Wikipedie

Berthold Schwarz

architekt

Berthold Schwarz (30. června[p 1] 1893 Parník[1] – po roce 1948 ?) byl německy hovořící architekt působící na území Československa. V roce 1939 emigroval do Indie.

Berthold Schwarz
Narození30. června 1893
Parník
ÚmrtíDesetiletí od 1940
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v rodině obchodního příručího (dle matričního záznamu továrního úředníka) Moritze Schwarze a jeho manželky Irmy, rozené Winterové.[1] Architekturu vystudoval pravděpodobně ve Vídni. V roce 1919 se přestěhoval do Prahy. V roce 1931 se oženil s výtvarnicí Hedvikou Fleischerovou.[2] Manželství bylo pravděpodobně bezdětné.[3]

V roce 1938 požádali manželé Schwarzovi o vystěhovalecké pasy s tím, že odcestují do indické Bombaje. Z Prahy manželé odcestovali pravděpodobně 15. března 1939.[3]

Omyly v životopisných údajích v odborné literatuře editovat

Některé zdroje[4][5] uvádějí, že zemřel pravděpodobně v roce 1945 v koncentračním táboře Dachau. Podle databáze obětí koncentračního tábora Dachau by se jednalo o Bertholda Schwarze, narozeného 5. března 1910, který zahynul 31. března 1945[6], obchodního příručího[7]. Datum narození a povolání příručího potvrzuje i matriční záznam o sňatku z roku 1936 s Martou Peškovou.[8] Zjevně se tedy nejednalo o tohoto architekta.

Dílo editovat

Praha a okolí editovat

  • 1920 Rodinný dům čp. 428, Praha 6 – Bubeneč, Juárezova 12[5] (Zbořeno před rokem 2017)
  • 1924 nástavba 5. a 6. nadzemního podlaží domu čp. 1585, Praha 1 – Nové Město[5][9]
  • 1925 Dům zubního lékaře MUDr. B. v Kolíně, čp. 33, Politických vězňů 53, Kolín IV[10]
  • 1926–1927 Rodinný dům Fr. N. čp. 1785, Praha 5 – Smíchov, Holečkova 66[5][10][11]
  • 1927 dům Inž. R, čp. 1799, Praha 5 – Smíchov, Na Václavce 15[10]
  • 1927 Vila G. – přestavba a nástavba původně přízemního domu v Dobřichovicích[10]
  • 1927–1928 Obchodní dům Bárta a spol. (Rosenbaum), čp. 984, Praha 1 – Staré Město, Národní 15[4][10][12][13]
  • 1928 Sanatorium MUDr. Ondřeje Schneidera, Praha II – přestavba a nástavba 3. patra, čp. 1771, Praha 2 – Nové Město, U Karlova 28, dnes Ke Karlovu 18[10]
  • 1928 Sanatorium Dr. N. N. Gottlieba. čp. 545, Praha 2 – Vinohrady, Londýnská ul. 15, přestavba původního činžovního domu a nástavba dvou pater.[4][10][14]
  • 1929 Vila Karla Friedmanna, čp. 850, Praha 4 – Nusle, Na Květnici 20,[4][10][15]
  • 1929 Vila S. na Zbraslavi, přestavba, přístavba a nástavba původně přízemního domku z roku 1880,[10]
  • 1931 Obchodní dům Fröhlich-Aschermann[p 2] – úprava obchodních prostor v přízemí a mezzaninu[10], čp.837, Praha 1 – Nové Město, Václavské náměstí 11, autorem původního domu byl Matěj Blecha. Dům v devadesátých letech 20. století zbourán, zachována zůstala pouze část původního novobarokního průčelí.[16],
  • 1931 Sanatorium MUDr. J. Záhorského a Dr. J. Jerie, čp. 506, Praha 2 – Vinohrady, Londýnská ul. č. 41[10][17]
  • 1933 Rodinný dům Heleny Schulhofové, Řevnice, Tyršova čp. 606[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům s malými byty čp. 16, Praha 4 – Nusle, Boleslavova 30[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1151, Praha 4 – Nusle, Viktorinova 3[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1214, Praha 4 – Nusle, Na Bitevní Pláni 21[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1233, Praha 4 – Nusle, U Gymnázia 1[18]
  • mezi 1931–1936 Činžovní dům čp. 1234, Praha 4 – Nusle, U Gymnázia 3[18]
  • 1936 Činžovní dům čp. 1278, Praha 4 – Nusle, Na Dolinách 47[4][19]
  • mezi 1931–1938 Vila v Praze – Klánovicích, Dobřenická ul. 223[18] – objekt později přestavěn.

Liberec editovat

  • 1931–1932 vila JUDr. Jaroslava Rosenbacha, čp. 1132, Liberec, Bendlova 17[20]
  • 1932–1933 Vila MUDr. Karla Mautnera, čp. 1153, Liberec, Bendlova 11[21]

Další místa editovat

Galerie editovat

  •  
    Dům zubního lékaře MUDr. B. v Kolíně, 1925.
  •  
    Obchodní dům Bárta a spol. (Rosenbaum), Praha 1, Národní 15, 1928.
  •  
    Sanatorium Dr. Schneidera, Praha II, 1928
  •  
    Vila Friedmann, Praha 4, Na Květnici 20, 1929
  •  
    Obchodní dům Fröhlich-Aschermann, Praha 1, Václavské náměstí 11, 1931.
  •  
    Činžovní dům čp. 1278, Praha 4 - Nusle, Na Dolinách 47
  •  
    Vila JUDr. Jaroslava Rosenbacha, čp. 1132, Liberec, Bendlova 17.
  •  
    Vila MUDr. Karla Mautnera, čp. 1153, Liberec, Bendlova 11.
  • Činžovní domy v Nuslích, stav v roce 2020
  •  
    Činžovní dům s malými byty, Viktorinova 3, 1931–1936.
  •  
    Činžovní domy Na bitevní pláni 21, U Gymnázia 1 a 3, 1931–1936.
  •  
    Činžovní domy U Gymnázia 1 a 3, 1931–1936.
  •  
    Činžovní dům U Gymnázia 3, 1931–1936.
  •  
    Činžovní dům U Gymnázia 3, 1931–1936. Detail pergoly v posledním podlaží.

Dílo v Indii editovat

Projektoval továrnu firmy Janda Manufacturing Co. nedaleko Bombaje.[25] V roce 1943 byl vyzván stejnou firmou, aby pro ni navrhl tovární komplex pro 1 000 zaměstnanců, kde by byly vedle výrobních objektů také domy pro ubytování asi 3 000 pracovníků a jejich rodinných příslušníků. Průmyslový komplex se nachází v Láhauru (dnes Pákistán). Tato stavba byla následně podrobně popsána v časopisu Marg Magazine.[25]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ V pobytové přihlášce v Národním archivu České republiky je mylně uvedeno datum narození 30. dubna
  2. ↑ V druhé polovině 20. století znám jako obchodní dům Darex.
  3. ↑ V domě později bydlel sběratel lidového umění MVDr. Vlastimil Koštíř.

Reference editovat

  1. ↑ a b Záznam o narození a obřízce (židovská matrika N), Litomyšl 1874-1944, snímek 110 [online]. Badatelna.eu [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ PICK, Otto. Heitere Wohnräume. Arbeiten von Hede Fleischer. Stickereien und Spitzen. Darmstadt: Alexander Koch. Roč. 1924/1925, s. 145. Fotografie prací na stranách: 126, 133, 134, 137, 141, 144-145. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b Jak architekt Bertold Schwarz vstal z mrtvých [online]. vyšehradskej.cz [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 173–177. 
  5. ↑ a b c d VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Schwarz, Afréd (Berthold), s. 595. 
  6. ↑ Berthold Schwarz v databázi obětí koncentračního tábora Dachau
  7. ↑ Národní archov ČR, fond Policejní ředitelství Praha.
  8. ↑ Matrika oddaných, 1936, snímek 9. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15. 
  9. ↑ PETRASOVÁ, Taťána. čp. 1585/II. In: BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 655.
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l SCHWARZ, Berthold. Nová architektura : Architekt B. Schwarz, Praha. Wien - Berlin: Nakladatelství pro architekturu Ing. Gustav Ew. Konrad, 1932. 
  11. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 509. [Dále jen Švácha]. 
  12. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 984/I. In: VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy : Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 517.
  13. ↑ Švácha, s. 524
  14. ↑ Lidové noviny, 9.10.1929, s.6. Nové moderní pražské sanatorium
  15. ↑ Švácha, s. 519
  16. ↑ MUKOVÁ, Jiřina. čp. 837/II. In: BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 467–468.
  17. ↑ Švácha, s. 515
  18. ↑ a b c d e f g h i SCHWARZ, Berthold. Architekt B. Schwarz : práce = works = travaux. Prague : Amsterdam : Bâle : London : Rio de Janeiro: édition Service des pays s. a., 1938. 31 s. 
  19. ↑ Lidové noviny (Velká Praha), 16.4.1938, s.4, Rodinný byt v činžovním domě
  20. ↑ Rosenbachova vila [online]. Foibos, 2008-03-06 [cit. 2016-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  21. ↑ Mautnerova vila [online]. Foibos, 2008-03-06 [cit. 2016-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  22. ↑ ANDERLE, Karel. Chotěboř. Chotěboř: Město Chotěboř, 2001. 118 s. ISBN 80-238-7647-3. Kapitola Zajínmavé a památné chotěbořské domy, s. 42. 
  23. ↑ NEČAS, Ctibor. Podnikání českých bank v cizině 1898-1918 : rozpínavost českého bankovního kapitálu ve střední, jihovýchodní a východní Evropě v období rakousko-uherského imperialismu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 137 s. Dostupné online. ISBN 8021006439. Kapitola Přílohy : Personální unie mezi českým a cizím kapitálem, s. 118. 
  24. ↑ TROJANOVÁ, Alena. Architektura a bytová kultura v časopise Měsíc (1932 - 1941). Brno, 2007 [cit. 2016-02-03]. 83 s. diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. Lubomír Slavíček. Dostupné online.
  25. ↑ a b SCHWARZ, A. B. New Bearings in Indian Architecture. Marg magazine. Roč. 2, čís. 2, s. 11–16. (anglicky) 

Literatura editovat

  • SCHWARZ, Berthold. Nová architektura : Architekt B. Schwarz, Praha. Wien - Berlin: Nakladatelství pro architekturu Ing. Gustav Ew. Konrad, 1932. 
  • SCHWARZ, Berthold. Architekt B. Schwarz : práce = works = travaux. Prague : Amsterdam : Bâle : London : Rio de Janeiro: édition Service des pays s. a., 1938. 31 s. 
  • ŠVÁCHA, Rostislav. čp. 984/I. In: VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy : Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 509, 515, 518, 524.
  • LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 173–177. 
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Schwarz, Alfréd (Berthold), s. 595. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Berthold_Schwarz&oldid=23463414“