Beipiaosaurus
Beipiaosaurus (Ještěr z Beipiao) byl terizinosauroidní teropodní a velmi podivně vyhlížející dinosaurus. Žil v období spodní (rané) křídy, asi před 125 miliony let, na území dnešní provincie Liao-ning v severovýchodní Číně.[1]
 BeipiaosaurusStratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 124,6 mil. let | |
|---|---|
 Rekonstrukce beipiaosaura | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Rod | Beipiaosaurus |
| Binomické jméno | |
| Beipiaosaurus inexpectus Xu, Tang & Wang, 1999 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Objev editovat
Objev tohoto zajímavého teropodního dinosaura byl veřejně oznámen 27. května 1999 v odborném časopisu Nature a vyvolal mezi paleontology malou senzaci (zejména kvůli faktu, že se stal jediným známým terizinosauroidem s přímo dochovanými otisky původního tělesného opeření).[2] Druhové jméno inexpectus (=nečekaný) se vztahuje k celkově překvapivému a bizarnímu vzhledu tohoto dinosaura.[3]
Popis editovat
Nejdůležitějším znakem beipiaosaura byla přítomnost pernatého pokryvu těla, které bylo spolu s kostrou objeveno. Je ještě lépe vyvinuto než u rodu Sinosauropteryx. Tento malý terizinosauroid byl 1,9[4] až 2,2 m dlouhý, necelý metr vysoký v kyčlích a vážil kolem 40 kg.[5] Přesto byl až do roku 2012 největším známým dinosaurem s dochovaným pernatým pokryvem těla (překonal ho Yutyrannus huali). V roce 2007 byl nicméně ještě předtím v Liao-ningu objeven o trochu delší dinosaurus s dochovaným peřím, který dostal název Sinocalliopteryx gigas (a jehož délka byla 2,37 m).
Osteologie postkraniální části kostry tohoto teropoda byla formálně publikována ve studii z roku 2021.[6]
Domnělé zkamenělé krvinky, které měly být objeveny u fosilie tohoto dinosaura, byly ve studii, publikované na konci roku 2021, interpretovány jako diagenetické struktury, vzniklé při postupné fosilizaci.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 24-25)
- ↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2022/11/beipiaosaurus-beast-of-week.html
- ↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 157 (anglicky)
- ↑ Chun-Chi Liao, Lindsay E. Zanno, Shiying Wang & Xing Xu (2021). Postcranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). PLoS ONE. 16 (9): e0257913. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0257913
- ↑ Dana E. Korneisel, Sterling J. Nesbitt, Sarah Werning & Shuhai Xiao (2021). Putative fossil blood cells reinterpreted as diagenetic structures. PeerJ. 9: e12651. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12651
Literatura editovat
- Xu, X.; Tang, Z-L.; Wang, X-L. (1999). "A therizinosauroid dinosaur with integumentary structures from China". Nature. 399 (6734): 350–354. doi: 10.1038/20670
- Liao Chun-Chi & Xu Xing (2019). Cranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). Vertebrata PalAsiatica (advance online publication). doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.190115
Česká literatura editovat
- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 143)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beipiaosaurus na Wikimedia Commons - Článek na webu DinosaurusBlog (česky)
