Wikipedie

Bis(stilben-1,2-dithiolát) nikelnatý

chemická sloučenina

Bis(stilben-1,2-dithiolát) nikelnatý je komplexní sloučenina se vzorcem Ni(S2C2Ph2)2 (Ph = fenyl). Jedná se o černou pevnou látku, jejíž toluenové roztoky jsou zbarvené do zelena, což je způsobeno silnou absorpcí na 855 nm. Patří se o bis(dithiolenové) komplexy, typu Ni(S2C2R2)2 (R = H, alkyl, aryl); komplexy tohoto druhu mají využití jako barviva.[1] Délky vazeb C-S (171 pm) a C-C (139 pm) v hlavním řetězci odpovídají přechodu mezi dvojnými a jednoduchými vazbami.[2]

Bis(stilben-1,2-dithiolát) nikelnatý
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Vzhled
Vzhled
Obecné
Sumární vzorecC28H20NiS4
Vzhledčermozlená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS28984-20-5
PubChem5374634
SMILESC1=CC=C(C=C1)/C(=C(/[S-])\C2=CC=CC=C2)/[S-].C1=CC=C(C=C1)/C(=C(/[S-])\C2=CC=CC=C2)/[S-].[Ni]
InChI1S/2C14H12S2.Ni/c2*15-13(11-7-3-1-4-8-11)14(16)12-9-5-2-6-10-12;/h2*1-10,15-16H;/p-4/b2*14-13-;
Vlastnosti
Molární hmotnost543,41 g/mol
Teplota tání260 °C (533 K)
Hustota1,466 g/cm3
Bezpečnost
H-větyH317 H334 H350 H372
P-větyP260 P270 P272 P280
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rezonanční struktury R2C2S2M

První příprava tohoto komplexu byla provedena reakcí sulfidu nikelnatého a difenylacetylenu.[3]

Vyšších výtěžností je možné dosáhnout pomocí nikelnatých solí a sulfidovaného benzoinu.

Bis(stilben-1,2-dithiolát) nikelnatý reaguje s různými ligandy za vzniku monodithiolenových komplexů, Ni(S2C2Ph2)L2.[4]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nickel bis(stilbenedithiolate) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Karlin, K. D.; Stiefel, E. I., Eds. „Progress in Inorganic Chemistry, Dithiolene Chemistry: Synthesis, Properties, and Applications“ Wiley-Interscience: New York, 2003 ISBN 0-471-37829-1
  2. ↑ Qingqing Miao; Junxiong Gao; Zeqing Wang; Hang Yu; Yi Luo; Tingli Ma. Syntheses and Characterization of Several Nickel Bis(dithiolene) Complexes with Strong and Broad Near-IR Absorption. Inorganica Chimica Acta. 2011, s. 619-627. DOI 10.1016/j.ica.2011.07.046. 
  3. ↑ G. N. Schrauzer; V. Mayweg. Reaction of Diphenylacetylene with Nickel Sulfides. Journal of the American Chemical Society. 1962, s. 3221. DOI 10.1021/ja00875a061. 
  4. ↑ Antony Obanda, Kristina Martinez, Russell H. Schmehl, Joel T. Mague, Igor V. Rubtsov, Samantha N. MacMillan, Kyle M. Lancaster, Stephen Sproules, James P. Donahue. Expanding the Scope of Ligand Substitution from [M(S2C2Ph2] (M = Ni2+, Pd2+, Pt2+) to Afford New Heteroleptic Dithiolene Complexes. Inorganic Chemistry. 2017, s. 10257-10267. Dostupné online. DOI 10.1021/acs.inorgchem.7b00971. PMID 28820242. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bis(stilben-1,2-dithiolát)_nikelnatý&oldid=23760552“