Wikipedie

Beaufortové

Beaufortové jsou anglický šlechtický rod. Příslušníci rodu Beaufortů jsou v mužské linii potomky Plantagenetů a odvozují svůj původ od Jana z Gentu, což byl třetí syn anglického krále Eduarda III.

Erb Beaufortů

Vznik rodu editovat

Třetí syn krále Eduarda III., Jan z Gentu, měl kromě svých manželských dětí také čtyři děti nemanželské. Se svou milenkou Kateřinou Swynfordovou zplodil v letech 1371 až 1379 syny Jana, Jindřicha a Tomáše a dceru Janu, kteří odvozovali svůj přídomek Beaufortové od hradu Beaufort (dnes Montmorency-Beaufort ve Francii), kde se narodili. Po smrti své druhé ženy, Konstancie Kastilské, se Jan z Gentu v roce 1396 se svou dlouholetou milenkou Kateřinou Sywynfordovou oženil a dodatečně legitimizoval své děti z tohoto vztahu. Potomci byli legitimizováni i papežskou bulou jako plnoprávní dědici Jana z Gentu, ale zároveň vyloučeni z nároků na královský trůn.

Vzhledem k blízké vazbě ke královské rodině hráli Beaufortové důležitou roli v dynastických bojích v období války růží, kdy stáli na straně příbuzných Lancasterů.

Další historie rodu editovat

První hlavou rodu Beaufortů byl nejstarší syn Jana z Gentu a Kateřiny, Jan Beaufort (1371 – 1410), od roku 1397 nesoucí titul 1.hrabě ze Somersetu. Následoval jeho syn Jindřich Beaufort 2. hrabě ze Somersetu (1401 – 1418) a po jeho předčasné smrti se stal hlavou rodu Jindřichův mladší bratr Jan Beaufort 1. vévoda ze Somersetu (1404 – 1444), jehož dcera Margareta Beaufortová se stala v roce 1457 matkou budoucího krále Jindřicha VII. Tudora. Po Janově smrti přešlo dědictví na jeho mladšího bratra Edmunda Beauforta 2.vévodu ze Somersetu (1406 – 1455), který padl 22. 5. 1455 v bitvě u St Albans a tituly přešly na jeho syna Jindřicha Beauforta 3.vévodu ze Somersetu (1436 – 1464). Ten uprchl po porážce v bitvě u Towtonu do Skotska a přišel o veškerý majetek. Jeho tituly mu byly vráceny až roku 1463, ale o rok později byl po bitvě u Hexhamu zajat a popraven. Všechny jeho tituly rozhodnutím parlamentu propadly státu, ale bratr popraveného Jindřicha, Edmund Beaufort (1439 – 1471) označoval sám sebe nadále za vévodu ze Somersetu, a to až do bitvy u Tewkesbury, 4. 5. 1471, po které byl zajat a sťat, čímž rod Beaufortů vyhynul v legitimní linii. Rod však nadále pokračoval v linii nelegitimní, jelikož měl Jindřich Beaufort 3.vévoda ze Somersetu nemanželského syna Karla Somerseta 1.hraběte z Worcesteru (1450 – 1526). Potomci Karla Somerseta žijí dodnes a jsou v současné době nositeli titulu vévoda Beaufort.

Tituly rodu editovat

Nejstarší syn Jana z Gentu a Kateřiny, Jan Beaufort (1371 – 1410), se stal v roce 1397 1. hrabětem ze Somersetu, následně markýzem ze Somersetu a po manželství z Margaretou Holandovou přijal titul markýze z Dorsetu. Oba tituly markýze ale už v roce 1399 zrušil král Jindřich IV. a hlavní linie Beaufortů užívala až do roku 1443 jen titulu hrabat ze Somersetu. V roce 1443 se stal Jan Beaufort (1404 – 1444) 1. vévodou ze Somersetu, v roce 1442 byl znovu obnoven titul markýzů z Dorsetu, v roce 1514 se stali hrabaty z Worcesteru, 1642 markýzi z Worcesteru a 1682 vévody z Beaufortu. Titul vévodů z Beaufortu používají dodnes. Titul markýze z Worcesteru používá nejstarší syn vévody a dědic rodu. Další příslušníci rodu používají další tituly – např. hrabě Glamorgan nebo vikomt Grosmont.

Hrabata ze Somersetu

Vévodové ze Somersetu

Hrabata z Worcesteru

Markýzové z Worcesteru

Vévodové Beaufortové

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Beaufort na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Beaufortové&oldid=23739827“