Brom

Cl ↑ Br ↓ I Selen ← Brom → Krypton • [Ar] 3d10 4s2 4p5 79 Br 35 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Brom (Bromum), Br , 35
Registrační číslo CAS	7726-95-6
Umístění v PSP	17 skupina, 4. perioda, blok p
Char. skupina	Halogeny
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	1,62 až 3 ppm
Konc. v mořské vodě	67 mg/l
Počet přírodních izotopů	2
Vzhled	Červenohnědá kapalina
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	79,904 u
Atomový poloměr	120 pm
Kovalentní poloměr	120 pm
van der Waalsův poloměr	185 pm
Elektronová konfigurace	[Ar] 3d10 4s2 4p5
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 7
Oxidační číslo	-I, I, III, V, VII
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	Kapalné
Krystalová struktura	Kosočtverečná
Hustota	3,1028 g/cm3
Magnetické chování	Diamagnetický
Teplota tání	-7,35 °C (265,8 K)
Teplota varu	58,85 °C (332,8 K)
Molární objem	19,78 · 10−6m3/mol
Tlak nasycené páry	100 Pa při 220K
Rychlost zvuku	206 m/s
Elektrická vodivost	1,1 × 10-10 S·m-1
Měrný elektrický odpor	7,8x1010 nΩ·m
Tepelná vodivost	0,122 W·m−1·K−1
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	10,571 KJ/mol
Skupenské teplo varu	29,96 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	75,69 Jmol-1K-1
Různé
Redoxní potenciál	1,065 V
Elektronegativita	2,96 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	1: 1139,9 KJ/mol 2: 2103 KJ/mol 3: 3470 KJ/mol
Iontový poloměr	195 pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod. 77Br umělý 57,036 hodiny ε 1,365 77Se 78Br umělý 6,46 minuty ε 3,574 78Se 79Br 50,69% je stabilní s 44 neutrony 80Br umělý 17,68 minuty β− 2,004 80Kr ε 1,871 80Se 81Br 49,31% je stabilní s 46 neutrony 82Br umělý 35,3 hodiny β− 3,093 82Kr 83Br umělý 2,40 hodiny β− 0,972 83Kr
Bezpečnost
Symboly nebezpečí Vysoce toxický (T+) Žíravý (C) Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty	R26, R35, R50
S-věty	S1/2, S7/9, S26, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Další významy jsou uvedeny v článku Brom (rozcestník).

Brom, chemická značka Br, lat. Bromum je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Brom je velmi reaktivní prvek, který se ochotně slučuje s většinou prvků periodické soustavy. Byl objeven roku 1826 Antoinem Balardem.

Výskyt, výroba

Na Zemi je brom přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě a ve vodě některých vnitrozemských jezer (Mrtvé moře, Velké solné jezero). Mineralogicky doprovázejí sloučeniny bromu analogické sloučeniny chloru, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Relativní zastoupení bromu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je brom přítomen v koncentraci 2–3 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina bromu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 67 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom bromu připadá 1 miliarda atomů vodíku.

Brom se průmyslově vyrábí chlorováním mořské vody, popř. solanky (koncentrovaného roztoku mořské soli) při pH kolem 3,5. Vyloučený elementární brom se z vody odstraňuje probubláním proudem vzduchu a následnou kondenzací ochlazením par.

Sloučeniny a využití

Elementární brom je velmi silné oxidační činidlo. Je značně toxický. Díky poměrně nízkému bodu varu se rychle odpařuje a jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, i v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči.

Ve sloučeninách se brom vyskytuje v mocenství Br ^-, Br ⁺, Br ³⁺, Br⁵⁺ .

V každém z uvedených mocenství, vytváří brom příslušnou kyselinu.

• jedinou bezkyslíkatou kyselinou je kyselina bromovodíková HBr
• kyselina bromná HBrO odpovídá valenci Br⁺
• v mocenství Br³⁺ je známa kyselina bromitá HBrO₂
• kyselina bromičná HBrO₃ odpovídá valenci Br⁵⁺

Praktický význam mají pouze soli některých z uvedených kyselin. Např. nerozpustný bromid stříbrný, AgBr, nachází využití ve fotografickém průmyslu.

Mezi další sloučeniny bromu patří např. bromoform.

Průmyslové se využívají některé bromované sloučeniny jako tzv. zhášeče nebo zpomalovače hoření, jde např. o polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly.

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

---