Benátská Albánie

Benátská Albánie (benátsky Albania vèneta, italsky Albania Veneta, černohorsky Mletačka Albanija, albánsky Arbëria Venedikase) bylo označení pro domény Benátské republiky na jaderském pobřeží, které existovaly v letech 1392–1797, a jež se nacházely na území dnešní Černé Hory a Albánie. Území kontrolované na Jadranu Benátčany se velmi proměňovalo, ale ze strategických důvodů si Benátky některé základny v oblasti udržovaly čtyři století až do úplného konce Benátské republiky. Strategický význam měl především záliv Boka Kotorská, který námořní republika držela nepřetržitě po celou dobu svého působení na Balkáně.

Benátská Albánie Albania Veneta Arbëria Venedikase Mletačka Albanija Млетачка Албанија ←  ←  1392–1797  →  → vlajka znak
Motto Viva San Marco!
Geografie Benátské državy na Jadranu v roce 1448
Hlavní město	Cattaro (Kotor)
Státní útvar
Státní zřízení	guvernorát (kolonie)
Mateřská země	Benátská republika Benátská republika
Státní útvary a území
Předcházející Zeta v době Balšićů Srbský despotát Následující Dalmatské království Skadarský sandžak

V 15. století byly benátské državy v dnešní Albánii ztraceny na úkor Osmanské říše, včetně města Drač. Během albánského povstání proti Osmanům v letech 1432–1436 Albánci nabídli Benátkám, že se jim podrobí a postoupí další území, pokud jim v povstání pomohou. Benátky však odmítly v obavě, že by tím ohrozily své obchodní zájmy.

Po zániku Benátské republiky se její území na jaderském pobřeží stalo – na základě smlouvy z Campo Formio – součástí Habsburské monarchie. Stopy benátské kultury jsou nejsilnější ve městech Kotor, Risan, Perast, Tivat, Herceg Novi, Budva nebo Sutomore.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Venetian Albania na anglické Wikipedii.