Bedla vysoká

jedlá stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovité

Bedla vysoká (Macrolepiota procera, někdy také Lepiota procera) je jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovité. Je vhodná ke sběru a kulinářskému užití. K požívání je vhodný především klobouk, třeň je tuhý. Pozor na záměnu s bedlou ostrošupinnou (Lepiota aspera) nebo bedlou chřapáčovou (Lepiota helveola) které jsou smrtelně jedovaté a od kterých se liší posuvným prstenem.[1][2]

Jak číst taxoboxBedla vysoká
alternativní popis obrázku chybí
Bedla vysoká
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpečárkovité (Agaricaceae)
Rodbedla (Macrolepiota)
Binomické jméno
Macrolepiota procera
(Scop.: Fr.)Sign.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

  • Klobouk má v průměru 10 – 40 cm, v mládí uzavřený, vejčitého tvaru. Později dostává kuželovitý až plochý tvar. Uprostřed je tmavý hladký hrbolek. Pokryt je velkými hnědými šupinami.
  • Třeň je válcovitý, lehce vylomitelný, v mládí uvnitř vatovitý, posléze dutý.
  • Dužnina je v klobouku měkká, ve třeni vláknitá až tuhá. Vůně je jemná, chuť lehce oříšková.
 
Bedla vysoká, dospělý exemplář

Výskyt editovat

Bedla vysoká roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na prosvětlených okrajích a mýtinách. Setkat se s ní ale lze i na zahradách nebo v parcích.

Kulinářství editovat

Bedla vysoká je vynikající jedlá houba, zvláště se hodí k obalování a smažení (jako řízky). Kromě toho se často přidává do dušených pokrmů z masa i zeleniny. V neposlední řadě ji lze přidat též do omáček, polévek, omelet nebo usušit. Třeně jsou však poněkud tuhé.[3] V Česku je známý chutný recept bedly na kmíně.[4]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • HAGARA, Ladislav. Atlas hub. Martin - Slovensko: Neografia a.s., 1998. ISBN 80-88892-09-0. S. 302. 

Externí odkazy editovat