Bavorovská vrchovina

geomorfologický podcelek Šumavského podhůří

Bavorovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 678 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 511 m.[1] Na západě sousedí s Boubínskou hornatinou, Vimperskou vrchovinou a Svatoborskou vrchovinou, na severu s Nepomuckou vrchovinou a Horažďovickou pahorkatinou, na východě s Putimskou a Blatskou pánví a na jihu s Prachatickou hornatinou. Má charakter plochého pohoří s erozně denudačním reliéfem.

Bavorovská vrchovina
Nejvyšší bod701 m n. m. (Stráž)
Rozloha678 km²

Nadřazená jednotkaŠumavské podhůří
Sousední
jednotky
Prachatická hornatina, Boubínská hornatina, Vimperská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Nepomucká vrchovina, Horažďovická pahorkatina, Putimská pánev, Blatská pánev
Podřazené
jednotky
Budětická vrchovina, Prácheňská pahorkatina, Volyňská vrchovina, Miloňovická pahorkatina, Husinecká vrchovina, Netonická vrchovina, Netolická pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-2F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologická stavba editovat

Největší část Bavorovské vrchoviny budují ruly a migmatity jednotvárné série moldanubika. Do severozápadní části zasahuje rovněž pestrá série moldanubika a menší granodioritická tělesa středočeského plutonu. Na jihovýchodě se vyskytují menší žulová tělesa moldanubického plutonu.

Geomorfologické podcelky editovat

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

Nejvyšší vrcholy editovat

Nejvyšší vrcholky tohoto geomorfologického podcelku přesahují 600 m:

Vodstvo editovat

Bavorovskou vrchovinou protékají řeka Otava, Blanice a Volyňka.

Související články editovat

Reference editovat

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. Mapy ČÚZK