Bartošovická vrchovina

geomorfologický okrsek Mladkovské vrchoviny

Bartošovická vrchovina je geomorfologický okrsek Mladkovské vrchoviny potažmo Orlických hor nacházející se na jihovýchodním okraji Královéhradeckého kraje.[2]

Bartošovická vrchovina
Hřeben Bartošovické vrchoviny u Zaječin
Hřeben Bartošovické vrchoviny u Zaječin

Nejvyšší bod704[1] m n. m. (bezejmenný vrchol)
Poznámkaznámější jako Žamberské lesy

Nadřazená jednotkaOrlické hory / Mladkovská vrchovina
Sousední
jednotky
Pastvinská vrchovina, Deštenská hornatina, Podorlická pahorkatina, Bystřické hory

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíDivoká Orlice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie editovat

Bartošovická vrchovina tvoří nejnižší část hlavního hřebenu Orlických hor. Nachází se v prostoru jihovýchodně od jeho pomyslného středu. Na severozápadě rozhraní vrchoviny a sousedního celku Orlických hor Deštenské hornatiny probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic a dále na východ podél Bartošovického potoka do místa jeho soutoku s Divokou Orlicí. Ta poté na východě tvoří hranici vrchoviny s Bystřickými horami a na jihovýchodě v prostoru Zemské brány s dalším návazným celkem Orlických hor Pastvinskou vrchovinou. Bartošovická a Pastvinská vrchovina tvoří dohromady vrchovinu Mladkovskou. Jihozápadní svahy Bartošovické vrchoviny spadají do Podorlické pahorkatiny.[3]

Prostor Bartošovické vrchoviny je spíše známější pod názvem zdejšího polesí jako Žamberské lesy.[4]

Významné vrcholy editovat

Hlavní hřeben vrchoviny nevykazuje velká převýšení a proto jednotlivé vrcholy, jejichž nadmořská výška se pohybuje mezi 600 a 700 metry, nejsou pro své okolí příliš dominantní. Nejvyšším bodem je v rámci hřebenu nevýrazná vyvýšenina s výškou 704 metrů v blízkosti hranice vrchoviny s Deštenskou hornatinou. Dalším a jediným pojmenovaným vrcholem je Přední kopec (679 m).[5]

Vodstvo editovat

Celý prostor Bartošovické vrchoviny patří do povodí Divoké Orlice, která ji z východu obtéká.

Vegetace editovat

Hřeben vrchoviny je porostlý souvislým pásem hospodářského lesa, nižší partie svahů jsou pokryty loukami.

Ochrana přírody editovat

Východní polovina vrchoviny je součástí CHKO Orlické hory.[6] Prostor Zemské brány na jejím jihovýchodním okraji nese status přírodní rezervace a pod východním svahem dotyčného vrchu se nachází přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem.[7]

Komunikace editovat

Prostor vrchoviny je obsluhován sítí lesních cest různé kvality, přičemž ty vhodné pro běžnou silniční dopravu jsou uzavřeny závorami. Napříč hřebenem přibližně v jeho polovině prochází jediná silnice z Bartošovic do Kunvaldu. Východní okraj lemuje po dně údolí Divoké Orlice silnice II/311 rovněž z Bartošovic do Českých Petrovic. Celou délkou vrchoviny prochází červeně značená Jiráskova cesta, která tvoří hlavní hřebenovou cestu celým Orlickým horám.

Stavby editovat

Celý prostor hlavního hřebenu vrchoviny je pokryt velkým množstvím těžkých i lehkých objektů československého předválečného opevnění. Další významnější stavby se nacházejí na jihovýchodním konci, jedná se o tzv. Horní hájovnu a turistickou Orlickou chatu.[8] Na jihozápadním svahu leží osady Zaječiny a Kunačice.

Reference editovat

  1. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. 
  2. Bartošovická vrchovina na Mapách.cz
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  4. Žamberské lesy na Mapách.cz
  5. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. 
  6. CHKO Orlické hory. www.orlickehory.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-07. 
  7. Rašeliniště pod Předním vrchem
  8. Orlická chata[nedostupný zdroj]