Bolevecký potok
Bolevecký potok nebo také Petrovka (v horní části) je potok v Plzni, napájející Bolevecké rybníky a ústící do Berounky.
| Bolevecký potok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 6 km |
| Plocha povodí | 16,46 km² |
| Průměrný průtok | 0,031 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-10-04-003 |
| Pramen | |
| na jihovýchodním svahu Krkavce 49°47′33,91″ s. š., 13°20′52,76″ v. d. 400 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Berounky 49°45′57″ s. š., 13°24′13″ v. d. 301 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Plzeňský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku editovat
Bolevecký potok pramení pod Malým Krkavcem na jihovýchodním svahu Krkavce v okrese Plzeň-sever v nadmořské výšce asi 400 m.[1] Protéká mělkou kotlinou ohraničenou hřebenem mezi vrcholy Mikulkou, Sytnou a Krkavcem.
Na svém horním toku vtéká do přírodní rezervace Petrovka, kde vytváří širokou, silně podmáčenou nivu. Právě dochovaný mokřadní ekosystém s výskytem vzácných druhů rostlin i zvířat je přitom jedním z hlavních důvodů ochrany tohoto území. Koryto potoka bylo ovšem uměle přeloženo ze středu nivy na její levý břeh a doplněno systémem odvodňovacích kanálů, aby bylo možné zemědělsky využívat zdejší louky. Se změnami v zemědělství po roce 1945 však Petrovské louky ztratily na významu, neudržované kanály se zaplnily sedimentem a postupně se zde znovu začala objevovat původní mokřadní a lužní společenstva.
Zhruba ve středu délky přírodní rezervace Petrovka (ovšem mimo vlastní chráněné území) je Bolevecký potok přehrazen prvním rybníkem, který nese jméno Strženka neboli Hádek. U východní hranice rezervace Petrovka při silnici z Plzně do Ledec a Záluží přibírá zprava bezejmenný přítok, na němž se nachází tři nepojmenované rybníky. Za silnicí pokračuje Bolevecký potok směrem k východu, kde nad Košutkou napájí Šídlovský rybník, pod ním malý Nováček a nakonec Třemošenský rybník, na jehož hrázi probíhá silnice I/27 do Třemošné.
Za silnicí a železniční tratí č. 160 z Plzně do Žatce se poblíž arboreta Sofronka spojuje s levostranným přítokem od severu, na němž leží dva menší rybníky - Rozkopaný (též Černý rybník) a Vydymáček. Následně ústí do Seneckého rybníka, kde se stáčí směrem k jihovýchodu a dvěma paralelními rameny protéká zahrádkářskou kolonií (místní pojmenování Na Potvorách) k rybníku Košinář.
Odtud směřuje na jih, kde jej jako poslední a největší rybník na toku přehrazuje Velký Bolevecký rybník (jeho severní část oddělená úzkou hrází je nazývána Malý Bolevecký rybník nebo též V Chobotu).
Odtud míří Bolevecký potok dál na jihovýchod pod silnici na Bílou Horu, kde je za železniční vlečkou sveden do podzemního kanálu. Ten ústí asi po 250 m na povrch, kde se Bolevecký potok v nadmořské výšce 301 m vlévá od severu do Berounky jako její první, levostranný přítok.
-
Krátký úsek nad rybníkem Košinář, kde nemá potok vyzděné koryto -
Bolevecký potok pod Velkým rybníkem -
Bolevecký potok za ČOV pod Bílou Horou -
Ústí do Berounky
Doplňující údaje editovat
- Průměrný roční srážkový úhrn 504 mm
- Čistota vody: V. třída
- Průměrný spád: 1,65 %
- Průtok při stoleté vodě: 23 m³/s
Reference editovat
- ↑ Pramen Boleveckého potoka | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Miloslav Janeček a kolektiv autorů: Bolevec a okolí; Starý most s.r.o. a Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 2001, ISBN 80-238-7629-5
- KOLEKTIV AUTORŮ. Životní prostředí města Plzně. Horní Bříza: Granát, 2002. Dostupné online. Archivováno 11. 5. 2021 na Wayback Machine.
- HAJŠMAN, Jan; VOGELTANZ, Jaroslav. Tajemství plzeňských vod. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 235 s. ISBN 978-80-7640-009-2.
