Biomedicína
Biomedicína je odvětví lékařské vědy využívající přírodovědecké principy především fyziologie a biologie v klinické praxi.[1] Jedná se o interdisciplinární obor, který kombinuje obsah a problémy experimentální medicíny s metodami molekulární biologie a buněčné biologie. Zaměřuje se na molekulární a buněčné základy života a patologické změny, dále zkoumá příčiny nemocí, prevenci a kauzální léčbu. Řidč. je tento pojem nesprávně laicky používán pro alternativní léčbu a alternativní medicínu, což vychází z analogie užití bio např. u biopotravin.[2].
Biomedicína zahrnuje tyto obory: molekulární biologie, biochemie, biotechnologie, buněčná biologie, embryologie, bioinformatika, biostatistika, systematická biologie,fyziologie, patologie, anatomie, toxikologie, mikrobiologie, genetika a mnohé další.
V současné době biomedicínu lze studovat v doktorském studiu na Univerzitě Karlově a biomedicínské inženýrství na ČVUT a VŠCHT.[3][4]
Zaměření biomedicíny editovat
Biomedicína zahrnuje všechny praktické obory lékařství, ale historicky je spojována především s biogerontologií, regenerativní medicínou a reprodukční medicínou.
Právní úprava editovat
Právní úprava nedefinuje pojem biomedicíny, ale upravuje práva a povinnosti lékařů, vědců, státu a pacientů při léčbě, tj. udělení souhlasů, informování atp. Hlavním předpisem je Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (ve znění dle sdělení Min.zahr. č. 96/2001 Sb.m.s.). Dalším zákonem je pak zákonem o léčivech č. 378/2007[5] Sb a u pokročilých technologií a Nařízení EP a Rady č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 včetně Příloh.[6]
Prediktivní genetická vyšetření editovat
Vyšetření, která předpovídají geneticky podmíněné nemoci nebo která slouží k určení nositele genu způsobujícího nemoc nebo k odhalení genetické predispozice nebo náchylnosti k nemoci, lze provést pouze pro zdravotní účely nebo pro vědecký výzkum spojený se zdravotními účely a v návaznosti na odpovídající genetické poradenství.
Omezený zákaz volby pohlaví a zákaz diskriminace editovat
Použití postupů lékařsky asistované reprodukce nebude dovoleno za účelem volby budoucího pohlaví dítěte, ledaže tak lze předejít vážné dědičné nemoci vázané na pohlaví. Jakákoliv forma diskriminace osoby z důvodu jejího genetického dědictví je zakázána. Vytváření lidských embryí pro výzkumné účely je zakázáno.
Odběr tkáně nebo orgánu editovat
Odběr orgánů nebo tkání od žijící osoby pro účely transplantace lze provádět výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce, a pouze pokud není k dispozici žádný vhodný orgán nebo tkáň ze zemřelé osoby nebo jiná alternativní léčebná metoda srovnatelného účinku. Je-li v průběhu zákroku odebrána jakákoliv část lidského těla, může se uchovat a použít pro účely jiné než ty, pro něž byla odebrána, pouze pokud byly splněny náležitosti v souvislosti s poučením a souhlasem.
Reference editovat
- ↑ biomedicine - The Free Dictionary". 2013.
- ↑ Cornelius Borck: Zwischen Vermittlungskrise und Biopolitik. Der Aktionsradius der modernen Medizin. In: Thomas Lux (Hrsg.): Kulturelle Dimensionen der Medizin. Ethnomedizin – Medizinethnologie – Medical Anthropology. Reimer, Berlin, ISBN 978-3-496-02766-9, S. 124–144.
- ↑ http://pdsb.avcr.cz/
- ↑ http://fbmi.cvut.cz/
- ↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-378
- ↑ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32007R1394
