Bohy

obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Bohy jsou obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko a žije zde 121[1] obyvatel.

Bohy
Kaple v Bohách
Kaple v Bohách
Znak obce BohyVlajka obce Bohy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKralovice
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel121 (2024)[1]
Rozloha9,26 km²[2]
Nadmořská výška368 m n. m.
PSČ331 41
Počet domů54 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBohy 9
331 41 Bohy
obec@bohy.cz
StarostaZdeněk Šubrt
Oficiální web: www.bohy.cz
Bohy
Bohy
Další údaje
Kód obce566471
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice je odvozen ze staročeského příjmení Bóh ve významu ves Bohů, tj. členů Bohovy rodiny. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Bozech (1227), Bozes (1233), zbohy (1542), Zbuohy (1543) a Bohy (1597, 1785, 1838).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1228, kdy byly Bohy uvedeny v majetku ženského benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Od 13. století se Bohy na čtyři století staly součástí panství hradu Krašov. Během husitských válek okolo roku 1424 a 1430 byla vesnice zcela zničena. V roce 1529 koupil od poručníků nezletilého Jetřicha mladšího Bezdružického z Kolovrat krašovské panství i s Bohy Mikuláš Sviták z Landštejna za 3 250 kop míšeňských grošů.

Během třicetileté války byla ves opětovně zpustošena – z pěti usedlostí zbyla jediná. Ves byla pozvolna obnovena a v polovině 17. století v ní stálo šest usedlostí. Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu, poslední světský pán Krašova, ves Bohy i s krašovským panstvím plaskému klášteru, v jehož majetku ves zůstala až do zrušení kláštera v roce 1785.

Až do začátku dvacátého století docházely děti z vesnice do školy v Kozojedech. Teprve v roce 1910 obec postavila školní budovu, ve které začala fungovat jednotřídní obecná škola, do níž chodily také děti z Rakolusek. Dopravní spojení po roce 1900 usnadnila nově postavená silnice z Brodeslav do Rakolusek, ale silnice do Krašova byla vybudována až koncem dvacátých let 20. století. Elektrifikace vesnice proběhla koncem třicátých let 20. století a ve stejné době fungovala obecní knihovna se sto svazky.[5]

Přírodní poměry

editovat

Ves leží osm kilometrů jihovýchodně od Kralovic v nadmořské výšce 368 metrů na svažitém začátku ostrohu obtékaného řekou Berounkou z jihu, východu a severu. Ves sousedí se vsí Rakolusky na jihovýchodě, s Kozojedy na západě a na severozápadě se vsí Brodeslavy. Bohy se ležely u hranic přírodních parků Horní Berounka a Hřešihlavská na levém břehu řeky Berounky, které byly nahrazeny přírodním parkem Berounka. Vesnicí vede cyklotrasa č. 2263.

Obyvatelstvo

editovat

Po vzniku Československa dvě třetiny obyvatel přestoupily od římskokatolické církve (Bohy patřily k farnosti Kozojedy) k církvi československé.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 192 216 190 194 192 200 153 135 113 86 69 60 48 48 87
Počet domů 28 28 28 28 31 31 32 35 43 27 25 32 30 22 22

Obecní správa

editovat

Po zrušení patrimoniální správy se Bohy 1. ledna 1850 staly obcípolitickém a soudním okrese Kralovice, ke které do roku 1922 patřila osada Rakolusky. Obecní úřad v Bozích ukončil činnost v květnu 1945 a byl nahrazen místním národním výborem.[5] V letech 1961–1990 byla vesnice součástí obce Kozojedy a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.

Dne 8. listopadu 2016 byly obci uděleny znak a vlajka.[8]

Části obce

editovat

V katastrálním území Bohy stojí také hospodářský dvůr Rohy.

Starostové

editovat

Starosty obce byli:[5]

  • Václav Tříska (1864, z Rakolusek)
  • František Holcingr (1867)
  • Matěl Plaček (1880)
  • Jan Holzingr (1884–1885)
  • Václav Záhrobský (1887)
  • Matěj Plaček (1899)
  • Josef Peterka (1900–1901)
  • Matěj Peterka (1903)
  • Josef Peterka (1905–1913)
  • Josef Včala (1919–1935)
  • Josef Florián (1936–1938)
  • Antonín Král (1939)
  • Josef Florián (1940)
  • Alois Záhrobský (1942)

Pamětihodnosti

editovat

Na protáhlé návsi stojí u silnice zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem obklopená košatými stromy, před ní kamenný pamětní kříž. Z lidové architektury vyniká usedlost č. 10, roubená chalupa č. 11 a statek č. 14, roubený patrový špýchar v č. E27 přenesený z Kopidla.

U silnice na Rohy stával kruhový smírčí kámen s tlapatým křížem, v roce 2002 byl však poškozen silničáři a následně odstraněn, dnes na jeho místě stojí replika. Hospodářský dvůr Rohy z 16. století byl založen pány z Kolovrat, za svou dnešní barokní podobu vděčí přestavbě provedenou plaskými cisterciáky. V areálu je hodnotná především hlavní budova a kamenná stodolou s tesanými portály se znaky plaského kláštera z roku 1735. Západně od dvora roste památný Rožský dub.

Pod zříceninou hradu Krašov se v údolí Berounky nalézá areál čp. 18 bývalého mlýna U Nováků s unikátní barokní mlýnicí, při cestě k němu stojí taktéž barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1743.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bohy, s. 118–119. 
  5. a b c d NOVÁ, Kateřina; HUBKA, Petr; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Bohy 1864–1945 [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2009 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. REKOS. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2017-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31. 

Literatura

editovat
  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: ; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. , s. 14
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4

Externí odkazy

editovat