Buchovo
Buchovo (bulharsky Бухово) je město ležící v západním Bulharsku, v Sofijské kotlině, na jižních svazích pohoří Staré planiny. Nachází se 20 km severovýchodně od Sofie, správního střediska stejnojmenné oblasti, a má necelé 3 tisíce obyvatel. Město je součástí 22. sofijského rajónu.
| Buchovo Бухово | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°45′50″ s. š., 23°33′57″ v. d. |
| Nadmořská výška | 771 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofie |
  Buchovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 728 (2020[1]) |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| PSČ | 1830 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Na katastru obce, 1,5 km východně od města, se nacházejí pozůstatky po sídlišti ze středního a pozdního neolitu. Nalezly se tam keramické střepy, kladiva, sekery a jehly; osada se nazývala Ursul. Po připojení země k Římské říši v roce 29. př. n. l. byla obec osídlena keltským kmenem Serdů, což byl svobodomyslný a bojovný kmen projevující trvalý odpor vůči Římanům. Na nádvoří Buchovského kláštera byly nalezeny pozůstatky po dřevěném trojlodním kostele z konce 3. století, což je s délkou 41 m jedna z největších pozdně antických církevních staveb v Bulharsku.[2]
V 6. a 7. století tudy prošli Avaři a Slované a oblast zdevastovali. V roce 809 ji Krum připojil k Bulharsku. Z oné doby se dochovala pevnost Gradište ležící severně od města. První písemné záznamy ve formě výčtu inventáře a vlastnictví jsou v osmanském berním soupisu z počátku 15. století. Začlenění do Bulharského knížectví v roce 1878 nepřineslo zásadní změny. V roce 1928 byl postaven kostel svatého Mikuláše. Dramatické dopady mělo pro zdejší mimořádně chudou populaci zahájení těžby uranu v roce 1938, která se rozvíjela s pomocí Německa. Po skončení druhé světové války rozvojem těžebního průmyslu obyvatelé postupně bohatli. Těžbu prováděla bulharsko-sovětská společnost a po podrobném geologickém průzkumu v roce 1956 došlo k jejímu dalšímu rozšíření. Místo někdejšího pastevectví přišlo hornctví a hutnictví, ale spolu s nimi se výrazně zvýšila úmrtnost.[2] V roce 1974 bylo Buchovo povýšeno na město. Ložisko bylo aktivní až do roku 1992, kdy byla společnost rozpuštěna a těžba zastavena.
Obyvatelstvo editovat
Ve městě žije 2 805 obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 728 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference editovat
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b Бухово. Свети места [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buchovo na Wikimedia Commons
