Bohdan (obec na Ukrajině)
Bohdan někdy také Bílá Tisa[1] (ukrajinsky Богдан, maďarsky Tiszabogdány) je obec v okrese Rachov, v Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Leží na obou březích řeky Bílá Tisa. Je zde sídlo Bohdanské vesnické komunity (ukrajinsky Богданська сільська громада) ve které jsou tato sídla:
| Bohdan | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°2′9″ s. š., 24°20′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 604 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Rachov |
  Bohdan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,9 km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Vznik | 18. století |
| Telefonní předvolba | 3132 |
| PSČ | 90645 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Název | |||
|---|---|---|---|
| transkript do latinky | ukrajinsky | česky/slovensky | maďarsky |
| Bohdan | Богдан | Bohdan | Tiszabogdány |
| Breboja | Бребоя | Preboja, Breboja | Bértelek |
| Hoverla | Говерла | Hoverla | Hoverla |
| Luhy | Луги | Luhy | Láposmező |
| Roztoky | Розтоки | Roztoky, Roztoka | Nyilas |
| Vydryčka | Видричка | Vydryčka | Vidráspatak |
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419.[2] Do roku 1918 byla obec součástí Uherska, poté byla součástí československé Podkarpatské Rusi. V roce 1930 zde žilo 4 299 obyvatel, z nichž bylo 3 524 Rusínů, 297 Židů, 219 Maďarů, 115 Čechů a Slováků, 31 Němců, 7 jiných národností a 106 cizozemců. Obec měla v této době plochu 186 км2 a byla nejrozsáhlejší obcí v celém Československu.[1][3]
V roce 1939 obec byla nejprve součástí Karpatské Ukrajiny a poté byla obsazena Maďarskem. V letech 1939 až 1944 byla součástí Maďarska. V letech 1944 až 1991 byla v rámci USSR součástí SSSR.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdan na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Богдан (Раховскый район) na rusínské Wikipedii, Bohdan (Rachiw) na německé Wikipedii a Богданська сільська громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. S. 73
- ↑ ZSOLT, Sebestyén. Máramaros megye helységneveinek etimológiai szótára. Nyíregyháza: Bessenyei könyvkiadó, 2012. ISBN 978-615-5097-53-9. S. 30. (maďarsky)
- ↑ ДОСТАЛ, Ярослав. Підкарпатська Русь: Закарпаття періоду Чехословацької республіки: 1919–1938. Ужгород: Карпати, 2014. ISBN 978-966-671-374-5. S. 141–142. (ukrajinsky)
