Bugatti EB110
Bugatti EB110 je supersportovní automobil, dvoumístné kupé s motorem uprostřed a stálým pohonem všech kol, vyráběný firmou Bugatti Automobiles, odkazující na původní francouzskou firmu Bugatti. Jeho nástupcem se stal Bugatti Veyron. Označení EB110 je poctou zakladateli původní firmy Ettore Bugattimu.
| Bugatti EB110 | |
|---|---|
.jpg) 15. 6. 2007, Nürburgring | |
| Výrobce | Bugatti Automobili |
| Roky produkce | 1991–1995 |
| Vyrobeno | 139 kusů |
| Třída | Supersport |
| Technické údaje | |
| Délka | 4 400 mm |
| Šířka | 1 940 mm |
| Výška | 1 114 mm |
| Rozvor | 2 550 mm |
| Hmotnost |  1570–1735 kg (parametr potřebuje upřesnit) |
| Pohotovostní hmotnost | 1 620 kg |
| Maximální rychlost | 341 km/h |
| Objem nádrže | 2 × 60 l |
| Spotřeba | 15,7 l / 100 km |
| Motor | |
| Motor | benzínový motor |
| Objem | 3,5 l |
| Výkon | 411 a 450 kW |
| Počet převodových stupňů | 6 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik editovat
Bugatti EB110 byl prvním vozem v roce 1989 nově založené společnosti Bugatti Automobili SpA, jejíž zakladatel, finanční makléř Romano Artioli v roce 1987 získal práva k používání značky „Bugatti“. EB110 byl představen 15. září 1991, v den 110. výročí narození Ettore Bugattiho a to současně na zámku ve Versailles a pod Velkým obloukem pařížské čtvrti La Défense. Automobil byl vyráběn od následujícího roku, byl tak od roku 1956 prvním automobilem nesoucím legendární značku. V roce 1995 však musela Bugatti Automobili SpA s celkem 300 vyrobenými exempláři EB110 vyhlásit konkurs a výroba byla zastavena.
Známými majiteli vozu EB110 byli například Michael Schumacher (1994, vůz v jasně žluté barvě) nebo brunejský sultán Hassanal Bolkiah.
V roce 1997 koupil konkursní podstatu Jochen Dauer, majitel firmy Dauer Sportwagen.[1] S ní získal nedokončená vozidla a velkou zásobu součástí nově vyvíjeného vozu Bugatti EB 110, který byl v poslední fázi vývoje. Protože ale práva k značce Bugatti získal mezitím koncern Volkswagen, byl nový vůz po technické stránce dále vyvíjen jako Dauer EB 110 SS, karoserie změněna nebyla. Dauer EB 110 SS byl představen v květnu 2001 v rámci Velké ceny Monaka seriálu vozů Formule 1, tentokrát ale jako model určený téměř výhradně pro severoamerický trh.
Modely editovat
Bugatti EB110 byl nabízen ve dvou variantách, jako Bugatti EB110 SS (SS zn. Super-Sport) a v komfortnější verzi Bugatti EB110 GT (GT značí Gran Turismo). EB110 SS bylo vyrobeno přibližně 220 exemplářů, EB110 GT kolem 70 kusů.
Technické údaje editovat
Motory editovat
Bugatti EB110 je vybaven přeplňovaným dvanáctiválcovým motorem do V, s pěti ventily na válec. Uložen byl podélně před zadní nápravou. Objem motoru je 3499 cm³ při vrtání 81 mm a zdvihu 56,6 mm. Jeho výkon je zvýšen čtyřmi turbodmychadly s mezichladičem chlazeného vzduchu.
Kompresní poměr je 7,8 : 1. Při různých plnících tlacích se výkon obou modelů liší
- Motor verze EB110 GT poskytuje 411 kW (560 koní) při 8000 ot/min s maximálním kroutícím momentem 611 Nm při 4200 U/min. Plnící tlak tohoto motoru je 1,05 bar.
- Motor EB110 SS dává 450 kW (611 k) při 8250 ot/min a max. točivý moment 650 Nm při 4200 ot/min. Plnící tlak je 1,2 bar.
Exportní varianta EB110 SS pro americký trh s osmi katalyzátory měla motor o výkonu 441 kW (600 k) při 8250 ot/min a maximální kroutící moment 626 Nm při 3750/min. Plnící tlak byl 1,1 bar.
Výkon motoru na všechna kola je přenášen šestistupňovou převodovkou s přímým řazením a mezinápravovým diferenciálem s viskózní spojkou. Poměr rozložení výkonu je 27:73 %.
Karosérie editovat
Vůz má rovnoběžníkové nápravy. Podvozek sériového vozu vyvinutý společností Aérospatiale je převážně z uhlíkových vláken, u pěti prototypů byl celý z hliníku. Karosérie navržená turínským designérem Gandinim je z lehkých slitin, jakož i části podvozku. Dveře se otevírají nahoru. Při vyšších rychlostech se automaticky zvedá zadní spoiler sloužící k zvýšení přítlaku na zadní nápravu. Součinitel odporu vzduchu je 0,35.
Jízdní vlastnosti editovat
Na základě odlišných motorizacích se modely EB110 GT a EB110 SS odlišovaly i v jízdních výkonech.
EB110 GT s hmotností 1620 kg a výkonem 411 kW zrychloval z 0 na 100 km/h za 3,49 sekund a maximální rychlost byla 342 km/h, zatímco EB110 SS s hmotností 1570 kg a výkonem 450 kW zrychlil z 0 na 100 jen za 3,3 sekundy a dosahoval maximální rychlosti 351 km/h. Verze pro americký trh vážící mezi 1630 a 1735 kg zrychlila za 3,4 sekundy, max. rychlost byla 345 km/h.[2]
Průměrná spotřeba EB110 se pohybuje mezi 27 až 30 litry na 100 km. Při maximální rychlosti motor spotřebuje přibližně jeden litr paliva na každý ujetý kilometr.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bugatti EB110 na německé Wikipedii.
- ↑ The Bugatti EB110 Dauer EB110 Supersport
- ↑ DAVIS, Tony. Lemon! 60 Heroic failures of motoring. Sydney: Random house Australia, 2004. ISBN 1-86325-494-3.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bugatti EB110 na Wikimedia Commons - Před dvaceti lety: Bugatti EB110, zapomenutý předek Veyronu
- Bugatti EB - Znovuzrození mýtu
