Berthierit
Berthierit (Haidinger, 1821), chemický vzorec FeSb2S4, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán nedaleko Chazelles ve Francouzském středohoří. Je pojmenován po francouzském geologovi Pierru Berthierovi (1782-1861).[1][2]
| Berthierit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | FeSb2S4 |
| Identifikace | |
| Barva | ocelově šedá s náběhy |
| Vzhled krystalu | jehličkovité, plstnaté až zrnité agregáty, sloupcovité krystaly |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 2-3 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | dobrá ve směru prodloužení |
| Vryp | hnědošedý |
| Hustota | 4,6 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | rozpustný v HNO3 |
Původ editovat
Berthierit vzniká výhradně na hydrotermálních žilách. Doprovází ho nejčastěji antimonit, křemen a arsenopyrit, dále pak tetraedrit, baryt či pyrit.[1][2][3][4]
Morfologie editovat
.jpg)
Berthierit se vyskytuje převážně v podobě jehličkovitých, vláknitých, plstnatých až zrnitých agregátů, vzácněji tvoří i samostatné sloupcovité krystaly, dosahující délky až 15 cm.[3][4]
Vlastnosti editovat
Nejčastěji je berthierit ocelově šedý, na vzduchu nabíhá do hněda, žluta až fialova. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, dobře štěpný ve směru prodloužení, má nepravidelný, tříštivý lom a hnědošedý vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné a taje před dmuchavkou.[1][2][4]
Využití editovat
Berthierit je vedlejší rudou antimonu, jenž se využívá k legování ocelí, na výrobu liteřiny, akumulátorů, polovodičů, pyrotechniky či například smaltovaného skla a keramiky.[5]
Podobné minerály editovat
Mezi minerály podobné berthieritu patří:
Dále je součástí skupiny chemicky podobných minerálů, do níž patří:
- berthierit (FeSb2S4)
- klerit (MnSb2S4)
- garavellit (FeSbBiS4)[2][4]
Naleziště editovat
Svět editovat
- Chazelles, Pontgibaud, Francie
- Bräunsdorf, Německo
- důl Herja a Baia Sprie, Maramureš, Rumunsko
- důl San Martin, Zacatecas, Mexiko
- Oruro, Bolívie
Česko editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš; SLIVKA, Dušan. Minerály. Praha: Aventinum, 2008. S. 76–77.
- ↑ a b c d Berthierite: Mineral information, data and localities [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 85.
- ↑ a b c d BAUER, Jaroslav. Svět minerálů. Praha: Granit, 2009. S. 82.
- ↑ VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 54.
- ↑ Berthierite na databázi RRUFF™
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berthierit na Wikimedia Commons
