimitirul Șerban Vodă |
| Národnost | německá |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | architekt |
| Děti | Oscar Benisch |
| Rodiče | Franz Böhnich Terezie Böhnichová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Carl Franz Benisch se narodil v Krnově rodičům Franzi a Tereze Böhnichovým. Základního vzdělání dosáhl v Krnově. Vystudoval architekturu v Mnichově na Akademii výtvarných umění.[1] V roce 1847 přijal spolu s architektem Johannem Schlatterem pozvání, aby přišel do Valašska a podílel se na opravách kostelů a klášterů.[4] Jeho hlavním působištěm byla Bukurešť, kde se stal architektem. V letech 1857 až 1868 se podílel na rekonstrukci Velkého divadla v Bukurešti.
V roce 1865 byl jmenován hlavním architektem města Bukurešť, která za jeho působení prošla modernizací[2]. Byl zakládajícím členem a prvním viceprezidentem Asociace architektů v Rumunsku (Societatea Arhitecților din România) (1891–1892).[5] Vzdělával budoucí architekty. Jeho syn Oscar Benisch byl rovněž architektem. Zemřel 30. října 1896. Je pohřben v katolickém křídle hřbitova Bellu v Bukurešti.
Projekty a stavby editovat
- Hrad Peleș
- Katedrála sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v Bukurešti
- Kostel Domniţa Bălaşa (Biserica Domniţa Bălaşa), Bukurešť 1895
- Nemocnice Brâncovenesc (Spitalul Brâncovenesc) – Bukurešť 1881–1885
- Katedrála svatých Petra a Pavla, Constanța – 1883–1885
- Azyl Elena Doamna (Azilul Elena Doamna) – Bukurešť 1862–1870[6]
- Rekonstrukce kláštera Tismana – Gorjská župa – 1855
- Rekonstrukce kláštera Bistrița – okres Vâlcea – 1855
- Rekonstrukce kláštera Arnota – okres Vâlcea – 1851[7]
Ceny a vyznamenání editovat
Jako uznání obdržel za dílo katedrály sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v roce 1881 od papeže Lva XIII řád Sv. Řehoře.
Carl Franz Benisch dostal rumunské občanství na základě nařízení rumunského krále Karla I., který se vzdal obvyklého zdlouhavého procesu.
Galerie editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carol Benesch na anglické Wikipedii.
- ↑ a b https://www.ceskatelevize.cz/porady/10262550261-sumne-stopy/216522162350002-rumunsko-karl-franz-benisch/
- ↑ a b Carol Benesch - architect (*1822 †1896)
- ↑ REDAKCE. Erwina Schinzla připomíná výstava. Bruntálský a krnovský deník. 2015-10-11. Dostupné online [cit. 2020-05-19].
- ↑ Architecture. www.e-architecture.ro [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
- ↑ The Elites and Residential Architecture (Elitele și arhitectură rezidențială)
- ↑ Asylum Elena Doamna
- ↑ Arnota Monastery
Literatura editovat
- Paul Constantin, Univerzální slovník architektů (Dicționar Universal al Arhitecților), Bucureşti, Editura Stiințifică si Enciclopedică, 1986 s.. 39.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Franz Benisch na Wikimedia Commons - Památky starého Bukurešti
- Kostel Domnița Bălașa
