Boris Majorov

ruský hokejista a dvojnásobný olympijský vítěz

Boris Alexandrovič Majorov (rusky Борис Александрович Майоров; * 11. února 1938) je bývalý ruský hokejista, který v šedesátých letech 20. století úspěšně reprezentoval Sovětský svaz a později působil jako hokejový trenér. Je členem Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.

Boris Majorov
Osobní informace
Datum narození11. února 1938 (86 let)
Místo narozeníMoskva, Sovětský svaz
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Výška176 cm
Hmotnost69 kg
PříbuzníJevgenij Majorov (sourozenec)
Klubové informace
Aktivní roky19551969
Pozicelevé křídlo
KlubyHC Spartak Moskva (SSSR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Boris Majorov (vlevo) při návštěvě u Vladimira Putina (uprostřed) s hokejistou Vjačeslavem Staršinovem (vpravo)
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlato ZOH 1964 SSSR
zlato ZOH 1968 SSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz MS 1961 SSSR
zlato MS 1963 SSSR
zlato MS 1964 SSSR[pozn. 1]
zlato MS 1965 SSSR
zlato MS 1966 SSSR
zlato MS 1967 SSSR
zlato MS 1968 SSSR[pozn. 1]

Hráčská kariéra editovat

Klubová kariéra editovat

Hokejovou kariéru odstartoval společně se svým bratrem, dvojčetem Jevgenijem v klubu HC Spartak Moskva, ve jehož dresu v roce 1955 debutoval v sovětské nejvyšší soutěži. Ve Spartaku hrál až do konce aktivní kariéry v roce 1969. V letech 1962, 1967 a 1969 vybojoval titul sovětského mistra, když Spartak Moskva jako jediný tým dokázal v šedesátých letech překonat nadvládu prominentního armádního týmu CSKA Moskva. V letech 1965, 1966 a 1968 se umístil v lize na druhém místě právě za CSKA. Ve své kariéře odehrál v sovětské lize 400 utkání a zaznamenal 255 branek.

Reprezentace editovat

První zápas za sovětskou reprezentaci odehrál v listopadu 1960 a prakticky v celých šedesátých letech byl její stabilní součástí. Na mistrovství světa hrál poprvé v roce 1961. Se sedmi góly a devíti asistencemi přispěl výrazně k zisku bronzových medailí a byl nominován do All-star týmu šampionátu. V dalších letech až do roku 1968 se sovětskou reprezentací na mistrovství světa i Zimních olympijských hrách pokaždé zvítězil. Nejčastěji hrával se svým bratrem Jevgenijem a Vjačeslavem Staršinovem, kteří byli jeho spoluhráči také v klubu. V posledním mezistátním utkání nastoupil v březnu 1969 proti Finsku, celkově odehrál 134 utkání a vstřelil 63 gólů.

Trenérská a funkcionářská kariéra editovat

Již ke konci aktivní kariéry se podílel na úspěších Spartaku Moskva také jako hrající trenér, po ukončení aktivní kariéry se stal hlavním trenérem klubu a byl jím do roku 1971. Vedle druhého místa v ligové soutěži v roce 1970 vybojoval dvakrát sovětský pohár. V letech 1971 a 1972 působil jako trenér u sovětské juniorské reprezentace a u reprezentačního B-týmu. V letech 1974 až 1976 vedl ve finské lize Jokerit Helsinky, po návratu do Moskvy se stal v roce 1976 členem trenérského týmu pro první ročník Kanadského poháru. Poté pracoval až do roku 1991 na různých postech u sovětské reprezentace a hokejového svazu, výjimkou bylo trenérské angažmá u Spartaku Moskva v polovině osmdesátých let, s nímž v roce 1985 vyhrál Spenglerův pohár. V první polovině devadesátých let trénoval opět ve Finsku – Jokerit Helsinki, s nímž vybojoval finský titul, a Tapparu Tampere. Později zastával funkce generálního manažera ruské reprezentace (1995–1998), prezidenta Spartaku Moskva (1998–2002) a viceprezidenta Ruské hokejové federace (od roku 2001).

Úspěchy a ocenění editovat

Týmové

  • olympijský vítěz 1964 a 1968
  • mistr světa 1963, 1964 (hráno jako součást olympijských her), 1965, 1966, 1967, 1968 (hráno jako součást olympijských her), bronz z roku 1961
  • vítěz sovětské ligy se Spartakem Moskva 1962, 1967 a 1969

Individuální

Trenérské úspěchy

  • vítěz sovětského hokejového poháru se Spartakem Moskva 1970, 1971
  • sovětský vicemistr 1970
  • vítěz Spenglerova poháru 1985 se Spartakem Moskva
  • vítěz finské ligy 1992 s Jokeritem Helsinki
  • držitel Lynces Academici Coach Award pro nejlepšího trenéra finské SM-liigy 1992

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. a b Mistrovství světa se konalo jako součást olympijského hokejového turnaje.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Alexandrowitsch Majorow na německé Wikipedii.


Externí odkazy editovat