Byrsonima
Byrsonima[1] (Byrsonima) je rod dřevin z neotropické oblasti, dělí se do více než 150 druhů. V čeledi malpígiovité je řazen do podčeledi Byrsonimoideae.[2]
 Byrsonima | |
|---|---|
 Byrsonima crassa | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | malpígiovité (Malpighiaceae) |
| Rod | byrsonima (Byrsonima) Rich. ex Kunth, 1822 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Rostliny jsou původem z tropů a subtropů Střední a Jižní Ameriky kde také hodně druhů vyrůstá i v současnosti. Nejpestřejší výběr je v oblastech jihovýchodní Brazílie. Některé druhy rostou ve vlhkých lesích, jiné v savanách nebo v místech s dlouhodobým obdobím sucha, všechny nesnáší mráz a tudíž i větší nadmořské výšky. Většina těchto rostlin vyrůstá samovolně, bez lidského přičinění. Některé druhy byly introdukovány i mimo oblast Nového světa, např. do jihovýchodní Asie.[3]
Popis editovat
Stromy, keře neb polokeře, jejichž mladé stonky mívají jemné, krátké hnědé nebo rezavé chlupy které mnohdy vydrží i do stáří. Vstřícné, celokrajné, obvykle kožovité listy mají řapíky a také palisty které vyrůstají mezi řapíkem a prýtem. Listy bývají někdy zespod jemně plstnaté.
Pětičetné oboupohlavné květy jsou na stopkách nebo přisedlé a jsou v průměru velké 5 až 20 mm. Rostou v konečných latách nebo hroznech, někdy vytvářejí jen shluk 2 až 3 květů vyrůstajících z jednoho listenu. Vytrvalý kalich obsahuje ve většině případů 10 žlázek s olejovitou tekutinou místo nektaru. Koruna je bilaterálně souměrná, volné korunní lístky jsou dlouze nehetnaté, ledvinovité až okrouhlé, typicky lžícovitého tvaru a bývají převážně celokrajné. Mívají barvu žlutou, bílou, růžovou nebo červenou, většinou jsou lysé. Z češule vyrůstá 10 tyčinek s krátkými, volnými nebo u báze slabě srostlými nitkami připojenými zespodu k prašníkům s trikolpátními pylovými zrny. Lysý nebo jemně plstnatý třídílný svrchní semeník je srostlý ze tří plodolistů, v každém je po vajíčku. Má tři čnělky zakončené drobnými šídlovitými bliznami opylovanými převážně včelami sbírajícími z květů olejnatou tekutinu a pyl.
Plody na stopkách jsou kulovité peckovice o velikosti třešní. Při dozrání se jejich zelená barvy změní na žlutou, oranžovou, červenou, fialovou nebo černou. Ovoce má pod měkkou blanitou slupkou masitou dužinu kryjící tvrdou pecku s jedním až třemi (nejčastěji) semeny bez endospermu. Díky dužině jsou plody potravou pro mnohé živočichy, hlavně ptáky nebo kaloně, kteří pak po okolí v trusu roznášejí semena.[3][4]
Význam editovat
Některé druhy, např. Byrsonima crassifolia a Byrsonima verbascifolia jsou obyvateli ceněny pro své chutné plody používané k přímé konzumaci, přípravě nápojů, sladkých pochutin nebo se zkvašují; tyto rostliny jsou často uměle vysazovány a šlechtěny. Dřeva stromů se využívá mj. k výstavbě místních obydlí i pro výrobu nábytku do nich. Macerovaných slupek plodů obsahujících hodně tříslovin užívají mnohdy tamní obyvatelé k barvení textilií. Druh Byrsonima lucida je v některých oblastech Střední Ameriky a Karibiku pěstován jako okrasný keř.
Vybrané druhy rodu Byrsonima odedávna slouží původním obyvatelům k léčení zažívacího ústrojí, respiračních a kožních neduhů a proti horečce. V současnosti prováděný výzkum ukazuje, že extrakty z některých druhů mají vysokou antimikrobiální aktivitu a tudíž i potenciální terapeutickou účinnost.[3][5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Malpighiaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ANDERSON, W. R.; ANDERSON, C.; DAVIS, C. C. Malpighiaceae: Byrsonima [online]. Herbarium University of Michigan, Ann Arbor, MI, USA [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dendrologie.cz: Byrsonima [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 17.01.2007 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online.
- ↑ GUILHON-SIMPLICIO, Fernanda; DE MENESES PEREIRA, Maria. Química Nova, 2011, vol. 34, n. 6: Chemical and pharmacological aspects of Byrsonima [online]. SBQ, São Paulo, Brasil, rev. 2011 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. (portugalsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Byrsonima na Wikimedia Commons 
Taxon Byrsonima ve Wikidruzích
