Bungar proužkovaný
Bungar proužkovaný (Bungarus fasciatus) je had z čeledi korálovcovití, který žije v jižní Asii.
 Bungar proužkovaný | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | Obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Plazi (Reptilia) |
| Řád | Šupinatí (Squamata) |
| Podřád | Hadi (Serpentes) |
| Čeleď | Korálovcovití (Elapidae) |
| Rod | Bungar (Bungarus) |
| Binomické jméno | |
| Bungarus fasciatus Schneider; 1801 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Bungar proužkovaný žije v jižní Asii od severovýchodní Indie až po jižní Čínu, Malajský poloostrov a Indonésii, kde obývá lokality do nadmořské výšky 1 300 metrů, vzácně i výše (spatřen byl i v nadmořské výšce 2 300 metrů).[2][3] Zdržuje se v lesnaté i zemědělské krajině zpravidla nedaleko od vody. Často též v blízkosti lidského osídlení, zejména vesnic, kvůli hojnému výskytu hlodavců.[2]
Kompletní výčet zemí: Bangladéš, Bhútán, Brunej, Čína, Hongkong, Indie, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Nepál, Singapur, Thajsko, Vietnam.[2][3]
Popis editovat
Had má poměrně výraznou kresbu, tělo je jasně žlutozlaté a tmavě hnědomodré až černé. Na základě svých zlatých pruhů, kterých má na těle 15–30[3], byl i pojmenován – proužkovaný. Název bungar je odvozen od domorodého označení „bangaru“, což znamená zlatý.[4] Na vrchní straně hlavy má nápadnou kresbu ve tvaru písmene „V“.[5] Dospělý jedinec tohoto druhu má 15 řad dorsálních (hřbetních) šupin, 200–234 ventrálních (břišních) šupin a 23–41 subkaudálních (spodních ocasních) šupin.[6]
Dorůstá délky obvykle 1,5 metru, ale největší exempláře dosahují délky přes 2 metry.[3][7] Například v Thajsku jeden chycený jedinec měřil 2,12 metrů. Dle jiných zdrojů může dorůst délky až 2,25 metrů.[2] V zajetí jsou známi jedinci o velikosti max. 1,2 až 1,41 metrů.[3] Vážit může kolem 3 kg.[7]
Chování a potrava editovat
Ve dne se obyčejně skrývá v různých štěrbinách, např. v opuštěných termitištích nebo v norách po hlodavcích, a aktivní je hlavně v noci, kdy vyráží za potravou. Loví především jiné hady (oběťmi jsou např. duhovec jednobarvý, užovka rybářská, Amphiesma stolatum, ptyas velkooký, Ptyas korros, bojga pustinná, zmije řetízková, Enhydris enhydris či vinejš pestrý[8]) ale bez povšimnutí nenechá ani ještěry, žáby, drobné hlodavce, vajíčka plazů a ryby.[2][3]
Rozmnožování editovat
O rozmnožování tohoto hada se ví jen velmi málo. V Thajsku dochází k páření od ledna do března.[3] V průběhu března až května samice klade asi 2–15 vajec.[3][6] Vejce jsou široká 26–30 mm, dlouhá 46–56 mm a váží 21,4–22,8 g.[3] Čerstvě vylíhlá mláďata mají 25–35 cm, hmotnost 14–19,6 g a líhnou se v květnu až červenci, tedy po asi 59–62 dnech inkubace.[3][6] Od dospělých se liší tím, že mají špičatější ocas a především prosté zbarvení; místo sytě žlutých pruhů mají špinavě bílé a zbytek těla našedlý.[5] Pářit se druh začne asi ve věku tří let, když je dlouhý kolem 90 cm.
Jed editovat
Přes značnou jedovatost a výstražné zbarvení je bungar proužkovaný velmi mírný a během dne zcela neútočný. Při vyrušení jen schová hlavu pod trup a podivně kroutí tělem. Místní lidé ho dobře znají a ve dne jej bez obav vezmou do ruky. Kousne jen tehdy, pokud na něj člověk šlápne. S pomocí drobných, jen asi 2–3 mm dlouhých proteroglyfních jedových zubů, vstříkne do těla oběti nevelké množství jedu (v rozmezí 20–114 mg[9]), který působí na nervový systém, zejména pak na dýchací centrum. Hlavními klinickými příznaky jsou zvracení, bolest břicha, průjem a závrať. Závažná intoxikace může vést k respirační paralýze a v důsledku udušení i k smrti. Neurotoxické příznaky se mohou projevit do dvou hodin a smrt může nastat za 14 hodin od uštknutí.[10] Poloviční smrtná dávka testovaná na laboratorních myších neboli LD50 jedu (nitrožilně) je asi 0,17 mg/kg[11], 1,29 mg/kg[9] nebo 0,45−2,55 mg/kg[12], což značí potenciálně velmi silný nebo naopak poměrně slabý jed. Letalita jedu se liší podle zeměpisného původu hada.[12]
Galerie editovat
-
Bungar proužkovaný -
Detail hlavy -
V rukách člověka -
Ilustrace -
Ilustrace
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e Bungarus fasciatus. www.toxinology.com [online]. WCH Clinical Toxinology Resources [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j CHANHOME, Lawan; COX, Merel Jack; VASARUCHAPONG, Taksa, a kol. Characterization of venomous snakes of Thailand. Asian Biomedicine. 2017-02-04, roč. 5, čís. 3, s. 311–328. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1905-7415. DOI 10.5372/1905-7415.0503.043. (anglicky)
- ↑ KŮRKA; Antonín, PFLEGER; Václav. Bungar proužkovaný (Bungarus fasciatus). Academia Praha. 1984. Jedovatí živočichové. s. 126–127.
- ↑ a b ANWAR, M. First record of banded krait ( Bungarus fasciatus ) from Pilibhit District, Uttar Pradesh - India. pdfs.semanticscholar.org. 2012. Dostupné online [cit. 2021-07-03]. DOI 10.4038/TAPRO.V3I2.3967. (anglicky)
- ↑ a b c MANTHEY, Ulrich; GROSSMANN, Wolfgang: Amphibien & Reptilien Südostasiens. Natur und Tier Verlag. 1997. ISBN 978-3931587123. s. 417–418. (německy)
- ↑ a b PRAKASH, J. W. New Record of Banded Krait ( Bungarus Fasciatus ) In Etturnagaram Wildlife Sancturay of Warangal District , Telangana State , India. www.semanticscholar.org [online]. 2016 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luu, Vinh & Ha Van, Nghia. (2018). BUNGARUS FASCIATUS (Banded Krait). DIET.. Herpetological Review. 49. 543. [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b THOMAS, Seán; GRIESSEL, Eugene. LD50 for various snakes. www.seanthomas.net [online]. 2012-02-01 [cit. 2021-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ PE, Tun; MYINT, Tin; HTUT, Aung. Envenoming by Chinese krait (Bungarus multicinctus) and banded krait (B. fasciatus) in Myanmar. Transactions of the Royal Society of Tropical Medicine and Hygiene. 1997-11, roč. 91, čís. 6, s. 686–688. Dostupné online [cit. 2021-07-03]. ISSN 0035-9203. DOI 10.1016/s0035-9203(97)90524-1. (anglicky)
- ↑ LD50 and venom yields. snakedb.org [online]. Easy Snake Identification | snakeDB.org [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Yi Lin Hia, Kae Yi Tan, Choo Hock Tan. Comparative venom proteomics of banded krait (Bungarus fasciatus) from five geographical locales: Correlation of venom lethality, immunoreactivity and antivenom neutralization. Acta Tropica. 2020-07-01, roč. 207, s. 105460. Dostupné online [cit. 2021-07-03]. ISSN 0001-706X. DOI 10.1016/j.actatropica.2020.105460. (anglicky)
Literatura editovat
- KŮRKA; Antonín, PFLEGER; Václav. Bungar proužkovaný (Bungarus fasciatus). Academia Praha. 1984. Jedovatí živočichové. s. 126–127.
- MANTHEY, Ulrich; GROSSMANN, Wolfgang: Amphibien & Reptilien Südostasiens. Natur und Tier Verlag. 1997. ISBN 978-3931587123 s. 417–418. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu bungar proužkovaný na Wikimedia Commons
