Berneška rudokrká

druh ptáka rodu Branta

Berneška rudokrká (Branta ruficollis) je malý druh husyrodu Branta.

Jak číst taxoboxBerneška rudokrká
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Chordata)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodberneška (Branta)
Binomické jméno
Branta ruficollis
(Pallas, 1769)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie editovat

Z taxonomického hlediska se jedná o monotypický druh.[2]

Popis editovat

 
Pasoucí se bernešky rudokrké
 
Samice na hnízdě
  • Celková délka: 54–60 cm
  • Rozpětí křídel: 110–125 cm
  • Hmotnost: 1000–1625 g[2]

Berneška rudokrká je o něco menší než berneška tmavá, má krátký, silný krk, kulatou hlavu a nápadně malý zobák. Po celý rok je velmi výrazně zbarvená, díky čemuž je mezi všemi husami naprosto nezaměnitelná. Tělo je černé s výrazným bílým pruhem na bocích, který vzadu přechází v bílý kostřec. Hruď a hrdlo jsou kaštanově rudohnědé, temeno hlavy a zadní část krku jsou černé, na lících je velká rudohnědá skvrna. Mezi černými a rudohnědými poli jsou vždy kontrastní bílé lemy. Mezi okem a zobákem se na černém podkladu nachází výrazná bílá skvrna. Složená křídla dospělých ptáků mají vzadu dvojici příčných bílých pásek, za letu jsou křídla zespodu celá černá. Zobák a nohy jsou také černé. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.[2][3]
Mladí ptáci mají na složeném křídle větší množství (4–5) méně kontrastních pásek, rudohnědá lícní skvrna je méně výrazná a má širší bílý lem.[3]

Hlas editovat

Ozývá se vysoko položeným „ki-kui“ nebo „kik-jik“.[3]

Rozšíření editovat

Berneška rudokrká hnízdí v tundře na severu Sibiře, zimuje na severním a západním pobřeží Severního moře, často zaletuje až do Bulharska a Rumunska. Jednotlivci se spolu s hejny jiných druhů hus mohou dostat až do střední a západní Evropy.[3] V České republice se dříve vyskytovala poměrně vzácně,[2] po roce 2005 jsou ale zimující ptáci pravidelně pozorováni na jihomoravských vodních plochách.[4]
Je vedena v Červeném seznamu IUCN, kde je k 1. říjnu 2016 zařazena mezi zranitelné druhy. Odhad početnosti populace činil v roce 2015 44 000–56 000 jedinců s klesajícím trendem.[5]

Bionomie editovat

Během zimování se bernešky rudokrké shlukují do velkých hejn, často se také přidávají k jiným druhů hus. V období hnízdění vytváří menší kolonie (do počtu 30 párů)[2] v tundře v blízkosti pobřeží či při ústí řek. Často přitom vyhledávají přítomnost dravců, kteří berneškám poskytují ochranu před suchozemskými predátory (např. polárními liškami.[3] Živí se převážně trávami.[2]

Hnízdění editovat

 
Vejce bernešky rudokrké

Hnízdo si staví na zemi mezi kameny. Během června klade samice 3–6 (vzácně až 9) smetanově zbarvených vajec, na kterých sedí sama po dobu 24–26 dnů. Po vylíhnutí mláďat se k péči přidává i samec.[2]

Hospodářský význam editovat

Ve většině areálu výskytu se jedná o lovnou zvěř. Sbírá se také prachové peří z hnízd.[2]

Kulturní význam editovat

 
Znak Tajmyrského autonomního okruhu

Berneška rudokrká byla vyobrazena na symbolech Tajmyrského autonomního okruhu, zaniklého subjektu Ruské federace existujícího v letech 1930–2007.[6][7]

Chov v zoo editovat

 
Bernešky rudokrké v Zoo Praha

Na počátku roku 2020 byla berneška rudokrká chována přibližně ve 160 evropských zoo. V rámci Česka se jednalo o tyto zoo:[8]

Na Slovensku je chována v Zoo Bojnice, Zoo Bratislava a Zoo Košice.

Chov v Zoo Praha editovat

V Zoo Praha je berneška rudokrká chována od roku 1998. První úspěšný odchov se podařil o pět let později.[9] V průběhu roku 2018 byli dovezeni dva samci ze Zoo Ostrava. Ke konci roku 2018 bylo chováno šest jedinců (pět samců a jedna samice).[10] V prosinci 2019 byli dovezeni tři samci a jedna samice ze Zoo Ostrava.[11]

Tento druh je chován v expozici Ptačí mokřady v dolní části zoologické zahrady.[9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d e f g h Branta ruficollis (berneška rudokrká) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d e SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 22–23. 
  4. Přehled pozorování bernešky rudokrké na stránkách FK ČSO [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  5. IUCN: Branta ruficollis (Red-breasted Goose) [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  6. Vlajka Tajmyrského autonomního okruhu na Flags of the World
  7. Zpravodaj Vexilologie č. 128 (VI/2003)
  8. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  9. a b Berneška rudokrká - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  10. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  11. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat