Blaj
Blaj (maďarsky: Balázsfalva; německy: Blasendorf) je město v župě Alba (v rumunském Sedmihradsku), středisko rumunské řeckokatolické církve. V roce 2011 zde žilo 20 630 obyvatel.
| Blaj | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°10′31″ s. š., 23°54′52″ v. d. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Alba |
| Historická země | Sedmihradsko |
  Blaj Blaj, Rumunsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 98,93 km² |
| Počet obyvatel | 20 630 (2011) |
| Hustota zalidnění | 208,5 obyv./km² |
| Etnické složení | 84% Rumuni |
| Náboženské složení | 71% řečtí katolíci |
| Správa | |
| Starosta | Gheorghe Valentin Rotar |
| Vznik | 1271 |
| Oficiální web | primariablaj |
| Telefonní předvolba | (+40) 02 58 |
| PSČ | 515400 |
| Označení vozidel | AB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Původ názvu města editovat
První zmínka pochází z roku 1252, kdy oblast u místní řeky koupil německý šlechtic Herbord s svým bratrem Laurentiusem. Herbordůn syn Blaise Cserei zdědil v roce 1313 celý majetek a pojmenoval osadu po sobě. V průběhu dějin město získalo latinský název Villa Blasii a maďarský Balázsfalva.
Stručná historie editovat
Původně vznikla osada jako místo pro dvacet rodin. Během 17. století byla vesnice několikrát vypleněna Turky. Centrem místní řeckokatolické církve se Blaj stal v roce 1687, kdy na úkor Turecka získalo vliv v tehdejším Sedmihradsku Rakouské císařství. Zlom v historii města přišel v roce 1737, kdy bylo biskupství řeckokatolické církve přesunuto z Făgăraș právě do Blaje. Nastal rychlý rozvoj osady, která získala už v roce 1739 městská práva. První rumunsky vyučující škola byla otevřena právě zde v roce 1754. Blaj se stal také jedním z prvních míst, kde se začala rumunština zapisovat latinkou místo cyrilice a taktéž město bylo u začátků rumunského národního obrození. Působil zde Inocențiu Micu-Klein a jeho následovníci Samuel Micu, Gheorghe Șincai, Petru Maior a Ion Budai Deleanu, kteří se zasloužili o osvícení rumunské kultury. V roce 1848 proběhly ve městě velké bouře proti připojení Sedmihradska k tehdejším Uhrám.
Těžkou ránu pro město znamenal komunisty nařízený zákaz Řeckokatolické církve v Rumunsku v roce 1948. Řeckokatolická akademie byla uzavřena a Ústřední knihovna zničena. Místní inteligence byla rozptýlena po celém Rumunsku. Došlo i na zatýkání kněží a na nucené deportace.
Obyvatelstvo editovat
Vývoj obyvatelstva v průběhu doby editovat
| Rok | 1930 | 1948 | 1956 | 1966 | 1977 | 1992 | 2002 | 2011 |
| Obyvatelé | 4 618 | 6 641 | 8 731 | 15 775 | 20 826 | 22 425 | 21 819 | 20 630 |
Etnické složení obyvatelstva editovat
Významné osobnosti města editovat
- Timotei Cipariu (1805-1887) rumunský řeckokatolický duchovní, pedagog, filolog, novinář a politik
Pamětihodnosti editovat
- Katedrála – architekt: Anton Erhard Martinelli
Hospodářtví editovat
Region je známý produkcí bílého vína. Kromě tradičního dřevozpracujícího průmyslu je rozvinut i strojírenský průmysl. V roce 2007 zde otevřela pobočka německé firmy Robert Bosch Bosch Rexroth AG zcela novou výrobní halu produkující lineární techniku.
Doprava editovat
Město leží na státní silnici DN 14B (spojení Bukurešť – Kluž – Oradea) a silnici DN 7 (spojení Arad – Temešvár). Železnice vedoucí z Bukurešti prochází městem a vede dál do maďarské Budapešti a rakouské Vídně. Nejbližší letiště jsou v Sibiu (60 km), Kluži (100 km) a Târgu Mureș (75 km).
Galerie editovat
-
Místní řeckokatolický kostel -
Rumunská akademie Inocenția Micu-Kleina -
Centrum města -
Centrum města -
Budova první rumunsky učící školy -
Katedrála Nejsvětější Trojice -
Interiér katedrály Nejsvětější Trojice
.JPG){kind=small}
.JPG)
Partnerská města editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blaj na Wikimedia Commons
